Řešení nebo strašení?
Pane Klosi,v oblasti klasifikace odpadů u nás skutečně panuje obrovský zmatek. Příčinou je velmi zastaralý a nevyhovující zákon o odpadech. Ministerstvo životního prostředí nový zákon slibuje už několik let, tak snad se v brzku dočkáme a nebude možné to, co popisujete - tj. odlišná klasifikace jedné věci různými krajskými úřady.Ve Vašem článku postrádám jednu zásadní věc, a to je návrh inteligentnějšího a pro přírodu šetrnějšího řešení. Je zjevné, že dlouhodobé skladování na řízené skládce by bylo podstatně dražší a nepředstavuje ve skutečnosti žádné řešení, pouze další zametení problému pod koberec, i když někomu by to možná vyhovovalo. Persistentní organické látky jsou persistentní proto, že se v přírodě sami nerozkládají nebo jen za skutečně extrémně dlouhou dobu. Jediný způsob jak je skutečně spolehlivě zlikvidovat, aby nehrozil jejich únik a infiltrace do životního prostředí a potravního řetězce, je velmi vysoká teplota, které se dosahuje právě v cementářské peci. Pokud lepší řešení není, pak jde o klasický NIMBY (Not in my backyard) přístup k řešení ekologických problémů, který je jistě pochopitelný od místních lidí, ale ne tak už od seriózního ekologického novináře.Pokud hovoříte o čtyřikrát měkčí normě, tak prosím napište, čeho se tato norma má týkat a s čím co konkrétně porovnáváte. Do integrovaných povolení lze, pokud vím, nahlížet na internetu, takže nebude problém Vaši informaci ověřit. Pokud se jedná o prach a oxid siřičitý, tak to jsou standardní škodliviny, které vypouští v určité míře každý spalovací zdroj na uhlí a s kaly to vůbec nesouvisí. Jako seriózní novinář, který se ekologii dlouhodobě věnuje, byste to měl umět rozlišit. S pozdravem Martin Hájek P.S. Docela by mě zajímal Váš názor na potenciální těžbu břidlicového plynu v ČR, kterou v nedávném článku velmi propagoval kolega Ludvík.