Na Trumpova slova okamžitě zareagoval německý kancléř Olaf Scholz, který se obratem zavázal dvouprocentní cíl NATO letos splnit. „Je to naléhavě nutné. Nežijeme v době míru,“ uvedl. Německo tak v rámci rozpočtu pro letošní rok vyčlenilo na obranu 73,41 miliardy amerických dolarů a poprvé od roku 1992 nejspíš prolomí dvouprocentní hranici. Konkrétně by mělo jít o 2,01 procenta.
Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že 18 členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to na tiskové konferenci před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.
„Učinili jsme opravdový pokrok, spojenci vydávají na obranu stále více,“ řekl Stoltenberg. Podle něj se budou ministři obrany NATO ve čtvrtek zabývat zejména přípravou červencového summitu ve Washingtonu a budou rovněž jednat o další podpoře Ukrajiny. „Je potřeba dále navýšit produkci munice,“ řekl šéf NATO. Ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun).
Generální tajemník NATO rovněž zmínil, že o další pomoci Ukrajině brzy rozhodne i americký Kongres. „Není to charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ řekl Stoltenberg.
Americký Senát v úterý schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu Kč), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Návrh by ale mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti tomuto plánu.
Kdo a jak investoval?
Země, které se rozhodly do Severoatlantické aliance v minulosti vstoupit, se zavázaly každoročně vynakládat nemalou část rozpočtových prostředků do sektoru obrany. Jen tak totiž mohou přispět k připravenosti NATO na případné vojenské útoky. Tento požadavek je v platností už téměř dvě desetiletí, v době války na Ukrajině ale jeho význam a důležitost vzrostl, připomněl The Washington Post.
Statistiky NATO každopádně ukazují, že v loňském roce tento cíl plnila zhruba třetina členských států. Zároveň je patrné, že některé ekonomiky proti předchozím rokům svůj přístup částečně změnily. Jde hlavně o státy, které sdílejí hranice s Ruskem nebo jsou blíže jeho válečnému perimetru.
Do sektoru obrany loni v rámci NATO nejvíce investovalo Polsko, konkrétně 3,9 procenta HDP. V meziročním srovnání šlo o 1,5 procentního bodu navíc. Celkem země do obrany vynaložila 29 miliard amerických dolarů (asi 656 miliard korun), to je o 12 miliard dolarů víc než o rok dřív. Zároveň jde o zhruba trojnásobný nárůst proti roku 2014.
V pomyslném žebříčku se na druhém místě umístily Spojené státy, které se rozhodly na obranu vynaložit 3,49 procenta HDP, konkrétně šlo o 860 miliard amerických dolarů (asi 20 bilionů korun).
Mezi další státy, které výdajový požadavek loni splňovaly, se řadily také Estonsko, Litva, Rumunsko nebo Finsko. To do NATO vstoupilo teprve v průběhu loňského roku. Většina těchto ekonomik zároveň v minulých letech přijala své vlastní vnitrostátní právní předpisy, které s povinností vynaložení 2 procent HDP na obranu počítají.
Čím dál od Ruska, tím na obranu méně
V roce 2023 platilo, že čím dále se země od Ruska nacházejí, tím byl jejich příspěvek do obrany z pohledu HDP nižší. Šlo rovněž i o Německo, Itálii nebo Kanadu, které dvouprocentní požadavek ani zdaleka nesplňovaly.
V posledních letech se investice do obrany téměř ve všech členských státech zvýšily. Jedním z důvodů je rovněž i ruské napadení Krymského poloostrova a jeho následná anexe. Před rokem 2014 přitom stanovený cíl splňovaly pouze tři členské ekonomiky, v roce 2022 se jejich počet zvýšil na sedm.
Po počátku ruské invaze na Ukrajinu začaly obranným směrem více vydávat i Francie, Slovensko či Maďarsko. Týká se to i České republiky. Rozpočet na loňský rok počítal s výdaji na obranu ve výši 1,5 procenta HDP, letos by podle plánů ministerstva obrany měl poprvé po letech dosáhnout dvou procent HDP.
Stanovený cíl chce splňovat i Švédsko, které se o členství v Severoatlantické alianci uchází. Vstoupit by mělo ještě letos, tím by se tato severoevropská země stala již 32. členským státem NATO.
Kvůli reálné možnosti, že se Trump znovu stane prezidentem, panují v Evropě obavy, že by mohl ohrozit závazky Spojených států vůči alianci. Značně odlišný postoj než současný prezident Biden zastává Trump také pokud jde o válku Ruska proti Ukrajině. Opakovaně vyzývá k deeskalaci a stěžuje si na to, kolik peněz už USA vydaly na podporu napadené východoevropské země.
Trumpovy výroky označil Biden za pozvánku pro ruského prezidenta Vladimira Putina k napadení amerických spojenců. „Je to hloupé, je to ostudné, je to neamerické,“ reagoval před televizními kamerami. Ujišťoval při tom, že sám bere členství v NATO jako posvátný závazek, od něhož se nikdy neodkloní.
