Sobota 27. dubna 2024, svátek má Jaroslav
130 let

Lidovky.cz

Gripen E bude nabitý budoucností, říká šéf koncernu Saab Johansson

Ekonomika

  5:00
Ostrava/Praha - Pandemie koronaviru překazila velkou účast Švédska jako partnerského státu na letošních Dnech NATO v Ostravě. Na sever Moravy i přesto země vyslala silné zastoupení. Kromě velitele švédského vojenského letectva či nového velvyslance v Praze dorazil i šéf koncernu Saab Micael Johansson. Saab je dodavatelem gripenů, na kterých létají čeští vojenští letci.

Micael Johansson, kterému bude v říjnu 60 let, je generálním ředitelem Saabu od loňského září. Vystudoval matematiku a výpočetní techniku na univerzitě v Uppsale a do společnosti nastoupil ve svých pětadvaceti letech. Na různých technických a poté manažerských pozicích pracoval od roku 1985, mimo jiné byl vedoucím vývoje radarových systémů. foto: FOTO: Saab

Na Dny NATO dorazilo celkem 220 tisíc lidí. V neděli zkomplikovalo dopravu pět nehod

Jste původně matematik. V Saabu pracujete 35 let, od loňského podzimu jako generální ředitel. Hodí se vám jako šéfovi takto velké společnosti ještě původní obor, nebo na to máte lidi?
Studoval jsem matematiku a počítačové vědy. Od 80. let minulého století technologie prodělaly samozřejmě ohromný rozvoj, ale pro mne to byl důležitý stavební kámen pro začátek mé kariéry. A můj zájem o čísla a technologie stále trvá a v práci je pro mne každodenní nutností.

Saab patří mezi třicet či čtyřicet největších světových firem obranného průmyslu. Jak dokáže společnost ze země s pouhými deseti miliony obyvatel konkurovat světovým gigantům? Máte nějaký švédský recept?
Saab staví na silné inovační, vzdělávací a podnikatelské tradici ve Švédsku. Ta představuje spolu se silným zájmem o dění v okolním světě a významem globálních partnerství faktory úspěchu. Společnost vytvořila řadu novátorských řešení v mnoha odvětvích, nejen v obranném průmyslu, ale také telekomunikacích, hudbě, automobilovém a těžebním průmyslu.

Když jste nastoupil, avizoval jste, že vrátíte firmu do skutečného zisku. Co to znamená?
Saab byl vždy v černých číslech, ale já jsem zdůrazňoval význam vytváření ještě vyšších zisků. Důvodem je skutečnost, že rychlost technologického rozvoje narůstá každým dnem. Pokud se má společnost Saab pohybovat na čele a být schopna existence jako jedna z předních firem globálního obranného průmyslu ještě další desítky let, potřebujeme investovat více do svých produktů a do trhů, kde obchodujeme.

Pandemie nového koronaviru asi nepřipravila nejlepší podmínky...
Ta měla samozřejmě negativní dopad na každého, v neposlední řadě i ze zdravotního hlediska. Jestliže se na pandemii podíváme z perspektivy podnikání, nejsme jí postiženi tak jako řada jiných firem. Je to díky našemu oboru podnikání, s projekty, které trvají několik let, s velkým objemem objednávek, a také díky dobrým vztahům se zákazníky. Během této doby se nám podařilo realizovat dodávky pro naše programy a získat nové zakázky.

Přesto však chápeme, že není konec, a jsme si vědomi některých rizik. V neposlední řadě i u našeho globálního dodavatelského řetězce a jeho schopnosti dodávat včas. Tento ukazatel sledujeme denně a pracujeme na snížení těchto rizik.

Jak se pandemie dotkla plánů? Přijali jste nějaká omezení?
Sledujeme omezení v každé zemi, kde máme zaměstnance. Člověk si musí uvědomit, že ve světě existují různé způsoby boje s pandemií, a musí být partnerem místních institucí v zemích, kde působíme. A pak se soustředit na to, abychom za daných podmínek zkusili pracovat a dodávat co nejlépe, a podporovat zaměstnance v jejich úsilí o zastavení šíření pandemie.

