8. září 2019 16:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Česko je oblíbené u pracujících cizinců. Nejvíce je u nás Ukrajinců, Slováků a Vietnamců

Čína prý zvažuje plány na "mobilní dohled" nad obyvateli Pekingu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čína prý zvažuje plány na "mobilní dohled" nad obyvateli Pekingu | foto: MAFRA

PRAHA Pracujícím cizincům se v Česku žije dobře. Vyplývá to z nového průzkumu Expat Insider Survey, který každoročně provádí německá organizace InterNations mezi lidmi pracujícími v zahraničí a jehož výsledky LN získaly s předstihem. Česku patří letos stejně jako loni desátá příčka, z evropských států se před ním umístilo pouze Portugalsko a Španělsko. Prvenství patří Tchaj-wanu.

V České republice cizinci oceňují šance na kariérní postup, možnosti skloubit práci s volným časem, kondici ekonomiky i podmínky pro rodinný život. Naopak téměř polovina uvedla, že je obtížné si v Česku nalézt místní přátele.

Jako poslední z celkem 64 hodnocených zemí se umístil – stejně jako loni – Kuvajt. Cizinci tam kritizují především jim nepříliš přátelsky nakloněnou společnost, nízkou kvalitu života a spokojeni nejsou ani s pracovními podmínkami.

Přitažlivá metropole

To, že cizinci v tuzemsku nejsou bezvýznamnou skupinou, dokazují i čísla. Podle Českého statistického úřadu jich u nás loni bylo přes 560 tisíc, téměř dvakrát víc než o dekádu dříve. Nejvíce je přitom u nás Ukrajinců, pak Slováků a Vietnamců. Více než 200 tisíc cizinců žije v hlavním městě.

„Nejméně každý pátý aktivní pracovník působící na pražském trhu práce je cizinec, zatímco v celorepublikovém průměru je to ‚pouze‘ každý desátý,“ konstatuje se ve studii Cizinci na pražském trhu práce, kterou vypracoval Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

Analýza rovněž ukázala, že v období mezi lety 2011 a 2016 se počet zaměstnaných cizinců v Praze zvýšil o 85 tisíc. „Cizinci se stali pro Prahu nejméně ve střednědobém horizontu nezastupitelným zdrojem pracovní síly,“ shrnuje studie.

Cizinci, kteří v Česku pracují, vysoce hodnotí možnosti svého kariérního postupu, oceňují, jak lze skloubit práci s volným časem. Pozitivně také vidí kondici ekonomiky. Pociťovaná hospodářská nestabilita naopak stáhla například Itálii až na předposlední 63. příčku žebříčku nejlepších destinací pro cizince. Obdobný byl i případ Řecka: to skončilo na 57. místě, přestože dvě třetiny respondentů uvedly, že se tam cítí „jako doma“. Pořadím zamíchal také brexit – nejistoty s ním spojené odsunuly Velkou Británii na 58. pozici.

Česko ale svému umístění v desítce nejlepších zemí pro expaty nevděčí jen kladnému hodnocení v ekonomické oblasti. Cizinci si u nás pochvalují i podmínky pro rodinný život a spokojeni jsou i s kvalitou života. Dvě třetiny respondentů konstatovaly, že nemají problém se zdejšími životními náklady, včetně těch na zdravotní péči.

Ne vše se ale cizincům na Česku líbí. „Jako doma“ se zde cítí pouze necelá pětina respondentů.

Nepřátelští a neúslužní Češi

Téměř polovina zpovídaných cizinců, přesně 45 procent z nich, odpověděla, že je obtížné si v Česku nalézt domorodé přátele. „Zdá se, že většina z nich (Čechů – pozn. red.) se o cizince vůbec nestará a dává přednost přátelství s Čechy než s cizinci,“ konstatoval v průzkumu jeden Rus.

Téměř třetina cizinců, které oslovila organizace InterNations, je přesvědčena, že chování Čechů vůči expatům je nepřátelské. „Mnoho Čechů nemá cizince rádo,“ uvedl například Hondurasan pracující v Česku. A obdobný názor zastává i jeho kolega z Rakouska: „Češi jsou obecně velmi nepřátelští a nejsou vůbec orientovaní na služby,“ posteskl si.

Profesor sociální geografie na Univerzitě Karlově Luděk Sýkora je přesvědčen, že Češi, kteří se s cizinci setkávají v běžném každodenním životě, jsou vůči nim většinou otevření a vstřícní. Značná část populace ale zatím dlouhodobější zkušenost s cizinci nemá. „Proto se přirozeně objevují xenofobní reakce vyvolané obavami až strachem z neznámého,“ říká Sýkora. A dodává, že lidé vůči cizincům promítají i některé osobní frustrace, které s jejich původem nemusí mít vůbec nic společného.

To, jak cizinci charakterizovali Čechy v rámci dotazování pro Expat Insider Survey, koresponduje s tím, jak našinci hovoří o cizincích v průzkumech veřejného mínění. Na jaře letošního roku zveřejnilo výsledky průzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z něj vyplynulo, že více než polovina (53 procent) české veřejnosti považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Je nicméně pravda, že oproti loňskému roku se počet Čechů s tímto názorem snížil o pět procentních bodů.

Bariéru pro cizince pracující v Česku, jak ukázal Expat Insider Survey, představuje také jazyk. Více než čtvrtina dotázaných expatů je přesvědčena, že život v Česku bez znalosti češtiny je komplikovaný. „Dokonce ani úředníci na ministerstvu zahraničí nejsou ochotni nebo schopni mluvit anglicky,“ postěžoval si respondent z Turecka. Příliš nepřekvapí zjištění, že 77 procent cizinců, kteří se účastnili šetření, je přesvědčeno, že je obtížné se učit česky.

Jistým paradoxem je, že čeština se ukázala jako větší „oříšek“ než čínština: její výuku označilo za obtížnou „pouze“ 52 procent respondentů.

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.