Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Valentina Těreškovová v raketě zvracela, po přistání mířila pistolí na pastevce

Lidé

  11:29
Výprava první ženy na světě do kosmu nebyla zdaleka tak idylická, jak tehdy režimní propaganda popisovala. Valentina Těreškovová na oběžné dráze zvracela, ztrácela orientaci a po návratu modulu na zem „porušila kázeň“, když se najedla od místních zemědělců. V pondělí oslavila Valentina Těreškovová osmdesátiny. Při této příležitosti přinášíme starší text redaktorky LN Petry Procházkové.

Valentina Těreškovová foto: Reprofoto

Ulici či náměstí má v každém ruském městě, ale i v obci, která má alespoň dvě ulice. Ta první bude Lenina, ta druhá Těreškovové. Dodnes vypadá první sovětská kosmonautka skvěle. Vždy upravená, pravda, nikoliv podle poslední módy, spíš tradičně. Stejný účes nosí zhruba 50 let. Ve skutečnosti se opravdu narodila 6. března 1937. Ve vesnici Bolšoje Maslennikovo v Tutajevském okrese Jaroslavské oblasti.

Člověk by v rodišti první ženy, která dokázala, že má stejnou odvahu i dobrodružného ducha jako muži, kteří se do té doby nechali vystřelovat mezi hvězdy, čekal muzeum, sochu, pamětní desku. Není tu ale nic. Ani ulice, ani náves, ani busta. V obci žije její poslední stálý obyvatel. V létě mu společnost dělá několik chatařů, a tak je muzeum věnované historickému počinu Těreškovové umístěno ve vesnici sousední- Nikulskoje. Je to zvláštní pocit, vstoupit do „rodného domku“ Těreškovové, který byl vybudován podle jejího popisu a vzpomínek příbuzných.

Ona a Gagarin

Oba byli první, ale vůbec si nebyli podobní. První kosmonaut Jurij Gagarin byl absolutním protipólem Těreškovové - lehkomyslný krasavec, který rád pil a zpíval, líbily se mu ženy a riziko vášnivě miloval. Těreškovová zase milovala jeho, jenže byl zadaný. Možná tragicky zahynul dřív, než se mohl změnit z kosmonauta zneužitého komunistickou mocí k propagandistickým cílům ve skutečného komunistického funkcionáře.

Těreškovová to stihla. Na rozdíl od Gagarina nikdy neměla ráda ani dobré pití, ani nevrhala svůdné pohledy na muže. Není jen generálmajorka, kosmonautka, hrdinka Sovětského svazu, ale dodnes také aktivní služebnice režimu, obdivovatelka generálních tajemníků i novodobých ruských prezidentů včetně Vladimira Putina.

V rukou tajemníků V roce 1962 komunistické vedení usoudilo, že žena ve vesmíru je skvělý propagandistický tah. Ještě nikomu se to nepovedlo. Geniální konstruktér sovětských raket Sergej Koroljov začal vybírat tu, která obrovskou psychickou i fyzickou zátěž zvládne a která bude vypadat tak, jak má firemní značka komunistického režimu vypadat.

Musela být mladší třiceti let a umět skákat padákem. Vzhledem ke konstrukčním vlastnostem ruského kosmického aparátu nesměla být vyšší než 170 centimetrů a těžší než 70 kilogramů. Koroljovovi prošlo rukama několik set adeptek. Vybral z nich pět. Byla mezi nimi i Valentina. V polovině března 1962 se tak Těreškovová začala učit na kosmonautku. Cpali ji do nepohodlného skafandru a nutili setrvávat v prostoru, kde bylo 70 stupňů.

Deset dnů byla zavřena v buňce, která byla dokonale izolovaná od všech zvuků. Bylo to k zešílení. Nezešílela. Posílali ji v letadle MiG-15 s pilotem, který dělal takové akrobatické figury, že zvracel i ten, kdo to pozoroval ze země. Valentina se dokázala v takové situaci podepsat i sníst sousto. Za osm a půl měsíce udělala všechny zkoušky na výbornou. Jenže i další uchazečky o titul první kosmonautky světa se dokázaly s přípravou poprat skvěle.

A tak se muselo rozhodovat podle jiných kritérií - kdo měl rodiče úředníky, neměl šanci. Vesničanka Těreškovová byla ideální. Příkaz posadit do rakety právě ji vydal přímo generální tajemník komunistické strany Nikita Chruščov. A ona poslechla. Málem se jí to stalo osudným stejně, jako když o šest let později, 22. ledna 1969, poslechla jiného generálního tajemníka, Leonida Brežněva. Přál si, aby s ním jela autem do Kremlu. Ten den na něj byl spáchán atentát. Těreškovová i on unikli jen zázrakem.

