14. března 2019 5:04 Lidovky.cz > Byznys > Doprava

Plošný zákaz pro boeingy je dramatický. Je to také byznys a politika, říká letecký expert

Boeing 737 MAX 8 norských aerolinek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Boeing 737 MAX 8 norských aerolinek. | foto: Reuters

PRAHA Nad vzdušným prostorem většiny světa byl v uplynulých dnech zakázán pohyb letadel Boeing 737 MAX 8 a 9. Můžou za to dvě tragické havárie tohoto stroje během pouhého půl roku. Podle Karla Mündela, českého leteckého experta na bezpečnost a bývalého dopravního pilota, jde o pochopitelný, ale příliš dramatický krok, za nímž je prý mnohem více než jen bezpečnost cestujících.

Lidovky.cz: Bylo uzavření vzdušného prostoru pro tento typ letadla nevyhnutelným krokem s ohledem na to, že v průběhu půl roku došlo ke dvou zřícením tohoto stroje?
Úřady, které jsou zodpovědné za vydání osvědčení o letové způsobilosti, tedy o takzvané certifikaci, se musí nějak zabezpečit proti tomu, aby se v nejbližší době nestala třetí taková událost. Proto je logické, že letadlu je certifikát pozastaven a stroje jsou takzvaně uzemněné. Uzavření vzdušného prostoru Evropy je ale podle mě zbytečně dramatické.

Pokud by se ukázalo, že vyšetřování v obou případech vede ke stejnému závěru, pak je stoprocentně dobře, že se to stalo, a bude se muset udělat zásadní zásah. Pokud je ale každá událost jiná, tak uzemnění nemá takové opodstatnění. Pak by stálo za zvážení vrátit letadla do provozu a zaměřit se na závady konkrétních systémů v obou případech či problémy výcviku.

Karel Mündel (na nedatovaném snímku).

Někdejší dopravní pilot a expert na leteckou bezpečnost Karel Mündel.

Lidovky.cz: Několik letadel po úterním zákazu kroužilo ve vzduchu, neboť jim bylo odepřeno přistání v jejich cílové destinaci. Bylo správné uzavřít vzdušný prostor z minuty na minutu? Nezvýšilo se tím možné riziko ještě více?
Že se letadlům zakázal vstup do vzdušného prostoru a provozovatelé ani nebyli schopni je dostat na své báze, mi přijde jako trochu zbytečně pompézní akce, nedomyšlený krok. Připadalo by mi logičtější, že by se stroje nechaly doletět. Vždyť jaký je rozdíl mezi tím, jestli by letěly hodinu do Prahy, nebo se otočily a stejnou dobu, ne-li ještě delší, čekaly ve vzduchu, než je nechají přistát na náhradních letištích. To je nestandardní. Ti cestující byli v naprosto stejném riziku.

Lidovky.cz: Spojuje nedělní pád ledadla etiopských aerolinek a říjnový incident, při němž se stejný stroj zřítil u indonéského ostrova Jáva, ještě něco, kromě toho, že jde o stejný typ letounu?
Nehody jsou hodně podobné, ale není prokázáno, že jsou identické. Je tu pouze jakési podezření, že letadlo, které je v provozu rok, mělo během půl roku dvě katastrofy, k nimž došlo bezprostředně po startu. V prvním, indonéském případě již došlo k přečtení letových zapisovačů a existuje již jakási červená linie, po níž se nehoda vyšetřuje. U etiopského letadla se ale ví pouze, že odstartovalo a mělo jisté problémy s výškou, nic jiného. Nejde o úplně identickou situaci s tím, co se stalo v Indonésii. Navíc záznam, který je k dispozici, je z velmi omezeného zdroje. Flightradar24 je amatérská záležitost, nic, co by mělo sloužit vyšetřovatelům leteckých nehod. Zatím tedy nic moc nevíme.

Lidovky.cz: Co s těmi stroji, které jsou nyní uzemněny, bude, když nemohou vzlétnout, aby se dostaly na svá domovské stanoviště?
Patrně dostanou povolení na takzvaný technický přelet. Ten se vždy dělá bez cestujících na palubě, což je z důvodu bezpečnosti logické opatření (jeden z Boeingů 737 MAX české nízkonákladové společnosti Smartwings se již takto ve středu přesunul z turecké Ankary do Prahy, více ZDE).

Jediné letadlo Boeing 737 MaX 8 ve středu odpoledne na mapě serveru Flight...

Jediné letadlo Boeing 737 MaX 8 ve středu odpoledne na mapě serveru Flight Radar. Patří společnosti Smartwings, letělo prázdné z Ankary.

Lidovky.cz: Situace kolem tohoto stroje byla vnímána odlišně v Evropě a USA, kde lety zakázali o den později. Čím to bylo dáno, hrají v tom roli ekonomické zájmy?
Myslím, že ano. Pro Američany je Boeing obrovským symbolem, velkým obchodním artiklem. Budou mít zájem přijít velmi rychle na to, co je podstatou havárií, zatímco Evropané se budou bránit a držet ho na zemi, dokud nedostanou spolehlivé informace o příčinách událostí. Evropa má zároveň svá dopravní letadla, která jsou přímým konkurentem firmy Boeing. Za celou touto pompézní akcí tak vidím i trochu politiky, ačkoliv na prvním místě jde o především bezpečnost.

