Hádáte, že jako tlustá kniha? Ne. A dokonce pokud byste byli odvážní a řekli, že výsledný sloupec bude stejně vysoký jako všechny vaše knihy z vaší knihovny srovnané na sebe, tak byste ve vašem odhadu byli daleko od skutečného výsledku.
„Ve skutečnosti bude výsledný sloupec přibližně tak vysoký, jako je vzdálenost od Země ke Slunci,“ píše ve své brilantní knize Bod zlomu Malcolm Gladwell (doporučuji zabalit na dovolenou). Zdá se vám to neuvěřitelné? To je dáno tím, že nám lidem tento výsledek přijde naprosto neadekvátní příčině.
ČTĚTE TAKÉ |
Tenký papír na začátku. Když ho přeložíme poprvé napůl, tak je to pořád tenký papír. Proto si neumíme představit, že by tato padesátkrát opakovaná činnost mohla vést až ke Slunci. To je přece nepřiměřené. Nicméně pokud odložíme očekávání přiměřenosti, tak dokážeme pochopit, že malé události mohou mít za následek velké změny. „A že se tyto změny mohou udát velice rychle.“
Všichni máme tendenci podceňovat důsledek změn, zvlášť pokud se nám zdají tyto změny malé. Ale jejich kumulace může vést k bodu zlomu, který najednou spustí lavinu. Svět se totiž nechová lineárně. Nicméně my (tedy i ekonomové a analytici) se často spoléháme právě na to, že svět lineární je. A proto jsme překvapení, když například nějaká akcie jakoby z ničeho vyletí ke hvězdám. Nebo když vyzdvihovaný projekt (EMU?) padne na ústa.