Bohužel jsme si zlikvidovali náš průmysl natolik, že to, co bylo před válkou i za socialismu běžné a v čem jsme byli dobří - tedy vývozy technologických celků - už asi nezrealizuje. Ale pořád je možnost být subdodavatelem nebo pronikat na trhy, které pro bohorovné (a improvizace neschopné) Němce nejsou zajímavé. Ale v rámci "šetření" se ruší snad nejdůležitejší funkce na velvyslanectvích - obchodní radové. Ambassador je na parádu a vojenští a letečtí atašé na špionáž - ovšem obchodní rada pomáhá uzavírat kšefty.
Další, co jsme si zničili, je vzdělání. Naši žáci se propadají ve znalostech směrem k neměřeným zemím - a každý investor si zjistí, zda bude mít nejen teď, ale i za deset let k disposici schopnou a vzdělanou pracovní sílu. Naše zdevastované školství plodí pologramotné pitomce - a přesně ty by investor musel zaměstnat. Půjde tam, kde mu vzdělanou pracovní sílu nabídnou. Donedávna jsme to byli my. Ale už přestáváme být.
Mimochodem - většina NERVáků byla při tom, když stát své školství i svůj průmysl devastoval... Že by teď měli dobré rady, jak z maléru, který způsobili?
A co primární sféra? Jaké jsou nápady pro udržení či růstu soukromého sektoru v průmyslu, zemědělství a službách? Proč se ptám? Inu zde se vytváří to naše GDP/HDP a plní rozpočet. Tento HDP nevytváří vláda a její ministři (jen zlomečkem přispívají (spíše nepřispívají) státní firmy).
Podnikatelům všeho druhu, musí vláda umetat cestičky namísto házení klacků pod nohy.