Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl 124,8 miliardy korun, meziročně o pět procent méně. Výchozí ambice překonala skupina zejména díky dodatečným ziskům z obchodování s komoditami a spolehlivé výrobě jaderných elektráren. Čistý zisk dosáhl 29,6 miliard korun. V roce 2024 očekává Skupina ČEZ EBITDA na úrovni 115 až 120 miliard korun a čistý zisk očištěný ve výši 25 až 30 miliard.
„Navzdory významnému poklesu cen elektřiny jsme dokázali naplnit naše výchozí finanční cíle. Podařilo se to zejména díky bezpečné a spolehlivé výrobě jaderných elektráren, které již pátý rok po sobě dokázaly vyrobit více než 30 TWh. I přes mimořádná zdanění jsme v roce 2023 dosáhli nejvyššího zisku za posledních 10 let s výjimkou mimořádného roku 2022,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Jak dodal, budoucnost české energetiky bude založena na obnovitelných zdrojích a bezpečné jaderné energetice. Už nyní 74 procent našeho zisku vytvářejí bezemisní aktivity. „Rychle se tak měníme, ještě před dvaceti lety tvořilo uhlí hlavní zdroj zisku,“ říká Beneš.
Dalším klíčovým faktorem úspěchu ČEZ byly obchodní výsledky tradingu, který dosáhl druhého nejlepšího výsledku v historii a přinesl obchodní marži 9,4 miliard korun.
„Výsledky hospodaření reflektují vysoké realizační ceny vyrobené elektřiny a mimořádná zdanění zavedená na konci roku 2022. Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby dosáhly 10 miliard korun, daň z neočekávaných zisků 30 miliard,“ řekl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Jak dále uvedl, i navzdory rekordní dividendě a významnému nárůstu investic celkový dluh Skupiny ČEZ v roce 2023 klesl. Kromě vysokého provozního zisku k tomu přispěla stabilizace cen komodit a z toho plynoucí pokles maržových vkladů o téměř 57 miliard korun.
Výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla
Výroba elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů meziročně zůstala na úrovni 34 TWh. Vlivem příznivých klimatických podmínek o 9 procent vzrostla výroba v obnovitelných zdrojích, výroba v jaderných zdrojích naopak poklesla o 2 procenta v důsledku delších plánovaných odstávek obou elektráren. Investice a opatření, provedené během těchto odstávek, přispějí k efektivní výrobě většího množství bezemisní energie.
Výroba elektřiny z uhlí a zemního plynu klesla o třináct procent na 17,5 TWh v důsledku nižšího nasazení zdrojů s ohledem na zhoršení tržních podmínek provozu. Skupina ČEZ naplňuje svoji strategii „Čistá Energie Zítřka“ v oblasti dekarbonizace. V České republice dosáhl podíl výroby z uhlí 27 procent, přitom ještě na počátku devadesátých let činil podíl uhlí přes sedmdesát procent.
Skupina ČEZ naplnila hlavní strategický cíl v oblasti udržitelnosti, vyhlášený v roce 2021, patřit v roce 2023 mezi 20 procenty nejlepších v hodnocení ESG. Dle mezinárodního ratingového agregátoru CSRHub, který hodnotí téměř 35 tisíc společností, dosáhla společnost ČEZ na konci roku 84. percentilu, tudíž se řadí mezi 16 procent nejlepších společností na světě.
Spotřeba elektřiny firem i domácností klesla
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 procenta na 33,6 TWh. Velké podniky zaznamenaly tříprocentní pokles a případě domácností a malých podniků byla spotřeba nižší o 4 procenta. Důvodem je zejména omezení spotřeby zákazníků v důsledku vysokých cen komodit, klimatické podmínky a nakonec i boomem střešních fotovoltaických elektráren.
Na investice do dlouhodobého majetku vynaložil ČEZ v loňském roce téměř 46 miliard korun což je meziročně o 11 miliard více. Téměř devět miliard korun šlo na pořízení jaderného paliva.
Z předloňského roku byla rekordní dividenda
Vedení společnosti s hospodářskými výsledky nastínilo také vlastní návrh dividendy z loňského zisku. Platná dividendová politika indikuje dividendu 39 až 52 korun na akcii. Počítá totiž s výplatou v rozmezí od 60 do 80 procent ze zisku. Loni představenstvo skupiny navrhlo výplatu 80 procent. Stát však jako hlavní akcionář následně navrhl výplatu celého očištěného zisku, což poté schválila i valná hromada společnosti. Z předloňského zisku tak proplatila firma rekordní dividendu 145 korun za akcii.
ČEZ koupil podíl v plynárenském GasNetu
ČEZ zároveň oznámil, že koupil podíl 55,2 procenta v české plynárenské společnosti GasNet, která v tuzemsku provozuje distribuční síť. Společnosti Macquarie Asset Management za ni zaplatí 846,5 milionu eur, tedy přes 21,3 miliardy korun. Od akvizice si skupina slibuje posílení své pozice na trhu s plynem. Dokončení transakce ještě musí schválit Evropská komise a české ministerstvo průmyslu a obchodu.
Sjednanou kupní cenu ČEZ uhradí překlenovacím úvěrem upsaným syndikátem komerčních bank s následným refinancováním prostřednictvím dluhopisů.
GasNet zajišťuje dodávky zemního plynu domácnostem a firmám na celém území ČR kromě Prahy a Jihočeského kraje, spravuje 65 tisíc kilometrů plynovodů, má více než 2,3 milionu zákazníků. Drží tak přibližně 80procentní podíl na distribuci plynu v Česku. Dalšími distributory plynu v Česku jsou EG.D ze skupiny E.ON v jižních Čechách a Pražská plynárenská v hlavním městě.
Nákup GasNet je podle ČEZ součástí strategie modernizace energetiky. „Pořizujeme aktiva důležitá pro přechod českého teplárenství a energetiky na vodík a zároveň našim akcionářům přinášíme výhodu v podobě navýšení podílu regulovaného podnikání v našem portfoliu,“ uvedl Beneš. Připomněl, že v předchozích letech skupina získala také kapacity ve dvou terminálech na zkapalněný plyn v Německu a Nizozemsku.
Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.
ČEZ v současné době působí kromě České republiky ještě v dalších šesti zemích, a to na Slovensku, v Německu, Francii, Polsku, Rumunsku a Turecku. V zahraničí chce skupina rozvíjet zejména moderní energetiku v rámci takzvaných ESCO služeb a také výrobu z obnovitelných zdrojů energie.