Přesto všechno se zdá, že vše běží. Dodáváte nové, pokročilé letouny včasné výstrahy a elektronického boje GlobalEye do Spojených arabských emirátů. Zájem mají další státy. Myslíte, že elektronický boj a informace o bojišti se stanou stále silnějším artiklem?
Podle mé analýzy podnikání v oblasti senzorů v budoucnu ještě poroste. Jeho hnacím motorem je technologie, kterou má společnost Saab k dispozici, a schopnosti, jež tato technologie dává státům. Dalším faktorem je to, že státy potřebují lepší znalosti o tom, co se děje v jejich okolí.

Švédsko mělo být takzvaným partnerským státem Dnů NATO v Ostravě, největší bezpečnostní přehlídky v Evropě, Saab je opakovaně generálním partnerem. Koronavirová krize ale švédskou účast poznamenala, přesto osobně do Ostravy přijíždíte.
Jak víte, rok 2020 je pro společnost Saab a Švédsko v České republice důležitý. Uplynulo 15 let od chvíle, kdy na letecké základně v Čáslavi přistál první gripen. Chtěli jsme oslavit obdivuhodný úspěch Vzdušných sil ČR při provozování letounů Gripen tak, že se staneme generálním partnerem Dnů NATO, přičemž Švédsko mělo mít status speciálního partnerského státu na Dnech NATO 2020.

Chtěli jsme spolu se švédským ministerstvem obrany ukázat, jaký význam má Česká republika pro Švédsko a společnost Saab. Saab bude nyní generálním partnerem Dnů NATO nejméně do roku 2022. Švédsko bude speciálním partnerským státem příští rok. Naše delegace je letos silná a příští rok dorazí v ještě silnější sestavě. Jsme tady – připraveni hovořit s našimi partnery o budoucnosti.

Poslední roky přinesly několik příležitostí pro české firmy zapojit se do dodavatelských řetězců švédských obranných společností. Proč právě Česko a máte nějaké konkrétní projekty?
Dám vám jeden příklad, který ukazuje, jak fungujeme. Když Švédsko před lety podepsalo smlouvu s Českou republikou na pronájem 14 stíhacích letounů Gripen, společnost Saab musela dodat offsety. Díky programu Gripen vznikly dlouhodobé partnerské vztahy s českým obranným průmyslem. Jedním z podniků zařazených do offsetů neboli programu průmyslové spolupráce byla Meopta Přerov, která vyrábí přesné komponenty pro letecký a kosmický průmysl.

Ale u nich to neskončilo – Meopta nyní dodává své technologicky pokročilé zaměřovací systémy pro nejnovější generaci víceúčelového zbraňového systému Carl-Gustaf M4, který společnost Saab vyrábí již od roku 1948. Řešení z Přerova tak nyní používají americké ozbrojené síly a další armády při operacích na celém světě. V zemích, jež jsou našimi zákazníky, vždy hledáme partnery pro spolupráci.

Gripen s českým pilotem na letecké základně v Čáslavi při cvičení Sky Avenger.

Přesto, že Saab dodává celé spektrum obranných technologií – od radarů přes střely až po ponorky –, je právě Gripen v Česku vnímán jako jeho pomyslná vlajková loď. Jaká je jeho budoucnost?
Výborná! Švédsko má v úmyslu provozovat Gripeny C/D i po roce 2030 a současně investovat do příští generace, kterou bude představovat Gripen E. Díky tomu vznikne mnoho příležitostí i pro budoucí vývoj vašich gripenů.

Po úspěchu s novým Gripenem E/F v Brazílii se rýsují noví zákazníci. Co Indie, Kanada nebo sousední Finsko?
U systému Gripen vidíme velký tržní potenciál. V Kanadě, Finsku a Indii, kde jsme představili velmi konkurenceschopná řešení.

