Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

17. listopad byl zradou StB, píše Jakeš v nové knize

25 let svobody

  12:35
PRAHA - V právě vydané knize Viděno deseti Miloš Jakeš popisuje, jak k pádu režimu přispěly intriky ve vedení KSČ a StB. Zásah proti studentům byl prý dopředu naplánován, aby ho zdiskreditoval.

Miloš Jakeš foto: Lidové noviny

Miloš Jakeš je přesvědčen, že jeho protivníci ve vedení strany a Státní bezpečnosti dopředu naplánovali zásah proti demonstrantům ze 17. listopadu 1989.

Sametová revoluce v ulicích Prahy. 

Spiklencům šlo podle někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ o diskreditaci jednoho z křídel strany, což jim mělo umožnit převzít moc. Události jim ale podle něj přerostly přes hlavu a výsledkem zbití demonstrantů na pražské Národní třídě byl nechtěný pád komunistického režimu. Historici jsou ovšem opatrní a spikleneckým teoriím obestírajícím 17. listopad příliš nevěří.

Jak to vidí Jakeš

Oslava 1. máje 2005 - Milouš Jakeš

O Lorencovi. "Z toho, co je známo, lze usuzovat, že Zifčák jakožto příslušník StB, jehož řídícím důstojníkem byl Jiří Bečvář - ten později spáchal sebevraždu -, měl za úkol vyvolat společenské napětí, které by vedlo k odstranění vedení KSČ. A lze usuzovat, že v pozadí všeho se mohl pohybovat generál Lorenc, eventuálně další činitelé. Skutečné souvislosti nedokázala odhalit ani známá komise pro vyšetření událostí 17. listopadu 1989. Však na tom asi neměla ani zájem, neboť měla potvrdit, že šlo o odpor proti politice KSČ."

O Hegenbartovi. "Musím připomenout, že Rudolf Hegenbart, vedoucí oddělení ÚV KSČ, do něhož spadala bezpečnost, armáda, soudy a Lidové milice, jak sám uvádí, plánoval využít připravovaného zasedání ÚV KSČ v prosinci k prosazení zásadních změn ve straně... Na zasedání hodlal vystoupit s kritikou a přednést návrh na odvolání vedení KSČ. Měl v plánu zorganizovat u Pražského hradu demonstraci požadující změnu vedení, a že dřív neskončí, dokud nebude jejich požadavek splněn.
O tomto svém úmyslu také sám napsal. Zajímavé je i Hegenbartovo sdělení ze 16. listopadu, kdy doprovázel delegaci ÚV KSSS do Bratislavy. Volal mu pracovník jeho oddělení, že někteří představitelé StB doporučují využít shromáždění studentů 17. listopadu k roznícení atmosféry, která by vedla k pádu vedení KSČ. Hegenbart píše, že jim odpověděl, aby počkali, až se vrátí do Prahy, a pak se o tom poradí."

O schůzce v restauraci Paříž, na které měli Lorenc s Hegenbartem vyjednávat s představiteli západních států. Podle letošního článku v literární příloze komunistických Haló novin se zde jednalo o pokojném předáni moci. "Toto sdělení jsem v Obrysu-Kmeni letos v létě četl. Myslím, že Pavol Janík význam tohoto setkání přeceňuje. Že se zmíněné setkání konalo, jsem se dozvěděl až po listopadových událostech. V době jeho konání jsem totiž pobýval s Ladislavem Adamcem na dovolené v Sovětském svazu... Nevím, z jakých zdrojů Janík čerpal, ale tvrzení, že se jednalo o nekonfliktní předání moci, je neuvěřitelné, i když přítomnost generála Lorence a Hegenbarta může vést k různým úvahám...

Ve stejné sestavě se sešli také se západními diplomaty některých zemí Evropské unie... Z československé strany byl přítomen rovněž místopředseda federální vlády Bohumil Urban, který velvyslance seznámil s hospodářskou situací v ČSSR, s ekonomickou reformou a možnostmi rozšíření vzájemné spolupráce."

O příčinách. "S přispěním západního rozhlasu... byly organizovány akce chartistů... Dnes si přisvojují zásluhy, že přispěli k likvidaci socialismu. Jenže jejich podíl na tomhle nekalém díle byl minimální... Poukazuji na některé naše chyby a nedostatky. Ale i kdybychom se jich v KSČ vyvarovali, tak za dané mezinárodní situace, zejména té v Sovětském svazu..., nebylo možné izolovaně porážce socialismu v naší zemi zabránit! Znovu podtrhuji! Socialismus nebyl poražen v důsledku chyb..., ale proto, že přestavba představovala revizionistický proces, nerespektovala učení marxismu-leninismu."

Kniha rozhovorů Viděno deseti
Na vydání knihy Viděno deseti se dohodl nekomunistický publicista Dušan Spáčil s levicovým básníkem a redaktorem komunistických Haló novin Karlem Sýsem. Autoři oslovili pět osobností, které pomáhaly režim bourat, a pět jeho představitelů. S Jakešem hovořil další redaktor Haló novin Jan Jelínek.


Jakešův pohled vyplývá z rozhovoru, který poskytl autorům právě vydané knihy Viděno deseti, která se věnuje vzpomínkám pamětníků na rok 1989. Jakeš ve svém třicetistránkovém interview doplňuje a rozvijí teorii, kterou zveřejnil již ve svých pamětech Dva roky generálním tajemníkem sepsaných na začátku 90. let. Jakeš otevřeně naznačuje, že za spiknutím stáli náčelník StB generál Aloiz Lorenc a Rudolf Hegenbart, šéf mocného XIII. oddělení ÚV KSČ, pod které spadala armáda, bezpečnost či Lidové milice.

Z listopadových dnů 1989 v Praze na Václavském náměstí.

"Z toho, co je známo, lze usuzovat, že Zifčák (poručík StB, který sehrál roli údajně mrtvého studenta Martina Šmída – pozn. red.)... měl za úkol vyvolat společenské napětí, které by vedlo k odstranění vedení KSČ. A lze usuzovat, že v pozadí všeho se mohl pohybovat generál Lorenc, eventuálně další činitelé," vzpomíná Jakeš.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!