Budoucnost je LNG i jako

Budoucnost je LNG i jako nahrada za benzin a naftu !

V principu asi ano,

ale LNG využívat v dopravě přímo asi nepůjde. Kapalný plyn se ohřívá a přirozeně odpařuje; tím by vznikal neúnosně vysoký tlak v nádrži (při přepravě LNG tankery se právě tyto odparky využívají k pohonu lodních turbín). Budoucnost v oblasti dopravy (a to třeba i železniční) má tedy CNG (nikoliv kapalný, ale stlačený zemní plyn). Ostatně ropa a plyn jsou oba uhlovodíky.

souhlasím s vámi. Zprávy z

souhlasím s vámi. Zprávy z USA už hovoří o plamenech při otevření kouhoutku vody. Nikdy nemůžete zaručit, že se něco nedostane do spodních vod!

Nevěřte prosím všemu, co Vám internet nabízí.

Ono "výstražné" video jsem samo sebou shlédl a moc se pobavil. Dovedete si, prosím, představit, jak plyn spolu s vodou proudí přes všechna čerpadla a filtry vodovodním potrubím, aby pak u kohoutku byl schopen "vznítit" vodu? Pokud video - alespoň tu inkriminovanou pasáž - shlédnete pozorně, uvidíte, že barva plamene je výrazně červená - to by odpovídalo propan - butanu. Metan hoří modře.

Děkuji za reakci

nicméně musím oponovat v bodech a,b. Bohužel o bezpečnosti frakování mám silné pochyby, je třeba si uvědomit, že polovina vody s chemikáliemi zůstává v ložisku. Při tak velkém tlaku, kterým je směs vháněna do ložiska nelze bezpečně zaručit nulový průsak k povrchu, břidlice není zrovna vzor homgení hmoty. Zpracování výplachové vody, jejíž množství je velké, tvoří také problém. Zatím nikdo nepředvedl seriozní anlýzu k dopadům, jen PR kecy těžařů a ekonomické lobby. Vzpomeňme na DDT, který byl kdysi také považován za zázračný inseticid.Zemětřesení může ovlivnit uvolnění metanu z hydrátu jednoduše tím, že se hydrát dostane do spodních proudů. Jistě znáte katastrofu z jezera Nyos, kdy uvolněný CO2 ze dna náhle zabil skoro 1800 lidí v okruhu 25 km. Proč by se takto nemohl uvolnit metan? Chápu, že množství zásob je obrovské, nicméně každý m3 který vytěžíme přednostně z rizikových oblastí jde k dobru, tak proč frakovat?

Fakt nejsem geolog,

ale z dostupných pramenů jsem přesvědčen, že riziko frackingu u břidlicového plynu není nijak dramatické. Hlavní chemickou substancí je NaCl, tedy sůl kuchyňská; zbylé přísady jsou objemově nízké (nechtějte prosím po mě, abych je vyjmenoval :-) ). Co se týče často diskutované otázky spotřeby vody, tak na jeden vrt je třeba množství, odpovídající roční spotřebě na zalévání golfového hřiště (to jsem si nevymyslel, jen převzal z dokumentů MU Brno). Riziko je tedy pouze v míře těsnosti a pevnosti dočasného bazénu na záchyt vody. Pokud je mi známo, došlo pouze jednou - a to v Austrálii - k úniku této vody do volného terénu. Souhlasil bych s Vámi v případě frackingu na úrovni uhelných ložisek (coal bed methan), kde dochází k prolínání spodních vod s těžbou metanu. Fracking se v polovině devadesátých let zkoušel na Ostravsku právě v těch "méně bezpečných" hloubkách. V prvé řadě nedošlo k žádné kontaminaci životního prostředí, v řadě druhé se prokázalo, že míra plasticity černého uhlí je u nás vysoká, takže se v krátkém čase po rozrušení opět slilo a plyn přestal plynout. Kdoví, jaké vlastnosti mají naše plynové břidlice...

Chybí zde jeden úhel pohledu

Je to úhel pohledu ekologický, nicméně ne ve smyslu dnešních zelených fanatiků placených různými lobbisty. I když musím přiznat, že snaha Gazpromu ovliňovat veřejné mínění proti těžbě plynu z břidlice je dobré. Tento plyn v současnosti nepotřebujeme a navíc znehodnocuje podzemní zdroje pitné vody.Z ekologického hlediska je lepší kontrolovaná, a třeba i vyšší, produkce CO2, než nekontrolovaný ůnik metanu. Metan je mnohem ůčinnější skleníkový plyn než CO2. Někteří vědci již delší dobu upozorňují na dva potenciální zdroje ohrožení.Jedním je sibiřský plyn. Nepopiratelným faktem je stoupající teplota povrchu planety, pokud to bude pokračovat dál (stále netušíme, zda jsme na konci doby ledové nebo jen v mezidobí), tak zmrlá zem na sibiři roztaje a ložiska metanu se uvolní do ovzduší, proto je v našem zájmu tento plyn co nejdříve odčerpat.Dalším a mnohem nebezpečnějším zdrojem je hydrát na mořském dnu. Jeho množství je nepředstavitelné a beze sporu jej lze považovat za časovanou bombu. K náhlému výronu může dojít díky zemětřesení. Existuje dokonce teorie, že má tento jev nasvědomí některá masová vymírání druhů v historii naší planety.Je velmi úsměvné sledovat lidstvo, jak bojuje s věcí jako je oteplování planety, které je cyklické a přirozené, a na druhou stranu zcela ignoruje reálné riziko, se kterým by si mohlo poradit, alespoň částečně.Ač tvrdíme, že je tato planeta naše, chováme se k ní jako squoteři.Pokud hlavním měřítkem budou jen ekonomické a geopolitické zájmy, tak nás zde brzy nahradí jiný živočišný druh.

