Neděle 28. dubna 2024, svátek má Vlastislav
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Byli by Češi bez dabingu zdatnější v cizích jazycích?

Studenti nedávno otevřeli velké téma: Dabovat, nebo nedabovat? A našli i silného spojence, ministra školství v demisi Dalibora Štyse.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
ST
České sobectví.
V posledních 30 letech jsem neměl možmost potkat cizince, tak k čemu  je mi němčina, kterou jsem se v 80. letech učil sledováním pouze rakouské televize. Neznám také nikoho, kdo by cizí jazyk někdy potřeboval. Studenti by se měli učit češtinu, matematiku a manuální zručnost. 
0 0
možnosti
CB

Ctirad Bednář

29. 9. 2013 14:55
Tak to je opravdu "velké téma: dabovat, nebo nedabovat"?
Téměř jako být, či nebýt...  Nemáte z toho závrať, pane redaktore? Já v tom opět vidím spíš zadání nadnárodních "elit", jeden  z mnoha krůčků, jak postupně ve jménu multi-kulti zvykat lidstvo na jeden jazyk, když už nám tak dobře klape společná měna. "Do boje s tuzemskou tradicí (a pohodlností) se pustili sami studenti..." To je ale od studentů hezké, že se pustili do boje s pohodlností. České titulky prý je přimějí číst... Pan ministr školství - biochemik -  je v demisi, ale nešel by ten odchod trochu urychlit?
0 0
možnosti
Č

Černoušek

29. 9. 2013 13:59
nekonečný příběh
a všechno marné, šéfové televizí (a spřátelené bratrstvo dabérů) se drží zuby nehty. Překvapující je to u soukromých stanic, dabování jsou vpodstatě vyhozené nemalé peníze, titulky jsou mnohem levnější. Naopak u nebožky ČT nepřekvapí už vůbec nic.  Utilitaristická hesla o "učení se cizím jazykům" věc zjednodušují. Lepší a zajímavější filmový zážitek je přece v originále i otitulkovaný film v jazyce, který se neučíte a učit nikdy nechcete, např. v estonštině, dánštině nebo čínštině, korejštině atd. Naštěstí už dnes existuje jednoduché řešení: satelit a zahraniční kanály a na existenci nějaké ČT jednoduše zapomenout. Nevím, proč se dívat např. na ČT, slizkou, neschopnou, manipulativní. Jejich předpojaté zpravodajství a debatní pořady nestojí za nic. Případné hodnotné starší české filmy si lze koupit dávno na DVD; moderní kvalitní české filmy téměř nevznikají a asi nebudou, dokud neodejdou do důchodu dnešní neumětelové (pracovní název: "Hřebejkovská generace"). Zahraniční filmy v originále s anglickými nebo jinými titulky na zahraničním kanále.  Zrušení ČT by byla dobrá idea (na roli média veřejné služby v době nouze a katastrof by stačila existence ČRo).   
0 0
možnosti
UV

Uplnej Vypatlanec

2. 10. 2013 8:41
svaty slova
hlavne trefne zhodnoceni CT, ktera je uz leta hlasnou troubou "pravicovych" vlad (a samotny velky VM to je vlastni kapitola)
0 0
možnosti
M

Msebek

29. 9. 2013 13:40
Vaši konkrétní poznámku o
Vaši konkrétní poznámku o ČVUT raději nebudu komentovat. Úroveň škol prostě odpovídá úrovni společnosti, tak jako úroveň politiky a všeho ostatního. Ale samozřejmě o TV spíš klábosím, naším hlavním naším úkolem je náprava školy. Ztrácím s tím dost času, na úkor učení a vědy. V dosahu mé pravomoci se to dost daří, ale mimo něj se to nedaří a nedaří a nedaří …. Doufal jsme v reformu, ale ta nebude a nebude a nebude ... Kéž byste měl pravdu, taky přeju hodně štěstí.
0 0
možnosti
C