Pracujete tedy i na vývoji další generace nadzvukových strojů?
Ano, ve všech oborech naší činnosti hledíme do budoucnosti, kam mají směřovat naše investice do výzkumu a vývoje. Hledáme nová řešení a způsoby, jak je zakomponovat do stávajících systémů, abychom zajistili jejich účinnost i v příštích letech. Platí to i pro budoucí systémy pro vzdušný boj, neboť jsme jedna z mála společností na světě, které jsou schopny zkonstruovat špičkový stíhací letoun. Máme v úmyslu zachovat si konkurenční výhodu v tomto oboru. Gripen E bude nejmodernějším letounem na světě. Pozitivem pro Českou republiku je skutečnost, že díky tomu bude možné Gripeny C/D provozovat ještě desítky let.

Na globální trh vstupuje nejnovější F-35. Řada zemí včetně České republiky bude už za pár let opět řešit otázku, jestli stíhačky a jaké. Myslíte, že gripen má šanci uspět?
Ano! Z mnoha důvodů se domníváme, že bude mít velký trh. Vyspělé senzory, nejmodernější schopnosti vedení radioelektronického boje, modernizační potenciál, provozuschopnost a náklady. A spolu s tím velmi úzké partnerské vztahy s místními průmyslovými podniky, které jdou ruku v ruce se systémem Gripen.

Nedávno Saab oznámil investici 50 milionů liber (takřka 1,5 miliardy českých korun) do vybudování nového technologického a vývojového centra v Británii. Má rozvíjet a připravovat technologie mimo jiné pro projekt budoucí britské stíhačky nové generace Tempest. Co si od toho slibujete?
Společnost Saab oznámila, že se hodlá připojit k programu budoucích systémů pro vzdušný boj (Future Combat Air Systems – FCAS), jehož se účastní i vlády a průmyslové podniky z Velké Británie a Itálie. 

Za pády letadel Boeing 737 MAX může utajování a nedostatečný dohled, vyplývá ze zprávy amerického Kongresu

Silné partnerství u tohoto programu má zásadní význam pro jeho výsledek, který má pomoci vyřešit budoucí výzvy našich vzdušných sil a vzdušných sil našich partnerů. Strategie společnosti Saab u programu FCAS zaručuje, že technologie pro podporu dlouhodobých vzdušných schopností budou k dispozici a současně podpoří i kontinuální modernizace systému Gripen v příštích desítkách let.

Můžete už prozradit nějaký z projektů?
Na to je ještě příliš brzy.

Lze to vnímat i jako určitou pojistku pro udržení vztahů s Británií po brexitu?
Jsme zavázáni vůči našemu podnikání ve Velké Británii a budeme i nadále. Naše vazby v tomto případě jsou toho důkazem a nemají žádný vztah k brexitu.

Jak se podle vás odchod Británie z EU dotkne obranných vztahů v rámci Evropy? Nedávno jste prohlásil, že ztráta průmyslových vazeb by kriticky zasáhla řadu obranných projektů a schopností.
Domnívám se, že je důležité, aby Velká Británie a EU pokračovaly ve spolupráci na základě dohody, aby si oba trhy a jejich průmyslové podniky byly navzájem přístupné.

Švédský obranný průmysl má neuvěřitelnou historii a tradici. Pokud se nepletu, třeba zbrojovka Akers dodává střelný prach už od šestnáctého století. A jsou tu další a další s takovou historií. Čím to je? Myslíte, že je to určité severské specifikum, nebo jde hlavně o podporu státu?
Každá země má své vlastní zázemí a průmyslovou historii, které samozřejmě ovlivňují její současné průmyslové schopnosti. Ale myšlenka ochrany hranic a občanů není pro žádný stát nová. Švédsko není v tomto ohledu žádnou výjimkou.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...