,Pusťte mě do Čech, nebo vám uteču!‘ Gangster Krejčíř hraje o návrat a nižší trest |
Krejčířovu „popularitu“ v současné době zastiňuje případ Terezy Hlůškové, kterou poslal na osm let a osm měsíců do vězení pákistánský soud za pašování heroinu. Ze statistik ministerstva zahraničí o počtu českých vězňů v cizích věznicích však vyplývá, že Češi se za pácháním trestné činnosti vydávají do vzdálených destinací jen výjimečně. Mnohem častěji našinci porušují zákon a jsou za to také trestáni u nejbližších sousedů.
Z údajů poskytnutých resortem zahraničních věcí vyplývá, že ke konci roku 2017 bylo ve vazbě či ve výkonu trestu v cizině celkem 1031 občanů České republiky. Čísla však mohou být i vyšší, protože orgány cizích států informují české úřady pouze v případě, kdy o to zadržený občan sám požádá.
Většina českých občanů je ve vazbě nebo výkonu trestu v evropských státech. Nejčastěji byla trestná činnost páchána ve Spojeném království, Německu a Rakousku. Přitom v sousedním Polsku šlo v roce 2017 pouze o jedenáct osob. Ve Spojených státech amerických pak bylo ve věznicích evidováno 64 Čechů. Ve zbytku světa, celkem v 17 státech, pak bylo ve věznicích jen 44 osob. V Jihoafrické republice (JAR) se pak jednalo pouze o Radovana Krejčíře.
Vydání? Mimo EU jen zřídka
Evidenci českých občanů, kteří byli vydáni zpět do vlasti, aby si zde odpykali zbytek trestu, vede ministerstvo spravedlnosti. Jsou to lidé, kteří byli na území cizích států odsouzeni, výkon trestu v tamějších věznicích nastoupili a následně požádali, aby jeho zbývající část mohli vykonat v Česku. LN mají k dispozici tato data od roku 2011.
Největší počet vydání českých vězňů z jednoho státu byl uskutečněn v roce 2017, kdy bylo do České republiky takto „vráceno“ 24 vězňů z Německa. Druhou příčku pak obsadilo Rakousko, ze kterého se v roce 2015 přesunulo do tuzemských žalářů 21 vězňů s českým pasem.
Další příčky v žebříčku pak obsazují s jednotkami vydání Slovensko, Spojené království, Španělsko či Portugalsko. Podle zkušeností českého právníka, který zastupuje klienty na Pyrenejském poloostrově, ale nechtěl být jmenován, nemají Češi v tamních věznicích o vydání do vlasti ani velký zájem. „Je tam teplo a mají tam lepší jídlo. Když je pustí, tak vědí, že jim případně na španělských ulicích bude lépe než na těch českých,“ vysvětlil advokát.
‚Rozsudek popírá skutečné události.‘ Češka odsouzená v Pákistánu za pašování drog se odvolala |
Vydávání osob mezi členskými státy Evropské unie je upraveno evropským právem, především evropským zatýkacím rozkazem. To vydávání v rámci EU výrazně usnadňuje.
Statistiky vydaných českých vězňů ze zahraničních zařízení však ukazují, že v posledních osmi letech bylo zpátky domů vydáno pouze deset občanů ze států mimo Evropskou unii.
Se zeměmi mimo EU je totiž potřeba mít pro účely vydávání uzavřenou mezinárodní smlouvu. Pokud Česko takovou smlouvu s danou zemí uzavřenou nemá, je potřeba vyjednat individuální vydání (ad hoc), což je diplomaticky náročná procedura, jež může trvat i řadu měsíců. Nebo jako v případě Krejčíře i několik let. O jeho vydání se české úřady snaží již od roku 2007. Na otázku, jaká byla motivace vyvolaného úsilí a zda je ve vyjednávání něco nového, resort spravedlnosti v termínu poskytnutém LN neodpověděl.
Boss podsvětí „vyhrožuje“
Krejčíř byl totiž opakovaně odsouzen nejen v zahraničí, ale také v Česku. Naposledy dostal loni patnáctiletý trest za pokus o vytunelování společnosti Čepro a přípravy vraždy celníka. Pokud by byl Krejčíř do vlasti skutečně vydán, mělo by to dopad nejen na již proběhlé trestní řízení. „V důsledku jeho útěku na Seychely a následně do Jihoafrické republiky bylo proti němu vedeno řízení jako proti uprchlému, tzn. vyšetřování i řízení před soudy probíhalo v jeho nepřítomnosti,“ vysvětlil Jaromír Císař, partner advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, která zastupuje společnost Čepro.
Jestliže by tedy došlo k návratu Krejčíře do vlasti, bude mít ze zákona právo požadovat opakování celého soudního řízení, jež by mohlo trvat dalších několik let. Krejčířovou motivací pro vydání mohou být podmínky, které jsou v Jihoafrické republice tvrdší než v tuzemských věznicích, nebo jednodušší a bližší kontakt s rodinou.
Pokud dojde k vydání Krejčíře, může se celý proces opakovat, říká advokát |
Jeho snaha o vydání je natolik enormní, že dokonce jihoafrickým úřadům, které o jeho přesunu rozhodují, prostřednictvím advokáta vzkázal, že nebude-li vydán, uteče. „Myslím, že nejde ani tak o výhrůžku, ale spíše o snahu vyvolat mediální zájem. Jeho záměrem je přesvědčit tamější veřejnost, že jeho vydání zpět do Čech je vlastně v zájmu všech,“ uvedl k tomu Císař.
Dlouhé rozhodování o vydání uprchlého bosse podsvětí může pramenit z toho, že zájem na jeho trestním stíhání a potrestání mají obě země. Zatímco však v Česku již trestní řízení opakovaně skončila, v JAR stále probíhají soudní procesy a údajně i další policejní vyšetřování – jde o násilnou trestnou činnost, takže stíhání a potrestání je tam ve veřejném zájmu.
