31. května 2019 11:12 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Agrofert je jedním z největších příjemců dotací v Česku. Za rok 2017 dostal přes dvě miliardy

Agrofert (ilustrační foto). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Agrofert (ilustrační foto). | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Společnost Agrofert je největším tuzemských koncernem v zemědělství a potravinářství. Od vstupu Babiše v roce do politiky v roce 2013 do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací (výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici). V roce 2017 pak inkasoval vůbec nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun. Na daních však zaplatil jen 739 milionů korun.

  • Společnost Agrofert je největším tuzemských koncernem v zemědělství a potravinářství. Celkem do něj spadá více než 200 firem i z dalších oborů, například z chemie, lesnictví nebo dřevařství. Společnost své podnikatelské portfolio stále rozšiřuje.
  • Agrofert od února 2017 spadá do svěřenských fondů premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, kam ji politik převedl kvůli zákonu o střetu zájmů. Tento problém nyní řeší i Evropský parlament, který požaduje zastavit evropské finance pro skupinu Agrofert.
  • Hlavním přísunem peněz jsou provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu. Výše provozních dotací se vypočítává podle počtu chované zvěře nebo podle výměry osetých ploch. Agrofert jich nejvíce získal v roce 2017, a to ve výši 1,3 miliardy korun.
  • Kromě nich lze získat ještě investiční dotace, což jsou peníze, které firmy dostaly za to, že udělaly nějakou investici. Nebo se jedná o peníze z pobídky, kterou firmy čerpaly prostřednictvím slevy na daních. Agrofert zatím nejvíce čerpal v roce 2015, úspěšné jsou v tomto směru zejména chemické části holdingu. Firma může získat ještě dotace na srovnání výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. 
  • Agrofert peníze většinou získává z evropských fondů, které v Česku rozdávají ministerstva průmyslu a zemědělství. V menší míře jsou zastoupeny i dotace, které vyplácí resort životního prostředí.
  • Evropský parlament v půlce loňského prosince přijal rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Ministerstvo financí (MF) žádosti do EU přestalo posílat. Hospodářské noviny a server Neovlivni.cz dnes informovaly, že audit, který EK poslala českým úřadům, dospěl k závěru, že Babiš je ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2018, chce Brusel vrátit zpět. Podle MF se zpráva o auditu může ještě změnit.
  • Web iROZHLAS.cz uvedl, že ministerstvo financí nepředložilo k proplacení EK projekty Agrofertu za více než 161 milionů korun, mezi nimi je 100 milionů korun na stavbu linky na výrobu toastového chleba i příspěvek ve výši 19 milionů na odstranění staré ekologické zátěže pro firmu NAVOS nebo 29 milionů, které měl dostat na pět projektů Výzkumný ústav organických syntéz. Server Seznam Zprávy upozornil, že firma i přes nejasnost ohledně možného střetu zájmů Babiše dostává dotace od Státního zemědělského intervenčního fondu. Za posledního půl roku šlo o 65 milionů korun, například na stavbu třídírny vajec v Nebanicích nebo na pelhřimovskou výkrmnu prasat.
  • Od vstupu Babiše do politiky (na podzim roku 2013, kdy zasedl ve Sněmovně) do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací (výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici). V roce 2017 pak inkasoval vůbec nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun, přičemž na daních firma státu zaplatila 739 milionů korun. Před vstupem Babiše do politiky získával Agrofert dotace nižší.
ČTK