Jádro v Británii a v ČR

 Jádro je drahé, ale přesto nejlevnější, tvrdí Britové         S p. Žižkou v podstatě souhlasím. Jen bych upřesnila, že srovnání budoucí jaderné elektrárny ve Velké Británii v Hinkley Point nepokulhává trochu, ale hodně. Velká Británie je ostrovní stát, který nemůže elektrickou energii dovážet ani vyvážet. Nejen kvůli tomu je u nich situace složitější.        Společná s nimi je ekonomická nevýhodnost stavby jaderných elektráren i v Česku. Britové i Češi budou energii z jádra dotovat ze svých kapes po celou dobu životnosti stavby. Zelená energie se zatím také dotuje, ale dotace budou čím dál nižší, až budou nulové. U jaderné energie se toho nedočkáme. Na rozdíl od Velké Británie, budou dotace do jaderného proudu v naší republice vyšší, což více zatíží všechny odběratele.        Britové vybírali v otevřeném tendru stavitele i provozovatele budoucí jaderné elektrárny, takže mají větší šanci při jednání s Evropskou komisí na podporu výroby elektřiny. U nás má být dotace určená pro předem vybranou firmu-ČEZ. I proto má naše republika mnohem menší šanci na podporu z peněz Evropské komise. 2 nové jaderné bloky v Temelíně mají stát nejméně 300 mld. Kč. Bez dotací je není možné postavit. Dnes už je asi vyvrácená myšlenka, že energie z jádra je levná.       Ve Velké Británii si francouzská firma EDF, jako budoucí majitel, vyjednala garanci, která je 2x vyšší, než současná britská cena. Přesto je rozhodnutí Britů stavět jadernou elektrárnu logičtější, než u Čechů.  I tam je výstavba jaderné elektrárny tak drahá, že se na ní bude podílet kromě britské vlády i francouzská vláda a 2 čínské státní společnosti.        ČR nové bloky JE v Temelíně nepotřebuje, neboť celý výkon Temelína se vyváží.  Velmi významně snižuje potřebu energie výstavba nízkoenergetických, pasivních i aktivních domů. Výraz nízkoenergetický dům všichni znají. Pasivní dům je ten, který potřebuje energii do 15 kW/m2. Aktivní domy vyrábějí více energie, než stačí sami spotřebovat.  Ostatně od letošního roku je zaveden pojem „Budova s téměř nulovou spotřebou“. Základním požadavkem je, aby takové byly všechny budovy po 31.12.2020 (veřejné po 31.12.2018).        Obnovitelné zdroje energie nám mohou dávat mnoho energie, ovšem musíme věnovat prostředky do vývoje a výzkumu. Jen sluneční energie ohřívá Zemi o téměř 300 stupňů C. Další zdroje energie jsou ve větru, vodě i v biomase.                                                                                     R. Šandová, energetická poradkyně

