3. února 2019 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Čínský roh hojnosti vysychá. Investice proudící z Číny do Severní Ameriky a Evropy poklesly o 76 procent

Čínská měna (ilustrační snímek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínská měna (ilustrační snímek). | foto: Shutterstock

PRAHA Pořádný propad zaznamenaly loni čínské investice proudící do Severní Ameriky a do Evropy. Meziročně poklesly o více než 70 procent a klesly na zhruba 30 miliard dolarů – na nejnižší úroveň za posledních šest let.

Čínská společnost Zhejian Geely Holding (ZGH) koupila loni od švédské investiční firmy Cevian Capital její více než osmiprocentní podíl ve švédském výrobci nákladních automobilů ABVolvo. Číňané Švédům zaplatili 3,5 miliardy dolarů. Transakce se stala vůbec největší čínskou investicí v zahraničí roku 2018. O rok dříve patřila v tomto ohledu první příčka akvizici čínské státní chemické společnosti ChemChina, která za 43 miliard dolarů získala švýcarského producenta pesticidů a osiv Syngenta.

Obchod ZGH a jeho srovnání s transakcí uzavřenou firmou ChemChina charakterizuje vývoj čínských zahraničních investic v loňském roce. Meziročně zaznamenaly výrazný propad, obchodů je méně a zcela scházejí „veleobchody“, jako byla třeba právě akvizice Syngenty.

Hubený rok

Podle studie, kterou zpracovaly mezinárodní právní kancelář Baker McKenzie a poradenská společnost Rhodium Group, souhrn čínských investic směřujících do Evropy a Severní Ameriky dosáhl loni 30 miliard dolarů. To představuje meziroční pokles o 73 procent. V případě Spojených států je propad ještě markantnější – 83procentní. Loni tam Číňané dohodli obchody pouze za pět miliard dolarů. Do Evropy pak z Číny loni přiteklo 22,5 miliard dolarů, což představuje 70procentní pokles.

Studie nicméně upozorňuje, že více než polovina z čínských investic za rok 2017 připadla na koupi Syngenty. Pokud bychom odhlédli od této transakce, pak by meziroční pokles čínských investic v Evropě byl „jen“ 40procentní.

„Meziroční propad čínských investic v loňském roce je daný zejména jejich mimořádným objemem o rok dříve,“ komentuje vývoj Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. V roce 2017 dosáhly v součtu za Severní Ameriku a Evropu rekordních 111 miliard dolarů.

Podle Sobíška budou údaje opřílivu čínských investic za další roky odpovídat zhruba těm loňským, přestože by Čína hypoteticky mohla být daleko aktivnějším investorem. Svou předpověď Sobíšek zdůvodňuje dvěma faktory. Prvním z nich je omezení vývozu kapitálu ze strany čínských úřadů, které se tak snaží upřednostnit domácí investice. Druhým faktorem jsou zákonné překážky v USA a v Evropské unii, kterými se západní státy brání nadměrnému vlivu Číny vcitlivých odvětvích, například voblasti vyspělých technologií.

Západ se brání

Zmíněná studie uvádí, že během loňského roku bylo v Evropě zrušeno nejméně sedm již dojednaných transakcí v celkové hodnotě 1,5 miliardy dolarů, v Severní Americe to bylo dokonce 14 kontraktů za čtyři miliardy dolarů.

Čínské investice - grafika.

„Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, USA a Velká Británie již zpřísnily nebo chystají zpřísnění screeningu investic,“ konstatují ve studii analytici. A další země, včetně Česka, podobný krok zvažují. Pravděpodobné je, že přísnější podmínky nastaví i EU.

„Považuji taková omezení za nutná. Příliv zahraničních investic do země je žádoucí tehdy, když je motivován čistě ekonomickými zájmy,“ argumentuje Sobíšek.

Slovinský rekord

Navzdory celkovému propadu čínských investic se jejich objem v řadě zemí loni naopak zvedl. To se týká Francie, Německa, Španělska, Švédska a zemí střední a východní Evropy. Studie zmiňuje, že například v Maďarsku vzrostl objem čínských investic o 185 procent, v Chorvatsku o 355 procent, v Polsku o 162 procent a o více než tisíc procent ve Slovinsku.

Jak si vedlo v tomto ohledu Česko, analýza neuvádí. Údaje o tom, kolik loni z Číny přiteklo peněz k nám, má Česká národní banka zveřejnit v březnu.

Světovou jedničkou v objemu čínských investic je s bezmála pěti miliardami dolarů Velká Británie. Vloni tam ovšem příliv čínských peněz klesl o 76 procent. Astejným směrem se loni ubíraly čínské investice i v Nizozemsku, ve Švýcarsku a v Itálii.

Studie předpokládá, že v první polovině letošního roku by mělo být v Evropě dokončeno několik loni dojednaných obchodů v celkové hodnotě přesahující 20 miliard dolarů. V Severní Americe by objem takových obchodů neměl překročit pět miliard dolarů. V předchozím roce se přitom nejvíce čínských transakcí v Evropě uzavřelo v autoprůmyslu, ve finančních či obchodních službách a v ICT.

„Z hlediska růstu globální ekonomiky jsou, a v nejbližších letech zůstanou, čínské zahraniční investice nevýznamné,“ uzavírá Pavel Sobíšek. „Jde jednak o jejich relativně malé objemy, ale zejména o to, že čínští investoři v drtivé většině nestavějí nové kapacity, ale nakupují existující aktiva.“

Najdete na Lidovky.cz