Tuto dražší variantu prosazuje radnice Prahy 6. Není ale zdaleka jisté, že na tuto variantu přispěje Evropská unie. „Jediný problém je s jedním malým úsekem této stavby, což je propojení mezi Dejvickou a Veleslavínem,“ uvedl Ťok.
Radnice nesouhlasí s modernizací tratě ve stávající stopě, dlouhodobě požaduje podpovrchovou variantu. Podle Ťoka ale evropské orgány Česko vyzvaly, aby stát plán na vedení trasy na letiště a dále do Kladna v tomto území zlevnil.
  |
To ale naráží na odpor městské části a hrozí, že kvůli tomuto úseku nebude postaven celý projekt, dodal ministr Pokud se nepodaří prosadit proplacení raženého tunelu z evropských peněz, bude muset Česko najít jiné vlastní zdroje, uvedl Ťok.
Pro celý projekt, dříve označovaný za rychlodráhu na letiště, se počítá se spolufinancováním z Operačního programu doprava II.
Zůstane Italům hlavní nádraží? České dráhy předaly citlivou věc správě železnic |
Kromě trasy na letiště se dnešní jednání premiéra s představiteli Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a ministerstva dopravy týkalo i přípravy vysokorychlostních tratí. Do konce roku tak má úřad vládě předložit materiál popisující vývoj přípravy železničních spojení pro rychlost nad 300 kilometrů v hodině.
Nejreálnější je podle Sobotky vznik napojení na rychlotratě v západní Evropě přes Berlín a Drážďany. Přeshraniční spojení Drážďany - Praha sice zatím v německém plánu na rozvoj vysokorychlostní železnice vysokou prioritu nemá, vláda se ale pokusí tento stav napravit. Další zvažovanou vysokorychlostní tratí je spojení Prahy a Brna s logickým pokračováním na Vídeň, Bratislavu a Budapešť.
Ještě letos nebo napřesrok by přitom mohlo být podle Sobotky jasné, jak se německá strana k revizi svého plánu rychlostních tratí postaví. Pokud bude trať zařazena do spolkového plánu dopravy, bude zřejmé, že má německá strana chuť na tomto spojení spolupracovat a je reálné i její financování z evropských peněz. Do roku 2025 by se pak mohl začít stavět první úsek z Prahy do Litoměřic.