Temelín a jeho pět ekonomických bludů

 „Temelín a jeho pět ekonomických bludůJames de Candole 12. 11. 2013 | 09:04 Přečteno 2847 krát Pošli e-mailemVšechny po sobě jdoucí vlády ČR podporovaly rozšíření Temelína. V tomto textu upozorňujeme na pět nejobvyklejších argumentů, kterými svou politiku hájily.*Vedle námitek z oblasti ochrany životního prostředí existuje i několik pádných ekonomických důvodů, proč by se měl projekt rozšíření JETE opustit… Argument 1: 12 mld. eur, které Temelín během 10 let do české ekonomiky nalije, bude pro ni významným fiskálním stimulem. Argument vypuštěný do světa jadernou lobby a přijímaný všemi po sobě jdoucími českými vládami tvrdí, že rozšíření Temelína bude pozitivním fiskálním stimulem, který způsobí růst ekonomiky. To je mýtus, postrádající jakýkoli teoretický základ. Současný empirický akademický výzkum účinnosti fiskálních stimulů ukazuje, že vládní investiční programy jako Temelín mohou jen sotva zajistit trvalejší hospodářský růst. Tento závěr platí bez ohledu na to, kdo vlastní společnosti, které státní zakázku provádějí – u státních zakázek nezáleží na státní příslušnosti dodavatelů, ale na tom, k čemu se peníze použijí. Pokud stát chce provozovat expanzivní fiskální politiku a podporovat průmyslový růst zvyšováním daní, měl by přebytkové výnosy investovat do oblastí s trvalou hodnotou, jako je vzdělání a profesní příprava, a ne je cpát do ztrátových projektů typu rozšíření Temelína, které zatíží české daňové poplatníky na celou generaci a možná i déle. Argument 2: Bez ohledu na dotace z veřejných zdrojů, které si rozšíření Temelína vyžádá, Temelín dramaticky zvýší konkurenceschopnost českého průmyslu. Naopak: Subvencovaná výroba energie z jádra konkurenceschopnost tuzemského průmyslu poškodí. Dojde k omezení kupní a investiční síly českých korporátních spotřebitelů i domácností. Navíc prospěch těch několika vyvolených firem, které budou krátkodobě z rozšíření Temelína profitovat, bude na úkor ostatních, ekonomicky produktivnějších odvětví a příjemců dotací. Stručně řečeno, zamýšlené schéma veřejného subvencování Temelína je postaveno tak, aby podepřelo jedno úpadkové odvětví na úkor všech kolem. Argument 3: Temelín zajistí soběstačnost ČR ve výrobě elektrické energie.  Tento argument vychází z předpokladu, že soběstačnost státu v produkci elektrické energie, dosažená za pomoci dotované výroby, je důležitější, než soběstačnost v produkci škodovek, moravského vína či brambor z Vysočiny, rovněž dosažená díky subvencím. Propojení distribučních sítí napříč Evropou a obchodování s energií činí z takto postaveného cíle kuriozitu, jejíž nesmyslnost se ve světle rychlého rozvoje výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v Německu ještě prohlubuje. Argument 4: Vzhledem k neustále rostoucí spotřebě elektrické energie a nespolehlivosti obnovitelných zdrojů je třeba zajistit stabilní energetické zdroje, aby se předešlo black-outům. Předpoklad stálého růstu poptávky po elektrické energii je mylný. Údaje Světové banky o změnách v ročním HDP a změnách v roční spotřebě elektrické energie ukazují, že dřívější těsná provázanost mezi změnami HDP a spotřebou elektřiny začala slábnout už asi před deseti lety. Od roku 2003 růst spotřeby elektrické energie za růstem HDP zaostává. Rozvírání nůžek mezi HDP a poptávkou po energiích se v posledních čtyřech letech ještě zvýraznilo. Jinými slovy: návrat k ekonomickému růstu v ČR neznamená automaticky růst poptávky po české elektřině.  Dále: Nikdo nezpochybňuje fakt, že záplava energie z obnovitelných zdrojů, která dnes proudí evropskými přenosovými soustavami, způsobuje jistou nepředvídatelnost trhů s energiemi. Neshody ale panují v otázce, jak se s touto nepředvídatelností vypořádat. Český energetický establishment by se rád vrátil k předešlému stavu, kdy národní poptávku po energiích uspokojoval regulovaný a vertikálně integrovaný monopol pomocí flotily obřích neflexibilních elektráren k pokrytí základního zatížení (baseload). Takový do minulosti zahleděný přístup ovšem nedokáže reflektovat skutečnost, že místo baseload zdrojů začínají zaujímat právě zdroje obnovitelné díky svým nulovým mezním nákladům na výrobu. Konvenční zdroje jsou vytlačovány z merit-orderu a jejich dnešním úkolem je vyvažovat výkyvy ve výkonech větrných a solárních zdrojů. Problémem tedy je, jak tuto rozkolísanost ošetřit. Výkon jaderných elektráren je regulovatelný s obtížemi a za ceny vysokých nákladů, což je z využití pro tento účel vylučuje. Měli bychom se spíše zaměřit na to, jak učinit nabídku, poptávku a přenos elektrické energie pružnějšími, nikoli naopak. A dosáhnout toho lze jedině využíváním pružnějších zdrojů namísto rigidních. Argument 5: Velkoobchodní ceny elektřiny opět porostou, díky čemuž se Temelín stane ziskovým.  Pokles poptávky a obnovitelné zdroje začaly podkopávat konvenční výrobu energie už předtím, než udeřila globální hospodářská krize. Velkoobchodní ceny elektřiny se před krizí vyšplhaly na 90 eur za MWh, zatímco spot price a očekávaná futures prices v pětiletém výhledu kolísá kolem 40 eur za MWh. Naše studie ukazuje, že break-even cena při rozšíření Temelína se blíží 115 eurům za MWh (v cenách roku 2013). Pokud se mají pokrýt kapitálové náklady, bude třeba tuto prodejní cenu udržovat jako reálnou (tedy v cenách 2013) po celou dobu životnosti elektrárny. To je nereálné nejen podle nás, ale i podle potenciálních investorů. *Tento text je krátkým výběrem z naší druhé a finální studie na téma hospodářských aspektů rozšíření Temelína, kterou jsme pojmenovali TEMELINomics 2. Zaměřili jsme se v ní na zkoumání dopadu, který by na ČEZ a na státní rozpočet mělo vládou navrhované schéma subvencí z peněz daňových poplatníků, kterým by mělo být pokryto financování výstavby 3. a 4. bloku JETE. Došli jsme k závěru, že dotace, které by ČEZ v rámci takovéhoto schématu získal, by dalece převyšovaly zvýšení dividend a daní, které by připadly státu v tom nepravděpodobném případě, že by kdy vůbec k rozšíření Temelína došlo. Celé znění studie v angličtině je k dispozici ke stažení na našem webu.“http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/james-de-candole.php?itemid=21598

