Vláda také schválila návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun.
Návrh zákona ohledně OSVČ, který ještě musí projednat Parlament a podepsat prezident, umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících podnikatele. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června.
Podmínky programu Pětadvacítka se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí nemění, ale podnikatelé musí předložit nové čestné prohlášení. V plné výši tedy bude možné nově žádat o maximální podporu 19 500 Kč.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na twitteru informovala o tom, že vláda ve středu projedná návrh, aby na jednorázový příspěvek 500 Kč denně dosáhly vedle OSVČ i malé společnosti s ručeným omezením bez zaměstnanců.
Malá eseróčka bez zaměstnanců jsou jedním z posledních podnikatelských segmentů, který ještě nebyl cíleně podpořen. Ve středu předložíme na vládu stejnou podporu, jako OSVČ, tzn. 500 Kč za den, počínaje 12.3. Program připraví MMR, MF a MPO.
Ve schválené novele ministerstva financí s ohledem na nemožnost odhadnout, zda nebude nutné ponechat část vládních opatření v platnosti i po 8. červnu, navrhlo umožnit i třetí období nejdéle do 31. srpna. To by mohlo už být nově schváleno jen nařízením vlády a nemusel by se kvůli tomu schvalovat zákon. „Třetí bonusové období bude moci případně zahrnovat pouze ty dny, kdy nadále potrvají krizová opatření omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti,“ uvedl úřad.
Kabinet v pondělí o návrhu jednal s Národní ekonomickou radou vlády (NERV), která pokračování programu posvětila.
Od 9. dubna mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem žádat za období od 12. března do 30. dubna o příspěvek 25 000 korun, tedy 500 korun denně. O příspěvek je již nyní možné požádat do 29. června. Ministerstvo financí odhaduje, že o příspěvek by mohlo požádat až 700 000 OSVČ.
Výdaje státního rozpočtu na příspěvek OSVČ by do konce dubna mohly být podle dřívějších odhadů ministerstva financí až 17,5 miliardy korun. Prodloužení by podle ministerstv mělo státní kasu přijít na dalších až 13,6 miliardy korun. Reálně to ale podle úřadu bude zřejmě méně.
Na příspěvek dosáhnou lidé, kteří mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost s výjimkou těch, kteří jsou zaměstnanci a podnikání je jejich vedlejší činnost. O příspěvek mohou žádat i podnikající studenti do 26 let. Vedle toho mají nárok na peníze spolupracující osoby nebo manželé a manželky, pokud nejsou zaměstnanci. Žádat mohou i podnikající invalidní a starobní důchodci. Příspěvek nepodléhá zdanění. Splnění podmínek doloží podnikatel jen čestným prohlášením.
Na finančních úřadech o příspěvek mohou požádat vedle živnostníků například samostatní zemědělci, lékaři nebo i sezonní podnikatelé. Zaměstnanců se příspěvek netýká. Na ty pamatuje vládní program Antivirus, který provozuje ministerstvo práce.
Zvýšení plateb za státní pojištěnce
Vláda na pondělním zasedání také schválila návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce od letošního června o 500 korun na osobu za měsíc a od ledna 2021 o dalších 200 korun. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Letos stát za každého pojištěnce odvádí 1067 korun měsíčně. Zvýšení plateb by znamenalo letos růst státních výdajů o 20 miliard korun, v roce 2021 o 50 miliard korun. Návrh zákona, který předložilo ministerstvo zdravotnictví, projedná Sněmovna.
Na konečném růstu výdajů se ale může projevit i vývoj na trhu práce, kde podle analytiků hrozí kvůli epidemii koronaviru a následnému ekonomickému propadu propouštění. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.
Schodek naroste na 300 miliard
Vláda schválila kvůli dopadům šíření koronaviru také zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 300 miliard korun. Ministerstvo financí o tom v pondělí informovalo v tiskové zprávě. Vláda tak schválila navýšení schodku už podruhé během necelého měsíce. Na konci března Sněmovna kvůli epidemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun, z původně plánovaných 40 miliard korun před pandemií. Podle ekonomů není ale vyloučeno to, že schodek může být letos ještě vyšší.
Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
Schválený návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Zároveň ministerstvo financí navýšilo dále výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které v pondělí kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.
Prezident Zeman v neděli řekl, že nechce hrozit vetem rozpočtu se zvýšeným deficitem, ale s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) bude chtít jednat o možných úsporách. Setkat by se měli na počátku května. Ministryně v neděli uvedla, že se deficit zvýší kvůli očekávanému poklesu státních příjmů a vzestupu výdajů, které obojí způsobila epidemie koronaviru. Se škrty v rozpočtu letos nepočítá.
Záruka 150 miliard pro malé a střední firmy
Vláda v pondělí také schválila záruku pro malé a střední firmy 150 miliard korun. Měla by vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun. V úterý to musí schválit Sněmovna. Novinářům to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
„Zítra (V úterý) se půjde do Sněmovny se zárukou 150 miliard korun, což by při čtyřnásobném multiplikačním efektu mělo vygenerovat úvěry ve výši 600 miliard korun pro malé a střední firmy, respektive pro firmy do 500 zaměstnanců. Jsou tam živnostníci, malé firmy a firmy střední,“ řekl Havlíček.
Podnikům do 250 zaměstnanců by mělo být poskytnuto ručení do 90 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru. U větších firem by ručení mělo dosáhnout 80 procent dluhu z poskytnutého úvěru, doplnila na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Nadměrný odpočet u DPH
Prodloužení lhůty pro vrácení nadměrných odpočtů u DPH z 30 na 45 dnů by mělo platit až od ledna příštího roku, informovala ministryně financí Schilerrová. Odklad odůvodnila tím, že chce podnikatelům letos usnadnit situaci, aby jim nebyly zbytečně dlouho zadržovány letos peníze.
Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný pláce DPH nakoupil.
Schillerová sama upozornila, že prodloužení lhůty ještě v letošním roce by znamenalo jednorázové vylepšení rozpočtu o zhruba 16 miliard korun a veřejných financí o 24 miliard korun. Ve Sněmovně to kritizovala opozice. Prodloužení lhůty kritizuje dále například Hospodářská komora České republiky nebo Komora daňových poradců.
Práce v zahraničí se bude řešit ve středu
O rozvolnění podmínek pro práci v zahraničí bude vláda jednat ve středu. Návrh, jak ho dopoledne představil ústřední krizový štáb, dozná podle jeho šéfa Jana Hamáčka (ČSSD) změn. Vicepremiér a šéf sociálních demokratů řekl ČTK po jednání vlády, že materiál předloží vládě ve středu, a to se změnami. Jak by měla pravidla vypadat, nechtěl předjímat.
Ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (za ANO) naznačil, že princip bude takový, že člověk cestující za prací bude předkládat potvrzení o bezinfekčnosti a posléze se bude znovu muset nechat testovat. Podobný systém by podle něj mohl platit i pro další cesty do zahraničí.
191629 apr 20Kompenzace pro stavbaře
Stavební firmy dostanou od státu kompenzaci za ztížené podmínky při výstavbě dopravní infrastruktury. Opatření, které v pondělí schválila vláda, umožní firmám získat kompenzace rychleji, než za běžného stavu. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo dopravy. Podle resortu to umožní pokračování staveb. Předpokládanou výši kompenzací ministerstvo neuvedlo.
„Kompenzační nástroje jsme připravili po domluvě se stavebními firmami a jednotlivými investorskými organizacemi s jasným cílem pokračovat ve stavební činnosti na klíčových dopravních stavbách a udržet v běhu celý dodavatelský řetězec včetně navazujících služeb,“ uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Stavebnictví je podle něj nyní klíčovým oborem pro udržení ekonomiky. Připomněl, že je v něm 360 000 pracovníků, 200 000 firem a živnostníků a další průmysl. Vláda proto podle Havlíčka veřejné investice ve stavebnictví bude navyšovat. Ředitelství silnic a dálnic, Správa železnic a Ředitelství vodních cest, které jsou za jednotlivé dopravní stavby zodpovědné, nyní budou stavebníky o opatření informovat.
