Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

ZVĚŘINA: Právo na poškození druhých

Názory

  9:31
Obtíže při budování protipovodňových staveb popisují téměř všichni starostové dotčených obcí. Na roky a roky se táhnoucí handrkování spojené s prodejem potřebných pozemků existuje jednoduchý recept – vyvlastňovat. Jenže to je dost těžký kalibr, který by měl být uplatňován velice uvážlivě, takže o jeho plošné aplikaci raději neuvažujme.

Protipovodňové zábrany na Smetanově nábřeží v Praze. foto: Karel Hrubeš, Lidovky.cz

Chránit před vodou můžeme pochopitelně jen ta místa, u kterých převáží rentabilita ochrany. Je asociální nárokovat si zabezpečení několika nemovitostí přímo na břehu řeky, které jsou zatopeny několikrát do roka a jejichž zabezpečení by bylo nákladné. Majitelé těchto obydlí musejí s vodou počítat a přizpůsobit se. Pojišťovna je zpravidla nepojistí a jsou postiženi i řadou dalších znevýhodnění. Takové bydlení je ale zpravidla jejich volbou.

Jenže co s lidmi, kteří mají dům v rámci sídla, které lze chránit za rozumné peníze, ale zároveň se sami nechtějí vzdát třeba pozemku potřebného na protipovodňovou hráz? Poškozují nejen všechny své sousedy, ale i obec a stát, protože je nemyslitelné, aby obec či stát zachraňovaly selektivně jen toho, kdo „spolupracuje“ a pomoc si „zaslouží“. Cestou by mohlo být třeba podmíněné získání některých popovodňových státních či obecních peněz spoluprací na společné ochraně obce. Zní to vyděračsky? Možná, jenže je snad ten, kdo blokuje ochranu třeba i celé obce jen pro svůj rozmar, někým, kdo si zaslouží zacházení v rukavičkách?

Připustíme-li, že existuje cosi jako obecný zájem, musíme mít i nástroje k jeho prosazení, jinak se za povodně nedoplatíme.

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...