zajímavé

že se prakticky nebere v potaz modernější ruská jaderná technologie - mají s konstruováním reaktorů nejen velkou praxi ale i velké plány a rozhodně jsou před rozvojovou Čínou. Ti mají sice peníze ale vyspělou techniku ne.Spíš to tipuji na pokračující studenoválečnou mentalitu, přitom ale nynější Rusko nemá se sovětským už mnoho společného.Osobně myslím že Angličany zanedlouho okouzlení neprůhlednými Asiaty přejde, nakonec košile bližší kabátu....

Mediální realita

Považuji za příznačné, že se v Česku všichni novináři permanentě (někteří až obsesivně) zabývají vzdušným zámkem rozšíření Temelína a zcela ignorují skutečně reálný problém prodloužení životnosti Dukovan. Přitom u JEDU se bavíme v řádu několika málo let a prodloužení povolení k provozu rozhodně nelze po Fukušimě a zpřísnění požadavků na jadernou bezpečnost považovat za automatickou záležitost. Případná ztráta tohoto zdroje by měla fatální dopad na ČEZ a velmi signifikantní důsledky pro Českou ekonomiku. Kupodivu to zatím na mediální scéně nikoho nezajímalo a nezajímá...

Proč ta obsese

Tak jsem si zkusil dát do vyhledavače své jméno, příjmení a slovo Dukovany. Úplně prázdné to není. Jasně, s Temelínem se to srovnávat nedá. Dukovany jsou důležitý problém, ale přece jen je tu rozdíl. Potřebu modernizace Dukovan v Česku nikdo příliš nezpochybňuje, je to celkem nalajnované. Je tu určité riziko, jasně. V případě Temelína ale jde o největší tendr v historii České republiky, který stále pokračuje. Tématem jsou už jen samotné jeho průtahy. Stále jsou tu zásadní diskuse o tom, zda potřebujeme nové bloky, kdy je budeme potřebovat, kdo by měl případně stavět, je tu spor s Arevou, spousta dalších záležitostí. Když se bavíme o Temelínu, bavíme se vlastně o budoucnosti jaderné energetiky jako takové - nejen v ČR, ale i globálně. Téma Temelín je v České pozici v rubrice Hot Top a jsem přesvědčen, že je to správně. Problém vidím spíše v tom, že až teď napíšu něco o Dukovanech, někdo sem zase napíše, že mne platí teplárníci. :-)Mějte se, zdraví JŽ

