Krizi kolem prezidenta odstartoval ve středu brazilský deník O Globo, který napsal, že existuje nahrávka z březnové schůzky Temera s podnikatelem Joesleyem Batistou. Tento šéf z masokombinátu JBS, vyšetřovaného kvůli korupci v kauze zkaženého masa, podle listu při setkání Temera informoval, že zaplatí dva miliony realů (více než 14 milionů korun) bývalému předsedovi dolní komory parlamentu Eduardu Cunhovi za mlčení v korupční kauze. Temer měl podle listu O Globo úplatek na schůzce odsouhlasit.
Brazilský prezident se stěhuje z oficiální rezidence. Kvůli ‚duchům‘ |
Cunha byl letos odsouzen za korupci k 15 letům a čtyřem měsícům vězení. Peníze měl údajně dostat za to, aby nevypovídal výměnou za snížení trestu. Právě Cunha v prosinci 2015 jako šéf poslanců inicioval proces sesazení Rousseffové kvůli neústavním manipulacím s výsledky státního rozpočtu.
Řada analytiků se shoduje, že Temer má své dny v nejvyšším úřadu setčeny. Ve čtvrtek dal totiž nejvyšší soud zelenou vyšetřování podezření, že šéf státu mařil vyšetřování největší korupční kauzy v zemi (zvané Lava Jato, jež se týká korupce při přidělování státních zakázek státní firmy Petrobras). Temer obvinění odmítá a prohlašuje, že z úřadu prezidenta neodstoupí.
Zrušení voleb nebo sesazení
Existují ale několik možnosti, jak by mohl Temer jako prezident skončit. Jednou z nich je, že ho nejvyšší soud uzná vinným z trestného činu a navrhne jeho sesazení. To by pak musely dvoutřetinovou většinou schválit obě komory parlamentu.
Nejrychlejší možností sesazení prezidenta Temera je, že nejvyšší volební soud zruší výsledky voleb z roku 2014. Temer, jako kandidát na viceprezidenta, a Rousseffová totiž čelí obvinění, že na volební kampaň v roce 2014 použili nečisté peníze. Měli je údajně získat v korupční kauze kolem Petrobrasu, oba to popírají. Další stání soudu je plánováno na 6. června.
  |
Pokud by Temer jako prezident skončil před vypršením svého volebního období, které končí 1. ledna 2019, převzal by vedení země předseda dolní komory parlamentu. Pokud by ten nemohl, stal by se dočasnou hlavou státu šéf Senátu. Třetí v nástupnictví je předseda nejvyššího soudu. První dva jsou podle brazilského tisku rovněž vyšetřováni kvůli korupci.
Podle brazilské ústavy se předčasné prezidentské volby konají pouze v případě, že o tom rozhodne Kongres a hlava státu padne v prvních dvou letech čtyřletého funkčního období. V nynější situaci by se měly podle ústavy konat volby nepřímé, tedy hlavu státu by volili poslanci a senátoři na společné schůzi.
Prezidentský palác ve čtvrtek přiznal, že Temer se 7. března s Batistou sešel, odmítl však, že by se prezident snažil Cunhu umlčet. O čtyřicetiminutové nahrávce, z níž v pátek citovala brazilská média, Temer prohlásil, že „tajně pořízená nahrávka přinesla opět přízrak politické krize zatím netušených rozměrů“.
