Finanční ředitel ČEZ Martin Novák uvedl, že prodej rumunských aktiv se na dividendě podílí 9,50 Kč na akcii před zdaněním. Mezi akcionáře bude rozděleno 28 miliard korun, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 20 miliard korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ.
ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace tepláren 30 až 40 miliard korun |
Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání ministerstva financí. Loni bylo mezi všechny akcionáře rozděleno 18,3 miliardy korun z předloňského očištěného zisku ČEZ, stát jako majoritní akcionář získal zhruba 12,8 miliardy korun.
Čistý zisk ČEZ loni meziročně klesl z předloňských 14,5 miliardy korun na 5,5 miliardy Kč, tedy o 62 procent. Za poklesem podle firmy stály vyšší tvorba opravných položek kvůli prodeji rumunských aktiv, zhoršení podmínek pro uhelnou energetiku a zdražení emisních povolenek. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy ale čistý zisk vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy korun. Právě z očištěného zisku se dividenda vyplácí. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy korun, což je nejvíce od roku 2013.
Akcionáři ČEZ naopak nakonec neschvalovali nominaci bývalého ministra dopravy Dana Ťoka do dozorčí rady firmy. Návrh jeho nominace sice potvrzovaly informace o nominacích do řídících a dozorčích firem s majetkovou účastí státu na webu ministerstva financí, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však v neděli v České televizi řekla, že jako ministryně má k volbě vydat rozhodující pokyn a v případě Ťoka ho nevydá. V dozorčí radě firmy nenastaly ani žádné jiné změny.
Do dozorčí rady ČEZ míří bývalý ministr dopravy Dan Ťok, rozhodne se 28. června |
Valnou hromadu provázela stejně jako loni přísná bezpečnostní opatření kvůli nebezpečí šíření koronaviru. ČEZ přijal rovněž opatření, která měla zkrátit délku příspěvků jednotlivých řečníků. Už před vstupem do Kongresového centra Praha, kde se valná hromada konala, hlídkovala ochranná služba. Součástí byla povinná dezinfekce rukou a změření teploty. Před vstupem do sálu prošli účastníci prohlídkou u rentgenového rámu. Museli ji absolvovat pokaždé, když se šli občerstvit do nedalekého přísálí. Prvním bodem na informačních tabulích byla zdůrazněná povinnost pro všechny účastníky mít po celou dobu konání hromady nasazeny respirátory.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ se i letos táhla, první tři body jednání z devíti zabraly více než osm hodin. Nejvíce dotazů pokládal minoritní akcionář, kritik současného vedení firmy a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr. Tvrdil, že schůzi akcionářů zdržuje představenstvo, které si podle něj bere neúměrně dlouhé přestávky na odpovědi. ČEZ na to reagoval tak, že chce akcionářům poskytnout relevantní odpovědi, z nichž některé vyžadují čas. Šnobr a někteří další akcionáři po devíti hodinách valnou hromadu opustili, čímž počet dotazů výrazně klesl a projednávání bodů valné hromady se zrychlilo.
