Lidovky.cz: Česká ekonomika nevzkvétá, hrubý domácí produkt se loni propadl... Jak jako makroekonom nahlížíte na současnou situaci České republiky?
Zase taková tragédie to není. Jedna věc je, co se dělo zhruba poslední dva nebo tři roky, kdy česká ekonomika nerostla. Je to částečně dáno tím, že kvůli inflaci došlo k velkému propadu reálných mezd a následnému poklesu spotřeby, což potom táhlo dolů poptávku a hospodářský růst.
Jinou věcí je otázka dlouhodobého růstu. Když se podíváte na data, tak jsme někde uprostřed. Například Německo dlouhodobě trochu doháníme a na druhou stranu Slovensko nebo další země, které na tom byly dřív hůř, trochu dohánějí nás. Samozřejmě by bylo dobré, kdybychom měli o něco vyšší aspirace a byli ochotni pro to něco udělat.
Lidovky.cz: Mohou růst nastartovat přijatá vládní opatření?
Pro dlouhodobý růst je důležitá podpora vzdělání. Ukazuje se, že – bohužel – vzdělání pro vládu není priorita. Mohou stokrát tvrdit opak, ale když se podíváte na to, jak se v posledních letech vyvíjí rozpočet, tak je patrné, že vzdělání je druhořadé. A nejde jen o peníze z rozpočtu, nýbrž i o neefektivní řízení vysokých škol, nedostatečný tlak na špičkové výkony, nedostatečnou otevřenost vysokého školství světu – to vše stojí na periferii zájmu vlády. Takže toto bych vládě vytknul, že zkrátka nemyslí dlouhodobě dopředu.
Další věcí je konsolidační balíček, což byl nedostatečný a polovičatý pokus o změnu. A víceméně teď už ve vládě řekli, že další zásadní věci dělat nebudou.