Ctenarcp

29. 9. 2013 16:25
Což o to,
vzájemná vazba mezi politikou a "společností" jistě je. Z definice. Jde o to, jak je pevná, nebo volná. A také se vyskytují fluktuace, turbulence ... Takže bych navrhoval znovu: udělat kondenzační centra právě z univerzit.
0 0
možnosti
P

Pocono

29. 9. 2013 13:36
Vox populi
Pusťe ve stejnou dobu ten samý film s titulky a s dabingem... Výsledek asi tušíte :-)Televize tu není od suplování  školy. Navíc při dnešní nabídce satletů co brání lidem sledovat anglicky mluvící kanály?
0 0
možnosti
KP

29. 9. 2013 13:34
Dabing nebo titulky
Dabing ano vždy.Titulky ano vždy.Upozorňuji, že to je pohled filmového diváka. Serály sleduji jen velice vzácně a výjimečně. Sitcomy už vůbec.Poprvé se na dobrý film nejráději podívám když je dabovaný.Nestane se mi totiž, že bych vypadl z děje.Podruhé se na dobrý film nejráději podívám s českými titulky.Vždy, když mám pocit, že dobře nerozumím, na titulcích se chytím.Potřetí se na dobrý film nejraději podívám s titulky v originále.Zvláště hovoří-li herci nezřetelně, je přepis do originálního titulku obrovskou pomocí. Dokonce bych tento postup každému doporučil, a možná by neškodilo vytipovat stovku filmů a doma si je pouštět postupně ve všech verzích tak dlouho, až je budete umět zpaměti.Otázku titulků v původním jazyce by chtělo zohledňovat již při nákupu filmu. Občas si bohužel musím vypomáhat i titulky neortodoxním  způsobem. V jednom jazyce byl film natočen, pak byl předabován do 2.jazyka, a nakonec otitulkován do 3.jazyka. Je to  komplikované, ale pokud chcete film vidět a porozumět mu, co byste pro to neudělali. Že se při tom pocvičíte hned ve dvou jazycích  je určitý nezanedbatelný bonus. Televize recyklují filmy zoufalým způsobem, kupují se zřejmě šunty, a zachraňují to filmy natočené zhruba v letech 1970 - 1985. Mnohdy mám pocit, že jsem ten film co právě dávajíviděl už snad 60 x!!! V tom případě by neměl být problém střídat různé verze. Mimochodem RAI - italská státní televize dává celou řadu filmů s paralelními titulky současně jak v italštině, tak v angličtině. Podle toho které si zapnete, ty vidíte. Co se týče kin, asi bych doporučoval dávat ve větších městech v každém kině přednost vždy jednomu z obou způsobů zpřístupnění. Vyjímky by určitě nečinily potíže.
0 0
možnosti
PM
Kdy měl film předehru, páni ve fracích, dámy ve večerním,
mezihru ku přestvávce a přirozeně postludium. např. Lawrence z A. Šlo vidět i beze slov, potom jako čtenář Bible šlo naučit se text, každé slovo na svém místě, klasika. Ani pomlčka navíc. Potom podkladové texty, různé životopisy, i tam, kde autoři je nepřiznávají. (A Musil, např.) Hudba, ruchy, herci. A tak dál, protože film je autentický, časem se člověku mění jak se mění sám člověk. Je konečně film šancí i nějak projekcí nás samotných do díla. Lze si děj i dopisovat, kde jen náznak, kde neponižován dovák vysvětlováním.  Byl drahý, nebyl dokončen nebo jen zkratově. Kdo ho umí (znát nestačí, porobně jako ve škole musí člověk umět třeba ve 2.00 ráno vzbuzen), ví více o orientu než media bydlící a tvořící v hotelech. Jiné  jsou vážnější, silnější, ale úcta k divákům je vzácná. Hrdost na diváka, který to zvládne. Jordánský král fascinován dal na plac všechny jordánské lepší koně, 1960  už jich moc nebylo.   A pointa? Bolševik ho nekoupil ani v černé kopii, šel by od válu mnohem dřív, český rozhlase, sponsorující Prostituci za pultem, právě v TV! Podobně k učení se  jazyku je třeba emocionální kontext, učíme se od matek ne náhodou velmi zručně. Podobně atraktivní učitelka, ve vší počestnosti, má větší vliv, než vyhořelý kantor. Kde však mnoho shlédnutého, efekt mizí, asi jako desáté umyté auto už člověk neprožívá.  I v jazycích střídmost je cnost.
0 0
možnosti
C

