Průměrný Čech utratil za biopotraviny loni 126 korun. Poprvé si také biopotraviny ukrojily z celkové spotřeby potravin a nápojů více než půl procenta, přesně pětapadesát setin procenta.
„Velký nárůst zaznamenala ale zelenina a ovoce. Pět a půl procenta z celkových prodejů v této kategorii padá na bioovoce a biozeleninu, “ řekl LN Tom Václavík z agentury Green Marketing. Podle Václavíka je nárůst dán především tím, že maloobchodní řetězce se snaží hladu Čechů po biopotravinách vyhovět a dováží zboží v biokvalitě ze zahraničí. „Skoro osmdesát procent zeleniny je z dovozu, většina z Rakouska nebo jižní Itálie,“ dodal Václavík.
Čeští farmáři naskočili na bio později
Dováží se celkem dvaašedesát procent biopotravin prodávaných v českých maloobchodech. V současné době proto na mnoha českých farmách probíhá přechod na ekologické hospodaření. Někteří farmáři si spočítali, že svézt se na vlně zájmu o biopotraviny se jim vyplatí. Převod na ekologickou farmu ale trvá dva až tři roky. První bioúroda z nich tak bude na trhu až letos nebo v příštím roce. Podle Václavíka tak dojde k tomu, že se postupně bude na trhu objevovat více biopotravin z českých zdrojů.
S dovozem biopotravin nesouhlasí ani ekologické Hnutí Duha. „Velký podíl dováženého zboží na trhu s biopotravinami je úplně zbytečný,“ řekla Kateřina Kotásková z Hnutí Duha. Podle ní nesou hlavní vinu čeští výrobci, tedy pekárny, mlékárny či výrobci uzenin, kteří výrobky v biokvalitě nenabízejí. Obchodníci je proto musejí dovážet stále více z ciziny. Podle průzkumů Duhy mezi sedmasedmdesáti velkými výrobci jen pětina vyrábí bioprodukty a třetina o výrobě v biokvalitě vůbec neuvažuje. Podíl ekologické půdy na celkové výměře zemědělské půdv v Česku je podle ministerstva zemědělství přes sedm procent. Drtivou většinu tvoří ale louky a pastviny.
Podle odborníků má český trh s biopotravinami velký potenciál. V roce 2011 domácí trh biopotravin stoupne podle odhadů na hodnotu až 3,2 miliardy korun. Na konci minulého roku bylo v zemi 253 výrobců biopotravin, o sto více než v roce 2006. Roste také počet tuzemských biofarem, na konci roku 2007 jich v Česku fungovalo 1318, meziročně o 355 více.
„Cena biopotravin až do loňské sklizně stagnovala,“ uvedl dále Václavík. V srpnu a září byla ale neúroda a začaly růst ceny obilí. Obilí v biokvalitě se prodávalo velmi draze, mezi 11 až 12 tisíci korun za tunu. „Když je drahé biokrmivo, je drahé i biomaso a biomléko, od obilí se odvíjí cena mnoha daších potravin,“ dodal Václavík. Pro tento rok ale jeho agentura nepředpokládá dramatický růst cen, spíše pokles. Vše ale závisí na letošní úrodě.
„Velký nárůst zaznamenala ale zelenina a ovoce. Pět a půl procenta z celkových prodejů v této kategorii padá na bioovoce a biozeleninu, “ řekl LN Tom Václavík z agentury Green Marketing. Podle Václavíka je nárůst dán především tím, že maloobchodní řetězce se snaží hladu Čechů po biopotravinách vyhovět a dováží zboží v biokvalitě ze zahraničí. „Skoro osmdesát procent zeleniny je z dovozu, většina z Rakouska nebo jižní Itálie,“ dodal Václavík.
Čeští farmáři naskočili na bio později
Dováží se celkem dvaašedesát procent biopotravin prodávaných v českých maloobchodech. V současné době proto na mnoha českých farmách probíhá přechod na ekologické hospodaření. Někteří farmáři si spočítali, že svézt se na vlně zájmu o biopotraviny se jim vyplatí. Převod na ekologickou farmu ale trvá dva až tři roky. První bioúroda z nich tak bude na trhu až letos nebo v příštím roce. Podle Václavíka tak dojde k tomu, že se postupně bude na trhu objevovat více biopotravin z českých zdrojů.
S dovozem biopotravin nesouhlasí ani ekologické Hnutí Duha. „Velký podíl dováženého zboží na trhu s biopotravinami je úplně zbytečný,“ řekla Kateřina Kotásková z Hnutí Duha. Podle ní nesou hlavní vinu čeští výrobci, tedy pekárny, mlékárny či výrobci uzenin, kteří výrobky v biokvalitě nenabízejí. Obchodníci je proto musejí dovážet stále více z ciziny. Podle průzkumů Duhy mezi sedmasedmdesáti velkými výrobci jen pětina vyrábí bioprodukty a třetina o výrobě v biokvalitě vůbec neuvažuje. Podíl ekologické půdy na celkové výměře zemědělské půdv v Česku je podle ministerstva zemědělství přes sedm procent. Drtivou většinu tvoří ale louky a pastviny.
Podle odborníků má český trh s biopotravinami velký potenciál. V roce 2011 domácí trh biopotravin stoupne podle odhadů na hodnotu až 3,2 miliardy korun. Na konci minulého roku bylo v zemi 253 výrobců biopotravin, o sto více než v roce 2006. Roste také počet tuzemských biofarem, na konci roku 2007 jich v Česku fungovalo 1318, meziročně o 355 více.
„Cena biopotravin až do loňské sklizně stagnovala,“ uvedl dále Václavík. V srpnu a září byla ale neúroda a začaly růst ceny obilí. Obilí v biokvalitě se prodávalo velmi draze, mezi 11 až 12 tisíci korun za tunu. „Když je drahé biokrmivo, je drahé i biomaso a biomléko, od obilí se odvíjí cena mnoha daších potravin,“ dodal Václavík. Pro tento rok ale jeho agentura nepředpokládá dramatický růst cen, spíše pokles. Vše ale závisí na letošní úrodě.