Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

Hrad odmítá, že by Zeman zkusil LSD. Ovčáček je blbej, byla jsem u toho, řekla roku 2018 Šiklová

Česko

  5:00
PRAHA - Ztráta koncentrace, netečnost a hodiny plné smíchu. V dubnu roku 2018 tomu bylo 50 let od chvíle, kdy proběhl jeden z řady armádních experimentů, během nichž se testovala činnost československých vojáků pod vlivem LSD. Pouze z tohoto pokusu se však dochoval filmový záznam. Drogu v té době podle socioložky Jiřiny Šiklové zkusil i nynější prezident Miloš Zeman. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček příběh označil za „pouťovou povídačku“, Šiklová si ale za svými slovy stojí.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček, socioložka Jiřina Šiklová a prezident Miloš Zeman. foto: Lidovky.cz

LSD je považována za jednu z nejsilnějších psychotropních látek. U každého se její užití projevuje jinak, záleží na jejím množství, aktuálním rozpoložení, prostředí, ale i předchozích zkušenostech. Jednoduše řečeno ale uživateli člověku umožní vstoupit do podvědomí, znovu si prožít dávno „zasuté“ vzpomínky či mít silný duchovní zážitek.

Halucinace a špatné smyslové vjemy. Po LSD lidský mozek zdětinští

Psychoaktivní účinky této drogy v roce 1943 náhodou objevil švýcarský chemik Albert Hofmann, když mu látka kápla na ruku. V polovině 60. let se již stala na Západě masovou záležitostí, symbolem revolty mládeže proti establishmentu a válce. Zatímco po takřka celém světě se posléze začala zakazovat, Československo patřilo mezi hrstku zemí, v nichž probíhal její intenzivní výzkum.

Na starost jej měl psychiatr Stanislav Grof, mimo jiné objevitel holotropního dýchání, jenž se v rámci bádání zařadil mezi dobrovolníky, kteří na sobě drogu otestovali. Vnímal to jako nenahraditelnou zkušenost jak prožít, co pozoruje u svých pacientů.

Psychiatr Stanislav Grof.

„Byl to obrovský zážitek, který mě změnil profesionálně a osobně,“ líčil Grof s odstupem několika desítek let v dokumentárním filmu Pavla Křemena LSD made in ČSSR.

Co je LSD?

LSD, neboli diethylamid kyseliny lysergové, je v současnosti zakázaným halucinogenem. Uživatelům se po jeho užití dostavují halucinace, prožívají také změněné vnímání a fungování ega, odlišně pociťují emoce a čas, často se jim rovněž prolínají smysly. Laičtí uživatelé si drogu podávají napuštěnou v papírcích, ve formě želatiny, tablety či krystalků.

Psychedelické účinky LSD objevil náhodou chemik Albert Hofmann v roce 1943. Kapka látky mu omylem vnikla do těla. Během experimentů pak začal cítit neklid a později intenzivní pocity úzkosti i štěstí.

„První část pro mě byla velice krásná, estetická, spousta barevných vzorů, kaleidoskopických. Potom se z toho stala zesílená psychoanalýza, začal jsem prožívat zážitky z dětství. Moje vědomí bylo katapultované z těla. Měl jsem pocit, že jsem se ztotožnil s celým vesmírem a přestal existovat jako separátní individuum.“

Ovčáček: Zeman na LSD? Pouťové povídačky

Bývalé komunistické Československo bylo ve výzkumu LSD, s nímž začalo v roce 1952, světovou velmocí. „Výzkum byl velmi rozsáhlý, testy prošly tisícovky lidí,“ uvedl pro Lidovky.cz historik Petr Blažek. Lékaři LSD využívali jako psychoterapeutickou pomůcku například při léčbě depresí či schizofrenie. Drogu měli v oblibě také členové hnutí hippies či umělci, u nichž posilovala kreativitu.

Podle socioložky Jiřiny Šiklové vyzkoušel psychedelikum v mladém věku i současný prezident republiky Miloš Zeman. „Pamatuji si, že tehdy na jedné chatě u Jirky Hermacha byl tehdy velice dobrý prognostik, mladý kluk, Miloš Zeman. Také jsme mu dávku dali. A na něho to dohromady nepůsobilo, asi protože byl na to příliš veliký, nebo já nevím proč,“ vzpomínala v dokumentu Pavla Křemena.

Mladá léta Miloše Zemana, nedatováno.

Zeman ovšem něco takového odmítá. „Jsou to jen povídačky, jako dříve na pouti,“ reagoval pro Lidovky.cz hradní mluvčí Jiří Ovčáček se slovy, že Jiřina Šiklová s tou historkou přišla, aby pouze zaujala publikum. Socioložka si však za svým tvrzením stojí. „To je blbost. Ovčáček je blbej, co ten o tom může vědět. Já u toho byla,“ ohradila se.

Vliv LSD se koncem 60. a v průběhu 70. let pozoroval také na příslušnících československé lidové armády. Jako důkaz dodnes slouží unikátní dobový filmový záznam, který jeden takový pokus na čtyřech vojácích zachycuje.

Rozpad skupiny a konec po čtyřech hodinách

Experiment, jenž proběhl v dubnu 1968 v pražské vojenské nemocnici, měl ukázat, do jaké míry LSD změní schopnost štábu soustředit se a naruší jeho práci na zadaném úkolu. Všichni zúčastnění vojáci jej podstoupili dobrovolně, přičemž je v místnosti po celou dobu doprovázel lékař pozorující jejich chování. Další odborníci vojáky sledovali skrytými průzory ve stěně, vše snímaly i skryté kamery. Podle armádního toxikologa Jiřího Bajgara, jednoho z expertů podílejících se na pokusech, se jednalo o vůbec první experiment toho druhu na světě.

Čtveřici příslušníků byla psychoaktivní látka podána rozpuštěná v minerální vodě. Zhruba po dvaceti minutách se u všech začaly projevovat první známky změněného chování: ztížená koncentrace pozornosti, neúčelné pohyby, pocity zvýšené teploty prostředí. Necelou půlhodinu nato došlo k dezintegraci celé skupiny. Navzdory výraznému smyslu pro zodpovědnost zúčastněných se plnění úkolu dostalo do pozadí. Vojáci se spíše soustředili na individuální prožitky a obtíže. Po třech hodinách a čtyřiceti minutách velitel skupiny uznal, že jeho tým není absolutně schopen daný úkol splnit. Pokus skončil.

Vedle střešovické vojenské nemocnice probíhaly tajné výzkumy a rozsáhlé experimenty také v armádních laboratořích v Hradci Králové. Podle toxikologa Jiřího Bajgara se počítalo s LSD jako s bojovou chemickou látkou, která nebude zabíjet. „Armáda předpokládala využití ve formě aerosolu nebo ve formě diverzního použití, například znečištění vodních zdrojů,“ přiblížil Bajgar.

Podle slov historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu ovšem československá armáda nedisponovala žádnou jednotku, která by se na použití bojových chemických látek připravovala. A to proto, že byly zakázané. „Ani jsme pro případné použití neměli žádné zásoby. Vše se zkoumalo z hlediska detekce a obrany, nikoliv ofenzivy.“