Ctenarcp

29. 9. 2013 13:25
Také nevím, koho volit
Měl jsem minulý týden schůzku se dvěma kolegy z ČVUT. Jeden mi předal e-mail sesmolený jedním vedoucím katedry, na jedné fakultě ČVUT. Ten člověk dokonce předsedá jedné komisi akademického senátu ČVUT. Bude také volit. Nového rektora. Asi ani Vy (kritický) byste nevěřil, co se na ČVUT vyskytuje za primitivní individua.  Kdepak televize. Univerzity jsou povolanými institucemi. S kolegy už pár let organizujeme setkávání lidí, kteří se domnívají, že nápravou univerzitního prostředí je možné postupně "infiltrovat" ostatní sektory společnosti kvalitnějšími osobnostmi. Nikoliv politicky stejnorodými, ale odborně zdatnými a charakterními. Proto bych rezignoval, být Vámi, na veřejnoprávní sdělovací prostředky. Věnujte se plně činnosti na univerzitě. Třeba nakonec Vaše škola bude mít oduševnělého rektora a věci se začnou hýbat lepším směrem. Hodně štěstí.
0 0
možnosti
C

Ctenarcp

29. 9. 2013 13:05
Všechny děti by se měly ve škole učit hře na housle
Rozvíjely by si tak sluch, jemnou motoriku a smysl pro harmonii. Společnost by se dozajista stala harmoničtější s lidmi, kteří by dokázali naslouchat a byli by zručnější. Někdo namítá, že hra na housle vyžaduje vrozené dispozice, talent. Božínku, totéž je potřeba pro zvládnutí více řečí. Naproti tomu se na základní školy zavádí nové písmo. Vlastně nejde o písmo. On je to prakticky tisk ... V zemi milionů funkčních analfabetů, USA, se tiskne už dávno. Nový typ písma Comenia Script se ve školách zatím příliš neujal http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/novy-typ-pisma-comenia-script-se-ve-skolach-zatim-prilis-neujal--1256281 Metodické; materiály i práva k užívání počítačového fontu jsou poměrně drahé, jako důvod je uváděn nižší náklad i skutečnost, že je vydává monopolně jediné nakladatelství, protože Radana Lencová jiným neposkytla licenci.http://zpravy.idnes.cz/pisanky-s-comenia-script-jsou-moc-drahe-d95-/domaci.aspx?c=A130322_184439_domaci_brm http://www.lidovky.cz/comenia-je-jen-velky-byznys-tvrdi-odbornice-na-pismo-f9a-/veda.aspx?c=A121218_144407_ln_domov_khu   ;
0 0
možnosti
M

Msebek

29. 9. 2013 18:17
Ad písmo
Nějak mi uniká, co je na tom špatného? Já sám jsem se k tomu nějak přirozeně (bez konkrétního rozhodnutí) dostal už v mládí (gympl), nějak si vyvinul své vlastní tiskací písmo (font) a od té doby tak píšu rukou. Nechápu, co je na tom špatného? Stejně si dnes rukou píšu už jen své poznámky, "žluté papírky" sekretářce. A samozřejmě se perem podepisuju a píšu studentům známky. Jinak vše na počítači. A všiml jsem si, že "tiskacím fontem" píše mnoho dalších lidí, např. se mi to zdá rozšířené mezi architekty. Zajímavější mi přijde změna vztahu lidí k papíru. Já jsem ještě ze starší generace, takže když dostanu elektronický dokument, např. článek, knihu, …, rád si ho pro čtení vytisknu (a pak třeba zahodím, přiznávám) . Mladší kolegové, tak pod 40, postupují většinou právě opačně. Cokoli dostanou na papíře, to si oskenují a čtou pak až z displeje.  A elektronické dokumenty samozřejmě netisknou nikdy. To mi přijde zajímavější generační rozdíl než font při psaní rukou. 
0 0
možnosti
JJ