Je to záležitost společenského zájmu, ale je za tím obrovský byznysový zájem. Bude v tom velké množství peněz. Společnosti, jejichž “maxy” nelétají, budou ztrácet miliony. A ty budou chtít zpátky, protože to není jejich vina. A tohle vnímá i Boeing.

Lidovky.cz: Na světě je přibližně 350 letounů typu Boeingu 737 MAX. Co způsobí jejich uzemění nad Evropu a řadou jiných států na dalších kontinentech?
První je třeba se ptát, co budou dělat evropští dopravci, kteří mají “maxy”. Ty budou potřebovat letadla nahradit, protože mají určitý letový řád, mají nasmlouvané charterové lety a najednou je jejich flotila na zemi, kvůli čemuž nedostojí svým závazkům. To je veliký problém. Ostatní společnosti, které nemůžou létat přes Evropu, stroje patrně nasadí na tratě, které nepodléhají zákazu. Řekněme tedy, že například asijský provozovatel má letouny MAX a létá s nimi do Asie i Evropy. Zároveň má starší modely letadel Boeing. Starší modely tak nasadí na linky do Evropy a “maxy” na linky v Asii, kde jim to tamní letecké úřady dovolí.

Lidovky.cz: Jak dlouho bude trvat, než se evropští dopravci nastalé situaci přizpůsobí?
Těžko říct. Obávám se, že nikdo nemá praktickou zkušenost s tím, že by nějaké letadlo bylo takto masivně vysazeno z provozu. Společnosti, kde MAX může tvořit až třetinu flotily, budou tímto výrazně poznamenány.

Lidovky.cz: Je neobvyklé, že během tak krátké doby došlo k havárii dvou totožných strojů?
Není to běžné, ale v historii se několikrát stalo, že nově zavedený letoun měl sérii katastrof bezprostředně po zavedení do provozu. Co odlišuje toto letadlo od historických událostí je, že tehdy to byly ve všech případech určitým způsobem převratné stroje, jako třeba Comet 4 na začátku proudové éry v 50. letech nebo Airbus 320, který měl na začátku své kariéry kvůli zcela nové koncepci řízení řadu po sobě rychle jdoucích katastrof.

Záchranáři prohledávají trosky havarovaného Boeingu 737 MAX 8 v Etiopii.
Prosinec 2015. Čínské aerolinky představují Boeing 737 Max 8.

Lidovky.cz: Reakce tehdy byla stejná? Zůstala letadla na zemi?
V případě Airbusu A320 ne, protože šlo o záležitost výcviku pilotů. Ti tak dostali nový sylabus výcviku na plně elektronický systém řízení a vážné problémy od té doby nebyla.

U Cometu byla problémem mechanická záležitost, kdy konstruktéři nebyli dostatečně seznámeni s jevem, který nehodu způsoboval. Docházelo k cyklické únavě trupu přetlakováním. Nafukování a vyfukování způsobovaly koncentrace napětí a trhliny v okenních rámech a od toho se rozpadnul celý trup. Letadla tehdy totiž tehdy konstruována podle pravidel, která platila ještě za druhé světové války.

Stroje Comet tak tenkrát byly uzemněny. Byla to ale čiště národní záležitost Velká Británie. Ta dokonce vynaložila obrovské prostředky na to, aby vylovila trosky všech zřícených letadel, jelikož dvě shodou okolností skončila v moři. Britové u nich zjistili identické poškození trupu, udělali řadu experimentů včetně toho, že v obrovském bazénu nechali znovu bouchnout celý trup, a prokázanou příčinu dokázali konstrukčními úpravami odstranit. To letadlo dodnes létá, i když ne jako dopravní, ale je používáno britským námořnictvem jako protiponorkový letoun.

Lidovky.cz: Je podle vás Boeing 737 MAX bezpečný stroj?
Osobní zkušenost s ním nemám. Přeci jen už tři roky nejsem ve vzduchu a Boeing jsem naposledy létal v roce 2000. A to byl Boeing 737-400 a .500, což je úplně odlišná konstrukce. Jsem ale přesvědčený, že stroj nebyl úmyslně zkonstruovaný jako nebezpečný.

Lidovky.cz: Vzpomenete si, kdy naposledy k podobnému plošnému uzemnění došlo?
Na začáku své kariéry byly na půl roku uzemněny sovětské letouny Tupolev Tu-154. Dokonce to bylo po katastrofě v Praze v roce 1973, kdy se zbrusu nový Tupolev zřítil při přistání kvůli problémům s podelným řízení letadla, u nějž byly špatně dodržené postupy na ovládání stabilizátoru. Letadlo bylo okamžitě staženo z provozu a asi po šesti měsících se objevilo v modifikaci, která měla automatický systém řízení stabilizátoru, aby se předešlo lidské chybě, jež nehodu způsobila.

Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz