Prezident Trump zůstal v prvním projevu typickým Trumpem. Z ‚já‘ se ale stalo ‚my‘ |
Nového prezidenta bude na každém kroku sledovat voják nesoucí černý, přes 20 kilogramů těžký kufřík, kterému se také přezdívá jaderný „fotbal“. Uvnitř jsou uloženy kódy k aktivaci zbraní, válečné plány a speciální přístroj pro komunikaci.
Spojené státy mají nyní podle odhadu Asociace pro kontrolu zbraní asi 6800 jaderných hlavic, z čehož 2800 tvoří už vyřazená zařízení čekající na likvidaci. Takovýto arzenál by v případě války mohl zabít stovky milionů lidí.
Deník Washington Post v pátek v této souvislosti připomněl Trumpův srpnový brífink o národní bezpečnosti, na němž se tehdejší prezidentský kandidát údajně třikrát zeptal: „Proč nemůžeme použít jaderné zbraně?“ Po vítězství ve volbách pak v jednom z tweetů vyzval k rozšíření jaderné kapacity USA a naznačil, že by se nebránil opětovnému závodu v jaderném zbrojení.
Později Trump otočil a při rozhovoru pro evropská média mluvil naopak o jaderném odzbrojování jako o součásti možné budoucí dohody s Ruskem.
Trump se neubrání tlakům
V říjnu podepsalo deset bývalých vysokých důstojníků pověřených dohledem nad jadernými zbraněmi společný dopis, v němž usoudili, že Trump není vhodnou osobou pro post nejvyššího velitele ozbrojených sil. „Tlaky, kterým systém vystavuje jednu osobu, jsou ohromné a vyžadují enormní rozvahu, úsudek, sebeovládání a diplomacii. Donald Trump tyto kvality nemá,“ napsali v prohlášení.
Prezidenta Trumpa na cestě do Bílého domu provázely tisíce fanoušků i odpůrců |
Trumpem vybraný ministr energetiky Rick Perry, jehož resort dohlíží na skladování jaderných zbraní, pak musel v části svého „grilování“ v Kongresu vysvětlovat, proč v roce 2012 navrhoval ministerstvo energetiky zrušit.
Málokdo pochybuje o Trumpově militarismu a touze ukázat zemi v pozici síly. Nejmenovaný zdroj z přípravy inaugurace serveru Huffington Post řekl, že Trump zvažoval uspořádání vojenské přehlídky s tanky a raketami, Pentagon to prý odmítl. Souhlasil ale s leteckým přeletem nad oslavami, prvním od roku 1949.
Ve chvíli, kdy jsou prezidenti konfrontováni s jadernou realitou, cítí mnozí pohnutí. „Byl tišší a zachmuřenější, než jsem ho viděl kdykoliv předtím,“ napsal o Billu Clintonovi po jeho bezpečnostním brífinku jeho poradce George Stephanopoulos. Podobné „školení“ čeká i Trumpa.