Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Módu po ‚mrtvých běloších‘ už Afrika nechce. Zakáže dovoz obnošeného oblečení

Ekonomika

  6:00
KIGALI/PRAHA - Přeplněné šatníky Evropanů a Američanů končí v méně rozvinutých zemích. Jejich obyvatelé ale už mají starého oblečení dost.

Afrika byla poslední a zároveň největší cesta. Podařilo se nám ji zdolat celou, od severu až po jih a ukázat všem, že na cestování netřeba nejnovější motorku od BMW. Urazili jsme 15 151 kilometrů. Naše stoje měly přibližně 45 let. Takže slušný výkon na maličkou 50 ku. foto: Marek Slobodník/afrika.napionieri.sk

Stále rychleji se točící módní trendy činí z oblečení rychloobratové spotřební zboží. Mnoho spotřebitelů si svou útratu za oděvy kompenzuje vyřazením kousků již vyšlých z módy a posílá je dál, třeba do charity. 

Podle serveru BBC je ale pouze deset až 20 procent takto darovaných svršků skutečně použito na humanitární účely. Zbylá trička nebo bundy čeká cesta do Pákistánu, Malajsie nebo do Afriky, kde jsou dále prodávány.

Tyto země ovšem mají obnošených oděvů ze Západu už dost a příští rok chtějí jejich dovoz zakázat. „Musíme rozvinout a posílit náš vlastní průmysl,“ řekl loni rwandský prezident Paul Kagame. 

K němu se nyní připojili i další představitelé států jako Keňa, Uganda, Tanzanie, Jižní Súdán a Burundi, kteří chtějí od roku 2019 ukončit import použitých oděvů pocházejících především z USA a Evropy.

Co ukončení dovozů způsobí a zda se skomírajícímu oděvnímu průmyslu v Africe podaří vstát z popela, je zatím nejisté. Podle expertů by ale měl být zákaz zaveden postupně, jinak na něj doplatí především ti nejchudší obyvatelé.

Zkáza afrických textilek

„Průměrná cena oblečení z druhé ruky se pohybuje mezi pěti až deseti procenty ceny nových oděvů vyrobených v Keni, s tím místní průmysl nemůže soutěžit,“ tvrdí Joseph Nyagari, manažer Africké federace bavlnového a textilního průmyslu (African Cotton & Textiles Industries Federation). 

Například obnošené džíny vyjdou v Keni na jeden a půl dolaru (v přepočtu asi 30 korun). Odborníci jsou tak například pro zavedení daně z dovozu použitých oděvů, která by mohla dotovat místní výrobu a navýšit její výrobní kapacity.

Ještě v 70. letech zaměstnávaly východoafrické země v tamních oděvních továrnách statisíce lidí. Po dluhové krizi v 80. a 90. letech ale místní oděvní výroba nedokázala čelit mezinárodní konkurenci a textilky se uzavřely. 

Odkud a kam se vozí oděvy z druhé ruky?


Tehdy v Keni přežívalo 110 textilek. Podle světové organizace Fashion Revolution jich dodnes zůstalo už jen 15. Dovoz oblečení, které obyvatelé Nigérie označují jako kafa ulaya (v překladu „oděv po mrtvých bílých lidech“), vadí Afričanům obecně již delší dobu. 

Kromě vidiny vzestupu vlastního textilního průmyslu hraje v odmítnutí secondhandového zboží i špatný pocit být odkladištěm věcí, které bohatší lidé odložili. Zimbabwe tak například již v roce 2011 zakázala dovoz spodního prádla z druhé ruky. 

Vedení země tehdy doufalo, že zákaz podpoří místní textilní průmysl a zlepší osobní hygienu. Navíc prodej obnošených kalhotek a slipů označilo za ponižující. Plánovaný plošný zákaz dovozu obnošeného oblečení se ale dotkne i českých firem. 

V roce 2016 se do Česka dovezlo přes 24 tisíc tun použitých oděvů v hodnotě dosahující 392 milionů korun. Zde se třídí, prodává do místních second handů a většina se posílá dále odběratelům do jižních a východních zemí.

Češi se zaměří na jiné země

Jedním z největších velkoobchodníků je pražská firma Opatex, která denně přijme 30 tun oblečení pocházejícího především z Německa a Švýcarska. Asi 40 procent mířilo po roztřídění do Afriky, 15 procent skončilo v českých second handech. Zbytek byl určen na Ukrajinu či do Pákistánu.

„Loni jsme ale s vývozem do afrických zemí skončili, nebylo to pro nás cenově zajímavé,“ tvrdí zástupkyně firmy Kristýna Haasová s tím, že se nyní chtějí orientovat na jiné trhy.

„Opatření se možná dotkne menších firem,“ doplňuje ji Zdeněk Zavadil, ředitel olomoucké pobočky firmy Etcimex. „Rwanda nikdy nepatřila k zemím, na které bychom se výrazně zaměřovali. Zboží dodáváme nejen do celé Afriky, ale i obchodníkům do Pákistánu, Ukrajiny, Slovenska, Maďarska či Rakouska.“

Potíž s obnošeným oblečením však čeká Brity. Ti ročně vyexportují na 351 milionů kilogramů oděvů, což britský list The Guardian přepočítal na necelé tři miliardy triček. 

Kupříkladu Ross Barry vede rodinný podnik s obnošeným šatstvem LMB Textile Recyclers již 30 let, nyní se ale nachází v krizi. Stále více vykoupeného oblečení je totiž nutné třídit do méně kvalitní kategorie, protože lidé se dnes při nákupu nového šatstva zaměřují spíše na nižší cenu než kvalitu oblečení.

To by se ale podle odborníků mělo změnit. „Měli bychom najít lepší využití pro naše topíky za 15 dolarů (v přepočtu asi 300 korun), které jsme si vzali dvakrát na sebe,“ míní Kelsey Hallingová, ředitelka společnosti Thread International recyklující odpady. „Místa jako Uganda, Haiti nebo Indie by neměla a také brzy nebudou chtít nést zodpovědnost za naši nestřídmost.“

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Mohlo by vás zajímat