Že se Čína stává jaderným

Že se Čína stává jaderným lídrem, už snad ani nemůže být pochyb. Na druhou stranu mám ale obavy, co může způsobit tolik "průmyslové moci" v rukou jedné země.Bohužel západní země se svého jaderného potenciálu vzdávají, teď jde ale o to, aby toho za pár let nelitovaly. Nejzářnějším příkladem je samozřejmě Německo, které se kvůli zalíbení politiků u lidu, s využitím nehody ve Fukušimě, vzdalo své jaderné energetiky a nahradilo ji nesmyslně fotovoltaikou a větrnými elektrárnami. Dotace, které na tyto elektrárny musí doplácet dosahují astronomických čísel a způsobují takové pokřivení trhu, že už se nevyplácí ani moderní plynové elektrárny. Bohužel nesmyslně vysokými dotacemi na fotovoltaiku je zasažen i český trh, tudíž ani ČEZ už nemá jistotu, že se mu vyplatí provozovat nové bloky JETE a po nešťastných investicích na Balkánu už si to nemůže dovolit riskovat. V tomto ohledu by britský model garancí výkupních cen samozřejmě s patřičnými úpravami pro český trh by mohl být cestou.

Candu

Promiňte pak Vám tam ale chybí něco z kontimentu Evropy. Candu AECL a způsob stavby JE Cerna Voda.

Čemu netleskám

Děkuji za reakci. Snažil jsem se o věcný přístup, prostě popsat, jak to je, nikoliv nějaké tleskání. Tentokrát jsem se zaměřil na otázku finančních partnerů (tím mimochodem nepopírám, že má být třeba v Temelíně co nejvíce domácích dodavatelů), ale o garantované ceně jsem psal v jiných článcích - odkazy v textu najdete. Nejde jen o projekt Hinkley Point, ale v tomto případě samozřejmě zastávám názor, že investice za téměř 500 miliard korun do dvou bloků a taková výše garantované ceny v Česku možné nejsou. Tento názor najdete v dřívějším článku:  http://www.ceskapozice.cz/byznys/energetika/zakaz-smlouvy-s-temelinskym-vitezem-zavani-sikanouZdraví; JŽ

Dobré ráno

V článku chybí čísla doplním za autora.Garantovaná výkupní cena z Hinkley je 92,5 liber/MWh tj. 3 Kč/kWh skoro trojnásobek současné tržní ceny (EEX, CMKBK).Zcela to popírá poviné zavádění tržních principů do energetiky jako jedna z podmínek vstupu do EU. Zcela zbytečné a drahé rozbití státního monopolu na výrobu a distribuci elektřiny a oddělení výroby a distribuce.Stovky miliard vložené do zavedení působení trhu v elektroenergetice jsou k ničemu ve VB vymysleli pevnou výkupní cenu zabalily to do přilákání investorů a pan Žižka tomu tleská.Řízení výroby elektřiny podle nejmenších proměných nákladů je jediná možná cesta společně se zestátněním výroby a distribuce elektřiny.Jedno číslo na závěr FVE 4kWp 200 000 tis Kč za 20 let min 64 000 kWh tj 3 Kč/kWh pro koncového spotřebitele bez potřeby distribuce přenosu regulace a jakékoliv státní nebo nestátní instituce (ČEZ ČEPS OTE ERÚ Westinghouse Rosatom...)

to je zase moudrost.Tak

to je zase moudrost.Tak například Thatcherová zlikvidovala prakticy průmysl v Británii, nezbývá než dovážet.Takže tento přístup pro nás rozhodně nemůže být inspirací.Svépravný člověk musí trvat na tom, aby co největší podíl na dostavbě Temelína dostaly domácí firmy.

Tuhle kravinu sis vycucal z kterýho prstu?

Průmysl v GB zlikvidoval odborářský socialismus a odborářští bosové řízení z moskvy. Thacherová přišla na poslední chvíli, jinak by dnes Británie byla na úrovni Podněstří.