Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.
Celkový příjem ČEZ z prodejů bulharských aktiv tak podle Kříže překročil hodnotu deset miliard korun a skupina odchází z Bulharska s kladným peněžním saldem přesahujícím miliardu korun. „Vypořádání prodeje navíc nemá žádný dopad na nezávisle běžící mezinárodní investiční arbitráž vůči bulharskému státu. Pro společnost ČEZ a její akcionáře tudíž představuje arbitrážní nárok dodatečný potenciální výnos,“ uvedl člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.
ČEZ žaluje bulharský stát za nedodržení podmínek, ke kterým se zavázal při privatizaci, a závazků, které si země ve vztahu k energetickému trhu stanovila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007. Podle energetické firmy Bulharsko nedodrželo své závazky ohledně výkupních cen elektřiny, exportu elektřiny do zahraničí a celkové liberalizace trhu. Zabránilo také firmě ekologizovat elektrárnu ve Varně, kterou ČEZ následně odstavil z provozu. Arbitrážní nárok nedávno zaregistrovalo Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů ve Washingtonu, D.C. (ICSID).
ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době, jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, aktivity v zemi postupně omezují nebo ukončují také další zahraniční energetické firmy.
Expanzi ČEZ na Balkán označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na konci letošního března dokončil ČEZ také prodej svých aktiv v Rumunsku. Cenu firmy neuvedly, analytici dříve odhadovali, že ČEZ za prodej získal 25 až 30 miliard korun. Prodeje jsou v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.
Kupující společnost Eurohold Bulgaria AD je největší bulharskou veřejně obchodovanou společností a její akcie jsou obchodované na sofijské a varšavské burze. Eurohold má sídlo v Sofii, dceřiné společnosti skupiny působí v oblasti pojištění, leasingu, prodeje automobilů, správy aktiv a investičních služeb ve 12 evropských zemích.
ČEZ se snažil prodat aktivity v Bulharsku několik let- ČEZ se v Bulharsku věnoval především distribuci a prodeji elektřiny, provozoval zde rovněž fotovoltaickou elektrárnu Orešec (s instalovaným výkonem 5,0 MW) a poskytoval energetické služby. ČEZ v sedmimilonovém Bulharsku obsluhoval přibližně tři miliony zákazníků. Aktivity koordinovala společnost CEZ Bulgaria. ČEZ na tamní trh vstoupil v roce 2004, kdy tři bulharské distribuční firmy koupil za 281,5 milionu eur (podle nynějšího kurzu přibližně 7,25 miliardy korun).
- ČEZ se ze země rozhodl odejít kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. Firma dostala například pokuty za zneužívání dominantního postavení. Jedna z pokut byla ČEZ vyměřena v prosinci 2017, a to 2,19 milionu leva (přes 28 milionů korun). Letos v dubnu pak správní soud v Bulharsku potvrdil pokutu 4,4 milionu leva (58,5 milionu korun) třem bulharským firmám ČEZu, kterou jim loni v červnu udělil tamní regulátor.
- V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Důvodem byly zásahy bulharských institucí, které podle firmy poškozovaly podnikání ČEZ, a také dlouhodobě se nezlepšující kritická situace na tamním energetickém trhu. ČEZ si nárokuje stovky milionů eur. Arbitráž dosud neskončila a bude pokračovat i po nynějším prodeji aktiv.
- Prodej bulharských aktiv vyplývá i ze změny strategie, společnost se chce více soustředit na ČR a střední Evropu a obnovitelné zdroje energie v oblastech jako Německo a Francie.
- Už v roce 2017 ČEZ prodala černouhelnou elektrárnu Varna u černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA OOD. V únoru 2018 podepsal ČEZ smlouvu o prodeji bulharských aktiv firmě Inercom. Kontrakt, jehož hodnota se odhadovala na 320 milionů eur (8,2 miliardy korun), ale vzbudil pochybnosti, zda tak malá společnost jako Inercom dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti o tom, odkud firma získala peníze.
- Bulharský antimonopolní úřad v červenci 2018 uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení. ČEZ následně v srpnu na úřad podal žalobu (podobnou žalobu podal dříve i Inercom). V říjnu bylo oznámeno, že antimonopolní úřad se odmítl znovu zabývat žádostí Inercomu o schválení nákupu aktivit ČEZ. Později ČEZ oznámil, že kupní smlouvu ukončil.
- V prosinci 2018 česká energetická firma oznámila, že zahájí jednání o prodeji svých bulharských aktiv se společností India Power (v tendru skončila jako druhá v pořadí). V dubnu 2019 ČEZ uvedl, že obdržel závazné nabídky na koupi svých bulharských aktiv od společností India Power a bulharskou finanční skupinou Eurohold. Později se společnost ČEZ rozhodla o prodeji vyjednávat s Euroholdem, kterému nabídla exkluzivitu. Předloni v červnu ČEZ oznámil, že prodal svá aktiva v Bulharsku firmě Eurohold za 335 milionů eur, s tím, že transakci musí schválit bulharské úřady.
- Bulharský regulátor předloni v říjnu došel k závěru, že nově vzniklá skupina Eurohold by na trzích s pojištěním a energií získala výraznou konkurenční výhodu, a tak transakci zablokoval. Poté, co jeho verdikt zrušil soud, se koncem loňského srpna úřad záměrem společnosti ČEZ prodat majetek začal zabývat znovu. Loni v říjnu pak Eurohold oznámil, že bulharský antimonopolní úřad skupině povolil koupit bulharská aktiva firmy ČEZ za 335 milionů eur (podle nynějšího kurzu přes 8,6 miliardy korun). Transakci začátkem letošního roku schválil i bulharský energetický regulátor, .
- Elektřina a její ceny patří v Bulharsku mezi citlivá politická témata. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první vlády premiéra Bojka Borisova. Také plánovaný prodej aktivit ČEZ firmě Inercom vyvolal protivládní protesty.
- Český senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) předloni v listopadu oznámil, že se obrátil na bulharské státní zastupitelství kvůli investici společnosti ČEZ do elektrárny Varna. Ve stejné věci v červnu 2019 Piráti v Česku podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle nich stát, který je majoritním vlastníkem ČEZ, v souvislosti s investicí do elektrárny Varna přišel o několik miliard korun.
- ČEZ už dříve uvedl, že elektrárnu prodal transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v červnu 2019 sdělil, že firma v transparentním prodeji vybrala nejvýhodnější nabídky jak na prodej elektrárny Varna, tak i pro bulharské distribuční aktivity. Na majetek v Bulharsku je podle něj nutné se dívat jako na celek, protože aktiva v něm se přeskupovala. Prodejní ceny při započtení všech příjmů ČEZ během působení v Bulharsku podle Kříže ukazují, že působení v Bulharsku skončí mírným ziskem.
- Majoritním akcionářem společnosti ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Své aktivní firmy má ČEZ nyní v Německu, Rumunsku, Polsku, Turecku, Francii a na Slovensku. Loni společnost oznámila, že prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets, završení obchodu bylo ohlášeno koncem letošního března. V minulost se ČEZ již stáhl z Albánie. Prodeje jsou v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni, která počítala s postupným prodejem aktiv nejen v Bulharsku a Rumunsku, ale i Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na moderní energetické služby (ESCO), které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.
|
