‚Stát se chová paranoidně.‘ Hazard chystá kvůli fixní dani ústavní stížnost |
Z údajů Finanční správy vyplývá, že suma peněz, kterou lidé v této kategorii loni prosázeli prostřednictvím internetu, vzrostla na 143 miliard korun. Rok předtím to bylo „pouze“ 69 miliard. Úměrně tomu se naopak propadly prosázené sumy v kamenných (část roku uzavřených) provozovnách: z předloňských 196 miliard na 133 miliard loni. V roce 2020 tak hráči poprvé prosázeli v automatech víc peněz z pohodlí domova než v hernách a kasinech.
Zákaz problém neřeší
Podle psychologa a spoluzakladatele společnosti Drop In Ivana Doudy se každopádně ukazuje, že striktní zákazy kamenných heren problém s gamblerstvím neřeší, hráči si snadno najdou jiné cesty. „Z čísel jednoho roku bych nedělal ještě objektivní závěry. Faktem ale je, že postupný přesun k online sázení pozorujeme už déle. A covid to nyní akceleruje. Ke gamblerství náchylná skupina je zhruba stále stejně velká, ale skutečnost, že je nyní doma spousta lidí a mají u počítačů víc času, mohla přilákat k hazardu i část lidí, kteří to chtějí jen vyzkoušet,“ popisuje Douda.
Odborník na problematiku závislostí a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil soudí, že lidé ve stadiu rizikové závislosti se během krizové situace „rozehráli“ ještě víc, patologická závislost se během krizí může stupňovat. „Známe to u závislosti na alkoholu, gamblerství je na tom podobně. Kolegové v poradnách připomínají, že hráči začali sázet na cokoliv. Rozjel se takzvaný e-sport a lidé do něj dávají až nesmyslně vysoké částky,“ vyjádřil se Vobořil.
Přesto příjmy provozovatelů z internetového sázení nekompenzovaly plně výpadek z heren a kasin. Příjmy provozovatelů, tedy přijaté peníze minus vyplacené výhry, meziročně v souhrnu všech her klesly o 3,5 miliardy na 32,7 miliardy.
Pokles byl znát v hernách i na internetu, týkal se kurzových sázek a podobně. Právě z těchto příjmů přitom provozovatelé platí daň, takže loni kleslo i její inkaso.
Nutno připomenout, že v úvodu prezentovaná čísla neznamenají objem peněz, které lidé přímo ze svých kapes či účtů investovali, ale jde o souhrn částek vložených do hry. Tedy i těch, které hráč po svém počátečním vkladu vyhraje a opakovaně je do automatu sází – nakonec nejspíš i prohraje. Vlastních prosázených peněz je řádově méně.
Touha po hazardu tak hráče neopustila ani v době covidové. A řešili to právě radikálním přesunem z kasin ke svým počítačům. Je možné, že současná situace přivedla k hazardu víc nových hráčů. Na druhé straně není ani vyloučeno, že masivní přesun do internetového prostředí mají na svědomí hlavně pravidelní gambleři. To ze statistiky nikdo nezjistí.
Ministerstvo financí spustilo ostrý provoz rejstříku osob vyloučených z hazardních her |
„Podle celkových dat ministerstva financí je při porovnání období roku 2019 a 2020 patrný trend, kde dochází k navýšení aktivity u hazardních her provozovaných na internetu,“ potvrzuje Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí. Větší nebo menší nárůst je podle ní patrný u všech druhů hazardních her na internetu a tím se částečně kompenzuje výpadek příjmu uzavřených heren.
Mírně tedy narostly online prosázené částky u loterií, živých her (rulety, pokeru a podobně) i kurzových sázek – ty jsou ale doménou internetu už dávno. A o poznání naopak klesly příjmy kamenných provozoven.
Kasino doma na gauči
U technických her – automatů, které jsou pro hráče nejvýnosnější a z hlediska závislosti a gamblerství tedy i nejrizikovější – se však jednalo o největší internetový skok v historii. Svědčí o tom i suma výher. Loni bylo na výhrách z technických her přes internet vyplaceno 137 miliard korun (připomeňme si, že prosázená suma byla 143 miliardy) oproti 66 miliardám v roce 2019.
Neznamená to, že o tolik hráči zbohatli, sumy opět zahrnují i částky, které do hry znovu vložili. Vyznavači hazardu tedy za pandemie nijak zásadně neutrpěli, celkově jejich výhry rostou – loni vzrostl celkový objem výher ze všech druhů herního průmyslu o 3,5 miliardy korun na 360,5 miliardy. Takže klesly příjmy provozovatelů i státu.
„Online trh roste, i když v souhrnu za celý obor to tak raketový nárůst není. Internet nekompenzuje plně výpadek z kamenných provozoven a celkový trh spíš klesá. Nucené, už nějakých 280 dnů trvající uzavření nemusí část provozovatelů přežít,“ řekl LN Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, který zastupuje přední firmy herního byznysu.
Nejvíc se zkouší štěstí v loterii
Technické hry provozují legálně v Česku na základě schválení ministerstvem financí čtyři desítky společností v rámci kamenných provozoven a desítka přes internet. Do seznamu těch, které poskytují internetové automaty, patří v první řadě největší firmy herního byznysu jako Sazka, Fortuna Game, Chance, Synot Tip nebo Tipsport.net.
Sazka se chystá na velké zahraniční akvizice, pomůžou miliardy z Ameriky. Doma čelí hrozbě vysokého zdanění |
Podle loni v červnu vydané Výroční zprávy o hazardním hraní v České republice v roce 2019, zpracované Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti, míra hazardního hraní v dospělé populaci roste. Především kvůli nárůstu míry hraní číselných a okamžitých loterií. „Účast na hazardních hrách v posledních 12 měsících uvádí 40 až 50 procent dospělých, přičemž nejčastěji je uváděna právě účast na loteriích,“ píše se v ní.
V riziku závislosti se u nás předloni nacházelo 1,6 procenta populace ve věku 15 a více let (2,9 procenta mužů a 0,3 procenta žen), z nichž 0,8 procenta spadalo do kategorie vysokého rizika. Nejvyšší zastoupení problémových hráčů, téměř čtvrtina, bylo mezi hráči technických her v kamenných hernách, ve kterých v roce 2019 lidé ještě prosázeli větší sumu než prostřednictvím internetu.
