1) Budou pokračovat jednání mezi USA a KLDR?
Pravděpodobně ano. Podle slov amerického ministra zahraničí Mikea Pompea stále probíhají jednání mezi oběma zeměmi a v nejbližších týdnech by měly dospět k finálnímu cíli. Jaká je po summitu Kim Čong-una s Trumpem situace na severokorejské straně není zatím jasné.
Vaše země má potenciál, jste velký vůdce, podbízel se Trump Kimovi, jehož zemí zmítá hladomor |
Podle odborníků si v současnosti musíme počkat, zda se ze Spojených států stane opět úhlavní nepřítel, nebo zda budou vnímány lepší a klidnější optikou, jako tomu bylo v posledním roce.
2) Panuje stále válečný stav mezi Severní a Jižní Koreou?
Ano. Ačkoliv média i analytici spekulovali, že by na hanojském summitu mohlo dojít k prohlášení, které by ukončilo válečný konflikt mezi oběma zeměmi Korejského poloostrova, prezident Trump a vůdce Kim nakonec nepodepsali žádné memorandum. Uvažovalo se prý i jen o menších krocích, jako například o kulturní spolupráci, ale i z těchto ujednání nakonec sešlo.
3) Kdo odešel od jednacího stolu?
Nevíme. Americký prezident uvedl na tiskové konferenci v hotelu Marriot, že to byl on, kdo opustil jednání, jelikož Severokorejci požadovali zrušení veškerých sankcí, což USA odmítaly. KLDR prý byla sice ochotná vzdát se celého jaderného komplexu Jongbjon za úplné odstranění sankcí, ale odmítla ukončení jaderného programu v dalších lokalitách, například v jednom zařízení na obohacování uranu.
  |
Podle odborníků je však klidně možné, že ukončení jednání navrhla severokorejská strana. Ukazovalo by to prý i na jejich způsob jednání, kdy požadují mnohem více, než s čím jsou ochotni z jednání odejít. To, že USA nebyly schopné přijít s kvalitním kompromisem pro obě strany, pak údajně ukazuje na nedostatečnou připravenost summitu.
4) Co z předčasně ukončeného jednání plyne pro Trumpa?
Prezident Donald Trump odchází ze summitu víceméně jako poražený. Jednání se severokorejským diktátorem mu měla přinést levné vítězství a pozitivní publicitu v případě, že by se dokázat vrátit z Vietnamu s mírovou dohodou, popřípadě s dohodou o denuklearizaci Korejského poloostrova.
Teď se do USA vrací na palubě Air Force One s prázdnýma rukama. Trump totiž zároveň utrpěl i na domácí půdě. Před výborem Sněmovny reprezentantů vypovídal jeho bývalý právník Michael Cohen a obvinil prezidenta z rasismu i lhaní.
Je však vidět, že se Trumpova administrativa poučila z předchozího setkání. Tehdy totiž komentátoři upozorňovali, že prezident toho Kimovi poskytl příliš za pouhé vágní sliby. Této chyby se nejspíš chtěl Trump vyvarovat. „Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně, než rychle,“ uvedl na tiskové konferenci šéf Bílého domu.
5) Co ze summitu plyne pro Kima?
Kim Čong-un, diktátor zdecimované země, který je zodpovědný za smrt minimálně tisíců lidí, mohl summitem na první pohled jen získat. Byl mu opět poskytnut prostor na mezinárodní scéně, prezident USA jej nazval „velkým lídrem“ a obecně se mu před novináři podbízel.
To, že se bez dohody vrací do KLDR, ale znamená, že sankce uvalené na zemi nepovolí a na sever Korejského poloostrova tak nemůže začít proudit mezinárodní humanitární pomoc, kterou země nutně potřebuje. Vypukl zde totiž hladomor a KLDR chybí tuny potravin, aby lidé neumírali na podvýživu. Kvůli úsporným opatřením tak musely být příděly potravy osekány na polovinu.
6) Jak na neúspěch jednání reagoval svět?
„Plně podporuji rozhodnutí prezidenta Trumpa nevybrat si tu nejsnazší cestu,“ uvedl pro agenturu Reuters japonský premiér Šinzo Abe, který je připraven se se severokorejským lídrem setkat, aby řešili otázku unesených japonských občanů.
Další spojenec USA Jižní Korea naopak lituje, že americký prezident Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un při své hanojské schůzce nedosáhli dohody. Jak uvedl ve svém prohlášení úřad jihokorejského prezidenta, oba vůdci nicméně „učinili významný pokrok“.
Moskva se domnívá, že rozhovory v Hanoji podle všeho selhaly, protože ani jedna země nebyla ochotna ke kompromisu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil za pozitivní, že vyjednávání neselhala úplně. Kritizoval ale nedostatek „menších kroků“ a flexibility, které by přispěly k dosažení pokroku.