Jiri Janecek

29. 9. 2013 11:51
...
No, debatovat se dá dlouho a hodně o čemkoli... Ale trochu mi ta figura "dabing jako hlavní brzda jazykové gramotnosti" připomíná nekonečné diskuze o vztahu pořadí UK na žebříčku THE a kvalitě českého vysokého školství.Řekl bych, že pro zvládnutí cizího jazyka je rozhodující způsob výuky, vše ostatní je sekundární (jistě, sledováním televize odposlechnete přízvuk, každodenním kontaktem s cizincem se naučíte konverzovat...). Nevím, zda má zkušenost (a představy) je reprezentativní, ale myslím, že výuka na ZŠ převážně probíhá z (českých mutací) sešitových učebnic a la mode de Projekt English, Tangram, Oxford English... A tam je podle mne problém: (1) Ty věci jsou často ''světové'', tj vytvořené britskými autory a používané ve 168 zemích světa. Nevím, jestli čeští didaktikové cizích jazyků patří ke světové špičce podobně jako čeští dabéři, ale myslím, že čech, který se naučil nějaký cizí jazyk, má větší šanci naučit tomuto jazyku české dítě (ukázat mu cestu, co je podobné/jiné, důležité...) než expert, pro něhož je ten cílový jazyk mateřštinou (a k jeho zvládnutí použil úplně jiných postupů). A (2): k těm předraženým omalovánkám existuje většinou nějaká cvičebnice, v níž dominují dva typy úloh: i. popište co je na obrázku (což pořádně nezvládne polovina maturantů) a ii. doplňte správný tvar slovesa/vhodné slovo ze seznamu na vytečkované místo v textu (přip. přiřadně slova z levého sloupce ke slovům z pravého)... Nevím, řekl bych, že pro osvojení si nějakých těch 2000 slov je dobré každé z nich tak 10x a víc napsat. A nevím, jestli se v některé ze ZŠ učebnic najde takový soubor cvičení na domácí úkoly (myslím, že ve starém Der, die, das...  to bylo). A hlavně, jestli by se našel kantor, který by dával každou hodinu psací domácí úkol... A na výtky o přetěžování žáků se bránil tím, že výuka cizích jazyků "je o" drilu a biflování...
0 0
možnosti
Č

Černoušek

29. 9. 2013 14:34
je to sice od tématu,
ale myslím si, že máte pravdu. Učit děti anglicky z anglické učebnice (OUP, CUP...) je zhovadilost, bohužel dost rozšířená. Řekl bych, že nakladatelé - nadnárodní hráči - to podstrkávají angličtinářkám horem dolem, proto se to tak rozmohlo. Český nakladatel své učebnice tak nepropaguje. Jiná věc je, jestli dnes existuje kvalitní a zajímavě dělaná česká učebnice angličtiny. To netuším. Měl bych ale radost, kdyby tomu tak bylo. Byl by to ostatně docela zajímavý námět na článek pro Martina Rychlíka. 
0 0
možnosti
S

Samboush

29. 9. 2013 10:40
Tahle debata tu je minimálně 15 let.
To, že se ČT vymlouvala na technologii už dnes při digitálu  nemůže fungovat. Není třeba  rušit dabing. Jde primárně jen o to mít ve streamu originální zvuk a titulky v českém a původním jazyku.Největší pokrok v ENG jsem u sebe zaznamenal během práce v USA, né kvůli konverzaci s našinci neno  CZ titulkům, ale možnosti sledovat TV v originálním znění s ENG titulky.Ta debata má jednoduché technické řešení, bohužel i placené stanice na kabelovkách jako HBO a další nenabízí kompletní audio a subtitle stream. A to je problém.Myslím si, že to je částečne i důvod proč lidi tahaj filmy a seriály z internetu i když si platí kabelovku.Absence originálního znění,  CZ a původmích titulků je ten problém. 
0 0
možnosti