Neděle 20. září 2020svátek má Oleg 22 °C jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Češi nejsou takoví pijáci alkoholu, jak se tvrdilo. Prodeje oproti stavu před koronavirem klesly o čtvrtinu

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto:  Michal Šula, MAFRA

Praha Češi nejsou takoví konzumenti alkoholu, jak uvádějí někteří politici s odkazem na mezinárodní srovnání. Skutečný stav se ukazuje v situaci, kdy koronavirus vyhnal prakticky všechny cizince z tuzemských hospod a obchodů.

Ukazuje se, že turisté, ať už jde o nájezdy Britů, Dánů a dalších cizinců cíleně za levným alkoholem nebo nákupy Němců v pohraničních tržnicích, mají na státem vykazovanou spotřebu alkoholu v Česku poměrně významný vliv. A že my domorodci zřejmě nejsme až takoví pijáci, jak například ministerstvo zdravotnictví tvrdí na základě některých statistik, třeba srovnání údajů vybraných ekonomicky rozvinutých zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

„Předpokládáme, že v době koronakrize většina lidí nezměnila významně svoje chování v oblasti konzumace alkoholických nápojů ve srovnání s dobou před krizí. Kdo byl zvyklý zajít si do restaurace nebo baru, teď ale musí zůstat doma. Přesto prodeje alkoholických nápojů po přepočtu na jednotky lihu poklesly o celých 24 procent,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL).

Kolik pijí Češi alkoholu?

Pro plnou velikost prosím klikněte na obrázek.

Propad spotřeby o 24 procent oproti stavu před vyhlášením koronavirových restrikcí, zastavením cestovního ruchu a omezením pobytu cizinců přepočetla UVDL z dat výzkumné společnosti Nielsen Admosphere a průměrného obsahu alkoholu v jednotlivých druzích nápojů.

Podíl cizinců je zjevně velký

Nielsen uvedl, že maloobchodní prodej alkoholických nápojů se letos v březnu zvýšil o 14 procent oproti roku 2019. Češi si evidentně částečně vynahradili konzumaci v hospodách zvýšeným nákupem lahvového alkoholu v obchodech. Přesto celková spotřeba ale spadla naopak hodně do minusu. Z výzkumu totiž také vyplynulo, že prodeje v restauracích, barech, hospodách či kavárnách se v březnu propadly na pouhých pět procent obvyklého stavu.

Po úplném otevření hranic a hospod se prodeje pravděpodobně opět zvýší. I když možná už ne na původní množství. A to nejen díky návratu cizinců, ale i domácím návštěvníkům hospod.

Pokud by však spotřeba vztažená výhradně na domácí konzumenty byla skutečně až o 24 procent nižší (tedy ročně 8,93 litru na hlavu) oproti Českým statistickým úřadem dosud uváděné plošné spotřebě (11,75 litru čistého lihu na rok a obyvatele, staršího 15 let), ocitlo by se Česko zhruba v průměru Evropské unie i zemí OECD. Poslední zpráva OECD za rok 2018 uvádí spotřebu za celé Česko ve výši 11,6 litru čistého alkoholu na hlavu (osoby starší 15 let), což nás řadí na nelichotivé čtvrté místo z 36 zemí (za Litvu, Rakousko a Francii). Průměrná hodnota všech srovnávaných zemí je 8,9 litru.

Skutečnost, že Češi opravdu nejsou tak velkými alkoholiky, jak uvádí podobné statistiky, potvrzují i někteří odborníci na závislosti i ekonomové. „Data bez cizinců jsou zatím k dispozici jen za březen a pro objektivnější srovnání bude dobré vidět i ta dubnová. Ale každopádně platí, že podíl cizinců na spotřebě je u nás skutečně hodně významný a několik let stále narůstal,“ reaguje hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Připomíná, že statistická data, která vycházejí z celkových prodejů a odvedené spotřební daně na území státu, nemají vždy dobrou vypovídací hodnotu.

Jako podobný příklad uvádí nárůst spotřeby v 50. a 60. letech, kdy stát začal důrazněji hlídat a trestat do té doby hojně rozšířenou domácí výrobu alkoholu. „Tehdy viditelně vzrostla oficiální spotřeba. Neznamená to ale, že by lidé začali víc pít, ale logicky jen reagovali přesunem k legálnímu alkoholu,“ připomíná Křeček.

Podobné to je nyní s vysokým podílem konzumace cizinci a nákupní turistikou. Česko je kombinací atraktivních památek a nízké ceny – v případě alkoholu ale i cigaret jednou z nejnižších v Evropě – pro cizince obzvlášť lákavé.

Pod vrcholem statistik

Renomovaný odborník na léčbu a výzkum závislostí Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví připomíná, že není ještě přesně známo, jak lidé mění v době současné pandemie návyky při konzumaci alkoholu. A také těžko vyčíslit vliv turistů a zahraničních pracovníků, protože ti ubyli i v jiných zemích zasažených koronavirem.

„Navzdory všem výhradám bych ale chtěl zdůraznit, že důležitější než nějaký žebříček spotřeby jsou skutečně měřitelné zdravotní, sociální a ekonomické dopady pití alkoholu. A ty nás rozhodně nestaví na vrchol světových statistik,“ uvedl pro Lidovky.cz Csémy.

Rozsáhlá studie, kterou se svým týmem vypracoval pro Státní zdravotní ústav na vzorku 1800 obyvatel Česka, vyčíslila průměrnou konzumaci alkoholu (všech druhů) v roce 2018 v přepočtu na čistý líh a jednoho obyvatele staršího 15 let na 8,6 litru. Což je údaj zhruba odpovídající průměru zemí OECD.

Cizinci přitom deformují nejen tuzemskou statistiku vypitého alkoholu, ale třeba i vykouřených cigaret. Statistický úřad uvádí za rok 2018 spotřebu na každého obyvatele včetně kojenců 1992 kusů cigaret, což představuje zhruba 21 miliard za rok v Česku prodaných krabiček. Ale to zdaleka neznamená, že by se u nás tolik vykouřilo. Celých 30 procent z toho připadá na nákupní turistiku Němců a Rakušanů v českém pohraničí.

Vzpoura komentátorky. Kolegové v New York Times ji nazývali nacistkou

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Bari Weissová byla až do úterý komentátorkou a editorkou v názorové rubrice listu New York Times. Odešla sama, přestože...

Řidiči nadýchají po housce i Birellu. Policie je na výmluvy zvyklá

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stačí si dát na benzince k svačině hamburgerovou housku, zapít ji nealko pivem – a při následné kontrole můžete jen...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...