Podle zpřesněných konečných výsledků se vyslovilo pro spojení s Ruskem 1,233.002 hlasujících, uvedl Malyšev. K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu, kteří mají volební právo. Pro druhou alternativu, tedy zachování autonomního statusu v rámci Ukrajiny s právem pozdějšího připojení k Rusku, se vyslovilo 31.997 lidí, což je 2,5 procenta hlasujících. Zbytek hlasů byl neplatný.
Putin k výsledkům referenda
|
Šéf volební komise Michail Malyšev na tiskové konferenci po skončení hlasování prohlásil, že na průběh referenda nebyla podána žádná stížnost. Referendum tak prohlásil za platné.
Krymská města byla podle ruských médií celou noc na nohou, v ulicích manifestovaly davy v povznesené náladě a oslavovaly vidinu návratu do lůna Ruska. Na náměstích vlály ruské, krymské a sovětské vlajky, auta vyzdobená ruskou trikolorou se zapnutými klaksony projížděla ulicemi a lidé hlasitě skandovali "Vracíme se!".
Krymští poslanci projednají v Moskvě anexi
Podle šéfa krymské vlády Sergeje Aksjonova budou oficiální výsledky slavnostně vyhlášeny na pondělní dopolední mimořádné schůzi krymského parlamentu. Bezprostředně poté bude odhlasována oficiální žádost o přistoupení Krymu k Ruské federaci. Ještě ten samý den má pak podle Aksjonova do Moskvy odletět delegace krymských poslanců, která má s ruskými partnery projednat náležitosti anexe.
Podle Sergeje Šatalova, náměstka ruského ministra financí zodpovědného za daňovou správu, bude na Krymu po jeho připojení k Rusku zaveden speciální daňový režim.
"Bude zapotřebí přikročit k hlubokým změnám zákonů, mimo jiné ke změně celního a daňového systému a daňové registrace fyzických a právnických osob a k vypracování pravidel adaptace na ruský daňový systém," řekl Šatalov. To vše se podle něj musí odehrát během přechodného období. "Nevylučuji, že bude zapotřebí přikročit ke speciálnímu daňovému režimu," řekl ruský činitel bez dalších podrobnosti.
"Katastrofální důsledky"
Kyjev obvinil Rusko, že zvyšováním počtu vojáků na Krymu porušuje mezinárodní dohody. Oznámil také, že plánuje vycvičit 20.000 členů pro nově vytvořenou Národní gardu, která bude zemi bránit.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk pohrozil krymským politikům, kteří referendum vyhlásili, katastrofálními důsledky. Ukrajina si je podle něj najde, i kdyby to mělo trvat více let, a požene je před ukrajinské a mezinárodní soudy. "Země jim bude hořet pod nohama," prohlásil na zasedání vlády.
Voliči se v referendu rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku.
- Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?
- A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?
Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.
USA odmítly referendum o Krymu, pohrozily Rusku sankcemi
|
Referendum na Krymu je podle EU nelegální a nelegitimní
Referendum o připojení Krymu k Rusku je nelegální, nelegitimní a Evropská unie jeho výsledek neuzná. Ve společném prohlášení to uvedli předseda Evropské komise José Barroso a prezident EU Herman Van Rompuy. Referendum po jeho skončení odsoudila také Francie, která zároveň vyzvala Rusko ke zmírnění napětí na Ukrajině.
Duo vedoucích představitelů EU odsoudilo porušení ukrajinské suverenity, vyzvalo ruskou armádu ke stažení a zdůraznilo potřebu přímých jednání mezi vládami v Moskvě a v Kyjevě. Barroso a Van Rompuy rovněž připomněli, že ve snaze takový vývoj podpořit, projednají v pondělí ministři zahraničí zemí EU možná další opatření z unijní strany.
V prohlášení tak zástupci Evropské unie potvrdili, že unie připravuje druhý stupeň sankcí vůči těm, kdo porušují ukrajinskou suverenitu. O přípravě sankcí rozhodl mimořádný unijní summit 6. března. Zavedeny mají být v případě, že spolu Rusko a Ukrajina, byť třeba prostřednictvím mezinárodních mechanismů, nezačnou jednat a nedoberou se výsledku.
"Nesmyslné a nebezpečné napětí"
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius reagoval na konání referenda prohlášením, v němž vyzval Moskvu k přijetí opatření, která by zmenšila "nesmyslné a nebezpečné" napětí na Ukrajině. "(Rusko) musí uznat svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Francie vyzývá Ruskou federaci, aby okamžitě přijala opatření, která zabrání nesmyslnému a nebezpečnému vyhrocení (napětí) na Ukrajině," uvedl Fabius.
Podle diplomatů se evropské sankce už intenzivně chystají, týkat se mají zákazů cest do EU a zmrazení majetku konkrétních lidí a jimi ovládaných firem. Zástupci unijních zemí o seznamu osob jednají celý víkend, poslední schůzka velvyslanců se zřejmě odehraje v pondělí, těsně před jednáním samotných ministrů zahraničí. Jeden ze zúčastněných diplomatů dnes ČTK řekl, že v otázce panuje "velká míra konsensu".
Řešení ukrajinské krize musí být podle Van Rompuye a Barrosa založeno na územní celistvosti, suverenitě a nezávislosti Ukrajiny, v rámci její ústavy a při dodržení mezinárodních standardů.
Simferopol slaví výsledky referenda:
"Evropská unie má zvláštní odpovědnost za mír, stabilitu a prosperitu na evropském kontinentu a bude tyto cíle prosazovat všemi dostupnými prostředky," poznamenali oba unijní představitelé.
Sankce proti konkrétním osobám narušujícím ukrajinskou suverenitu jsou druhým stupněm třístupňového přístupu EU k ukrajinské krizi, který byl dohodnut na mimořádném summitu 6. března. Už tehdy se EU rozhodla zmrazit jednání o vízové liberalizaci a nové základní smlouvě upravující hospodářské vztahy bloku a Ruska. Zmrazeny byly také přípravy na účast členů skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 na summitu skupiny a Ruska v letovisku Soči.
Třetí stupeň sankcí, který EU popsala jen vágně jako "dalekosáhlé hospodářské důsledky", by zřejmě přišel ve chvíli další eskalace napětí v oblasti. Už ve čtvrtek se lídři zemí a vlád EU scházejí v Bruselu na pravidelném unijním summitu.