Pondělí 13. května 2024, svátek má Servác
130 let

Lidovky.cz

Svět

Ukrajinská armáda na frontě postupně míří k bankrotu, varuje analytik

Ukrajinský dělostřelec na frontě v Doněcké oblasti (21. dubna 2024) foto: Reuters

Ukrajinská armáda na frontě čelí čím dál většímu tlaku. Především v Donbasu je situace kritická. Objevují se spekulace o ruském průlomu fronty, koncem května se navíc očekává začátek ruské ofenzivy. Mají na ni Rusové dost sil? Kterým směrem by mohla vést? A dorazí americká vojenská pomoc včas, aby ji zastavila? Odpovědi jsem v podcastu Kontext hledali s analytikem Vojtěchem Bahenským.
  12:15

Poslechněte si rozhovor s analytikem Bahenským v Kontextu:

Mapy vývoje na donbaském bojišti v posledních týdnech hovoří poměrně jasně. Ruský postup se zrychluje a ukrajinská armáda se s vypětím všech sil brání u Časiv Jaru, Krasnohorivky i západně od Avdijivky, kde navíc v důsledku nezvládnuté rotace přišla o strategicky položené městečko Očeretyne.

Podle Vojtěcha Bahenského je ale zbytečné upínat přílišnou pozornost ke kontrole území, důležitější jsou těžko měřitelné trendy, jako jsou ztráty, opotřebení techniky, nedostatek munice nebo to, jestli se daří zajišťovat výcvik a rotaci vyčerpaných jednotek na frontě.

„Teď jsme v situaci, kdy se na frontě postupně začíná projevovat ukrajinský nedostatek munice, lidí i techniky, což Rusku postupně umožňuje akcelerovat postup. Průlom je příliš silné slovo. Ale pokud bych parafrázoval Hemingwaye a jeho slavný citát o bankrotu: Nejdříve to šlo postupně a pak náhle,“ vysvětluje bezpečnostní analytik působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský (8. června 2023)

Podle něj je sílící ruský tlak v Donbasu podobný ukrajinskému postupu v loňském létě, kde se však průlomu ruských zákopů a minových polí nikdy nepodařilo dosáhnout. Otázkou zůstává, jestli se dnes Rusko nadechuje k větší ofenzivě, kterou na konec května nebo začátek června předpovídají ukrajinští představitelé.

„Už to není jen oťukávání pozic. Jsou to dílčí ofenzivní operace, které můžou ještě akcelerovat. Ale z posledních dvou let víme, že ofenziva nemusí vypadat jako jeden lokalizovaný pokus o průlom, může mít stávající podobu jako intenzivní ofenzivní operace ve třech osách. Možná dojde k jejich zintenzivnění, ale neočekával bych nový ruský útok třeba na Charkov,“ zamýšlí se nad ruskými kapacitami Bahenský.

Střednědobý plán Rusů podle něj spočívá v dobytí celé Doněcké a Luhanské oblasti. K tomu byl ale museli získat Kramatorsk a Slavjansk, dvě velmi dobře opevněná města, která navíc vzhledem k tempu postupu ještě leží velmi daleko od současné linie fronty. Po cestě navíc ještě leží řada měst, kde obránci mohou působit Rusům značné ztráty.

„Oproti jižní Ukrajině je to relativně urbanizovaná oblast a každé město, každá aglomerace je opěrným bodem. Obránci se v budovách můžou dobře skrývat a bránit a můžou to využívat k tomu, aby zpomalili nebo zastavili ruský postup. Dobývání Kramatorsku a Slavjansku by byla výrazně větší operace,“ vysvětluje Bahenský.

Na jaké zbraně z nového amerického balíčku Ukrajinci čekají nejvíc? Které západní zbraně se během dvou let války osvědčily a které naopak zklamaly? Vyřeší nový zákon o mobilizaci ukrajinské problémy s nedostatkem vojáků? A čeho se vlastně ve válce snaží docílit Západ? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.

Autoři: ,