Pátek 24. května 2024, svátek má Jana
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Japonský komiksový duch v americké akční skořápce

Kultura

  18:00
Se snímkem Ghost in the Shell se k širšímu publiku dostává stejnojmenný fenomén japonské populární kultury – za tu cenu, že v něm japonskou hrdinku hraje Scarlett Johanssonová. Což se ale dá nakonec přežít a vlastně i ospravedlnit.

Snímek Ghost In The Shell. foto: CinemArt

Téměř souběžně s premiérou tohoto snímku oznámil technologický vizionář Elon Musk založení firmy Neuralink, která má v budoucnu propojovat lidské mozky s počítači, vylepšovat lidem paměť nebo jim přidat umělou inteligenci. Jinými slovy dělat to, co bylo zatím vyhrazeno fikci v žánru kyberpunk – jehož je právě Ghost in the Shell ukázkovým výhonkem, prosperujícím už několik desítek let.

Japonský tvůrce Masamune Širó stvořil první sérii tohoto komiksu – přesněji řečeno mangy – už v roce 1989. Děj je umístěn do poloviny 21. století a hlavní hrdinkou je policistka Major, postava s lidským mozkem a vyspělou robotickou schránkou. K tomuto propojení se váže i název celého díla – Masamune Širó chtěl podle svých slov od počátku pro svůj výtvor právě jméno Ghost in the Shell (i pro japonskou verzi takto v anglické podobě). Jde totiž o poctu knize Arthura Koestlera The Ghost in the Machine, z níž Masamune Širó čerpal inspiraci. A její titul je zase citací oxfordského filozofa Gilberta Rylea, jenž se v minulém století zabýval mimo jiné vztahem ducha a těla. (Takto důkladně „vyztužený“ titul následně odolal i českému přejmenování.)

Snímek Ghost In The Shell.
Snímek Ghost In The Shell.

Do první ligy světové populární kultury pronikl fenomén Ghost in the Shell nejprve nepřímo – slavný Matrix z roku 1999 je přiznaně inspirován postupy použitými v oceňovaném japonsko-britském animovaném filmu (tedy anime) Ghost in the Shell z roku 1995. Nynější americký film v produkci studia DreamWorks a Stevena Spielberga je hranou adaptací téhož snímku a pokusem o vstřícný krok vůči publiku, které, poněkud drsně řečeno, uvidí japonský příběh raději bez Japonců.

Názory na tento přístup se pochopitelně dramaticky liší, faktem ale je, že nebýt tohoto amerického remaku a Scarlett Johanssonové v hlavní roli, milionům diváků by zůstal pojem Ghost in the Shell nejspíš nadále utajen, zatímco takto se mnozí z nich nejspíš začnou zajímat i o původní japonskou verzi.

Co je pravda a co lež?

RECENZE: V každé rodině je něco. Může to být i kanibalismus

Sám o sobě je snímek Ruperta Sanderse především zručně odvedenou modelářskou prací: vznikla působivá a kompaktní podoba velkoměsta v nedaleké, nepříliš lákavé budoucnosti. Není to tak nezapomenutelná vize, jakou kdysi nabídl Blade Runner (uvidíme, s čím v říjnu přijde jeho pokračování...), ale v lecčem se jeho atmosféře blíží. Soustřeďuje se na všudypřítomné propojení umělé a přirozené reality – stírá se hranice mezi hologramy a skutečnými objekty, mezi roboty a lidmi i mezi vnitřním a vnějším světem. Špičkové technologie díky vizionářům mění svět, ale zároveň jsou zneužitelné ke zločinům nebo se zjevují v pokleslé, erodující podobě. Svět je nehostinné místo, kde není zřejmé, co je skutečné a co jen iluze, co pravda a co lež. Ani sama Major dlouho neví, zda může věřit tomu, co jí říkají o jejím původním těle – možná se to současné robotické od něj má schválně co nejvíc lišit. Proč by tedy nakonec nemohlo vypadat jako Scarlett Johanssonová?

Výtvarná podoba a atmosféra snímku jsou jeho silnější stránkou než poněkud naivní a v některých momentech přece jen trochu zastarale působící příběh o zlovolné korporaci a kybernetických odbojářích. Jaký příběh ovšem skutečně napíší společnosti jako Muskova Neuralink, to zatím nikdo přesně neví.

GHOST IN THE SHELL

USA, 2017

Režie: Rupert Sanders

Kamera: Jess Hall

Hrají: Scarlett Johanssonová, Pilou Asbaek, Michael Pitt, Takeši Kitano, Juliette Binocheová ad. Premiéra 30. 3.

Autor:

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...