V zásadě s Vámi souhlasím, ale

a) není tak docela pravda, že těžba břidlicového plynu ohrožuje spodní vody. Ty se nacházejí v hloubce cca 300m pod povrchem; stadardní vodárenské vrty je zasahují přímo, těžba sorbovaného metanu v uhlí metodou frackingu (ve stejné hloubce) se u nás v devadesátých letech (neúspěšně) zkoušela, aniž by došlo k jakékoliv kontaminaci spodní vody, "klasická" těžba, která někdy bývá také spojena s rozrušováním horniny (výjimkou jsou plynové čepice nad ložisky ropy) se odehrává v hloubce okolo jednoho kilometru a břidlicový plyn se nachází až v hloubkách okolo tří kilometrů pod vrstvou geologicky málo propustnou, tedy v porovnání s těžbou ropy a plynu na Hodonínsku je nepoměrně bezpečnější pro podzemní vody. Tento argument proti těžbě břidlicového plynu je bohužel častý, leč mylný;b) problém hydrátů metanu , respektive nebezpečí samovolného odpařování do ovzduší je záležitostí šelfových částí moře. Reálnější ohrožení je v oblasti Arktidy, a to v souvislosti s táním polárního ledu. Rázové katastrofické události typu zemětřesení by na výrony metanu - který je opravdu výrazným zástupcem skleníkových plynů - neměly mít podstatný vliv.c) podle posledních propočtů se celkové zásoby metanu na planetě odhadují až na jeden trilion metrů krychlových (nebojte, nepopletl jsem si americké množstevní předpony). Přání "vytěžit jej co nejrychleji" má tedy časový horizont okolo 300 let.d) ačkoliv jsem přesvědčen, že těžba břidlicového plynu je ekologicky bezpečná, nemyslím si, že by bylo nezbytné začít jej těžit i u nás. Úroveň naší spotřeby a dostupnost zdrojů plynu nás k takovému kroku nenutí. Domnívám se ale, že bychom měli vědět, zda jsou odhady potenciálních zásob reálné, takže průzkum ano, těžba ne. Ostatně: každý pořádný hospodář si něco ve stodole vždycky nechá pro příště.e) Nevím přesně proč, ale vzpomněl jsem si na jednoho váženého britského aristokrata, jenž koncem 18. století považoval za zcela šílenou myšlenku stavět pod ulicemi Londýna plynovody, když je plyn tak silná třaskavina...

Děkuji za připomínky, ale..

1) zřejmě jste přehlédl, že se jedná o importní podíl ruského plynu. Evropa - vedle vlastních zdrojů zemního plynu (Norsko, Holandsko, Velká Británie - například) dováží plyn z Alžíru (potrubím pod Messinskou úžinou do Itálie, plynovodem Maghreb do Španělska a ve formě LNG do řady evropských terminálů), a dále LNG ze zemí Středního východu (Katar atd.). Celkový import je z tabulky také patrný. 2) ať už se nám to líbí nebo ne, kysličník uhličitý je považován za jeden ze skleníkových plynů. Jeho produkce je nejen "přirozená" jako součást fotosyntézy, ale provází i spalování všech paliv na bázi uhlíku (tedy uhlí, zemního plynu a ropy - včetně ropných produktů, jakým jsou např. pohonné hmoty). Doporučuji nahlédnout do směrnic Evropské komise, týkající se dlouhodobých záměrů EU na ochranu ovzduší; zde je trvalé snižování emisí CO2 považováno ze jednu z priorit.3) Máte zřejmě trochu mylnou představu o hydrátech metanu. Součástí procesu je totiž právě odpařování a následné využití metanu. Doporučuji stránky IEA nebo Reuters, kde jsou na mapě znázorněna místa výskytu této formy metanu. Pochopíte při tom, proč vznikají takové nesváry v oblasti využití surovin v oblasti severního pólu. Ale to jen tak na okraj.

1/ stale je objem dodavek 27%

1/ stale je objem dodavek 27% z Ruska , takze nejaka zavislost v poravnani z jinymi dodavateli neni strategicka!!2/ plku a smernic z EU je cim dal tim vice, nejvetsi plk je o tom ze CO2 muze za vsechno ......... vodni pary jsou sklenikove plyny par excelent!! .-D3/ nemam mylnou predstavu o hydratu metanu, jde o to, ze nez HM dostanete k odparkovemu zarizeni, tak se vam odpari!

Tri pripominky pane Ludviku!

Tri pripominky pane Ludviku! Prvni je , proc pisete o zavislosti ve vysi 27,8% , kdo dodava 72,2% ?? Druha: proc pletete nesmysl CO2 do energetiky, kdyz je nutny pro zivot na teto planete!? A treti, od kdy Japonci zvladli tezbu metanu z morskeho dna? Zatim se jim vzdycky vyparil!

Havíři tratí na šrajtofli, ale

získávají na pajšlu. Co je cennější, je jejich volba, v Rusku, v Číně mohou těžit neomezeně.