Zpackané přistání

Před startem 16. června 1963 si trochu pozměnila citát z poemy Majakovského Oblak v kalhotech a přikázala nebi, aby před ní smeklo klobouk. Žena, které kolegové přezdívali Čajka, se stala legendou v pouhých šestadvaceti letech. Nikdo příliš nezdůrazňoval, že se během letu bála pohnout, dávila se vlastními zvratky, vykonávala potřebu „pod sebe“, měla problémy s orientací, a kdyby byla nucena přistávat v ručním, nikoliv automatickém režimu, asi by vůbec nesundala Vostok-6 z oběžné dráhy. Jenže se vrátila. A neužívala si jen slávy a přízně.

Lékař, profesor Jazdovskij, který se staral o kosmonauty, ji použil k výzkumu o vlivu stavu beztíže a dalších extrémních faktorů na ženský organismus, především na menstruační cyklus. I bez něj bylo za letu Valentině velmi špatně. Později přiznala, že tak silné žaludeční potíže nečekala. Přesto dokázala osmačtyřicetkrát obletět zemi a zůstat skoro tři dny na oběžné dráze po prvním dnu se zaťatými zuby požádala, aby jí let ještě o dva dny prodloužili.

S pistolí na pastevce

Přistála v Altajském kraji. Byl to krajně náročný manévr. V sedmi tisících metrech nad zemí se otevřel poklop a kosmonautka byla vystřelena do prostoru. Dopadla na zem tak nešikovně, že se silně udeřila o helmu skafandru. Vzápětí (zcela dle instrukcí) namířila na blížícího se pastevce pistoli. Její první slova zněla: „Nepřibližujte se. Kde to jsem?“ Muž odvětil stejně stroze: „Pajvinskij. Sovchoz Bajkevského okresu, Altajský kraj.“ Uklidnil ji. Usmála se a začala pastevcům, kteří se seběhli, rozdávat zbylé jídlo pro kosmonauty, což byla pro Kazachy obrovská atrakce.

Než se sem dostali lidé z Hvězdného městečka, domorodci Valentinu odměnili tradičními dobrotami. Byl z toho skandál, který její nadřízení ocejchovali jako „vážné porušení kázně“. Svou nedisciplinovaností údajně Valentina zničila část cenného materiálu - například své střevní mikroflóry. Jenže ona měla obrovský hlad, za tři dny nepozřela sousto. Veřejně se její pochybení nepropíralo. Naopak. Svět obletěly záběry, které byly natočeny až druhý den - byly zinscenované.

První kosmické dítě

Slavilo se. Šest měsíců po návštěvě vesmíru si Těreškovová bere za muže kosmonauta Andrijana Nikolajeva. Prvního, komu dovolili odpoutat se od křesla v kabině a zaplavat si ve volném vesmíru. „V práci zlatíčko, doma despota,“ řekla Těreškovová o devatenáct let později, když se s manželem rozváděla. A zanedlouho si vzala prý mnohem mírumilovnějšího generála, lékaře Julija Šapošnikova.

Ještě jedno prvenství má Těreškovová na svém kontě: V roce 1964 porodila dceru Jelenu, která byla prvním děckem na planetě zplozeným dvěma kosmonauty -Nikolajevem a Těreškovovou. Těreškovová přitom nikdy nekomentovala spekulace o tom, že vzít si kosmonauta ji donutili lékaři. Potřebovali zjistit, jaké bude dítě lidí pobývajících v kosmu. Ukázalo se, že normální. Až do svých 60 let byla Těreškovová instruktorkou kosmonautů. Stala se chodící atrakcí. Většinu času besedovala s pionýry, hodně cestovala.

Neodolala ani lákadlu politické kariéry. Do pádu komunistického režimu byla členkou ÚVKS SSSR. Rudým idejím zůstávala věrná i po rozpadu SSSR. Až ji oslnil nový ruský vůdce, Vladimir Putin. Je jeho stoupenkyní, členkou vládní strany Jednotné Rusko, za kterou sedí, obtěžkána medailemi a vyznamenáními, ve Státní dumě. Dodnes zůstává jedinou ženou v historii, která se vypravila do kosmu sama. A před kterou smeklo nebe.