Za čtyřdenní pracovní týden v Německu dlouhodobě lobbují hlavně odbory. Zaměstnanci na podniky tlačí mimo jiné proto, že na tamním trhu chybí kvalifikovaná pracovní síla. Jejich vyjednávací pozice je tedy o to silnější. Informovala o tom agentura Bloomberg.
„Jsem naprosto přesvědčen, že investice do nové podoby pracovního týdne se vyplatí. Zvýší to motivaci i celkovou pohodu, což následně pozitivně ovlivní i efektivitu. Pokud bude čtyřdenní pracovní týden fungovat, nebude nás to dlouhodobě nic stát,“ myslí si Sören Fricke, spoluzakladatel společnosti Solidsence, která se věnuje organizaci společenských eventů. Zároveň jde o jednu z celkových 45 firem, které se pilotního projektu v Německu během dalších šesti měsíců zúčastní.
Vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli je v zemi již několik měsíců v řadě poměrně napjatý. Ukázkou toho je nedávná šestidenní stávka strojvedoucích, kteří požadovali zkrácení pracovního týdne z 38 na 35 hodin bez toho, aniž by se tato hodinová redukce propsala do mezd. S tlakem zaměstnanců se v posledních měsících musí vypořádávat i německé firmy v oblasti stavebnictví. Tamní pracovníci totiž žádají zvýšení mzdové složky o více než 20 procent.
Často není možnost výběru
„Buď se mohu do programu zapojím a zaujmu pozici moderního podniku, nebo mohu oponovat. V určitém okamžiku mi ale nemusí zbýt nikdo, kdo by u mne chtěl dělat,“ říká Henning Roeper, jednatel výrobce oken Eurolam, který se programu také účastní.
Za projektem stojí společnost Intraprenör se sídlem v Berlíně a nezisková organizace 4 Day Week Global. Ta už podobné studie iniciovala v jiných zemích,
Zúčastněným společnostem by po dobu nejméně šesti měsíců měli být k dispozici odborníci, měly by se naučit nové metody a vyměňovat si nápady s ostatními zaměstnavateli. Budou i v kontakty s firmami, které už na čtyřdenní týden přešly natrvalo. Za vědecké vyhodnocení bude odpovídat univerzita v Münsteru.
Německu chybějí zaměstnanci
Němečtí odboráři se opírají o výsledky projektu neziskové organizace 4 Day Week Global, která se zaměřila na zkoumání novozélandského pracovního trhu. Z tohoto projektu je zřejmé, že produktivita práce by se v některých případech mohla také zvýšit. Kromě toho mohou firmy těžit i z menší nemocnosti nebo rizik vyhoření. I výsledky podobných projektů z Kanady nebo USA ukázaly, že fyzické a duševní zdraví je v případě čtyřdenního pracovního týdne mnohem příznivější.
Německé firmy se však musí připravit na to, že problém v podobě nedostatku kvalifikované pracovní síly se bude v dalších letech prohlubovat. Jedna z nedávných studií totiž ukázala, že do roku 2035 opustí německý pracovní trh více než 7 milionů lidí. Míra porodnosti je ale dlouhodobě nízká a ani příliv pracovní síly ze zahraničí není dostatečný. Německá populace podobně jako v dalších státech po celém světě stárne a podniky se na tento problém musí připravit.
Přiláká projekt pracovníky ze zahraničí?
Zastánci německého projektu také říkají, že v kontextu celoevropského trhu by mohlo Německo těžit i z přílivu pracovní síly z okolních zemí. Čtyřdenní pracovní týden má totiž i ve světě mezi zaměstnanci tradičně velkou podporu. Pokud by se projekt opravdu realizoval na úrovni celé ekonomiky, mohly by v Německu ve zvýšené míře pracovat třeba i Poláci nebo Češi.
Německý ministr financí Christian Lindner projekt čtyřdenního pracovního týdne ale spíše zkritizoval a uvedl, že by znamenal ohrožení pro německý hospodářský růst a prosperitu.
Někteří ekonomové zároveň podotýkají, že Německo dlouhodobě nedostatečně investovalo do digitalizace a robotizace. Bez toho se jim zdá zvýšení produktivity práce pouhým zkrácením pracovní doby jako téměř nemožné, uzavírá Bloomberg.
Také by ste chtěli mít pouze 4 denní pracovní týden? Najděte si takového zaměstnavatele na pracovním portálu jobDNES.cz již teď |
