Tento týden slavila konzervativní poslankyně Krystyna Pawlowiczová nevšední vítězství. Členka vládní strany Právo a spravedlnost dosáhla toho, že polský Úřad pro ochranu spotřebitele zakázal Kauflandu používat slovní spojení typu „naše domácí“ ve spojitosti s polskými výrobky. Zkrátka proto, že jde o německou firmu a slogan by mohl vyvolat dojem, že jde o potraviny z Německa. A to vše navzdory tomu, že Kaufland u našich severních sousedů prodává převážně polské zboží.
PŮVOD „ČESKÝCH“ ŘETĚZCŮ
|
Na stejném principu – tedy na vztahu k dané zemi – staví německý koncern propagaci i u nás. A ani v Česku nechybějí populisté hrající na nacionalistickou strunu. Nabízí se tedy otázka, zda podobná patálie nehrozí Kauflandu i zde. Už několik let staví tento řetězec na sloganu S láskou k Česku.
„Polská kampaň má podobné rysy jako ta naše, vychází ze stejné myšlenky. Používá podobných symbolů (srdce), barev vlajky a reklamních textů,“ vypočítává mluvčí českého Kauflandu Michael Šperl. V televizních reklamách se střídají záběry prosluněné české krajiny s usměvavými dodavateli i spokojenými zákazníky a vše podbarvuje píseň Čechomoru s názvem Tady jsem doma.
Zdá se však, že němectví Kauflandu Čechy nedráždí. Ty podle marketingových expertů sídlo řetězce moc nezajímá a řeší hlavně cenu, pak kvalitu a skutečný původ potravin. Český Kaufland navíc potvrzuje, že negativní hlasy od politiků, institucí a zákazníků k němu zatím nedorazily.
Ostatně: kromě sítě malých prodejen COOP jsou na tuzemském trhu všechny velké potravinové řetězce ze zahraničí – z Německa, Nizozemska a Velké Británie. Při označování potravin se musí firmy držet přísných pravidel. Loňská novela potravinářského zákona jasně vymezuje, jaké zboží smí být označené jako české nebo jej může zdobit například vlaječka s národní trikolórou. Už nestačí, aby byla potravina v Česku jen zabalená, jako třeba káva nebo exotické oříšky.
„Poláci jsou podstatně větší nacionalisté. Neočekávám, že by s podobnou iniciativou někdo vyrukoval v Česku, protože by na tom ani moc politických bodů nezískal. Polský příklad mi přijde dost přitažený za vlasy. Žijeme v globalizovaném světě a vést křížovou výpravu vůči řetězci s tím, že jeho původ není polský, a proto nesmí v komunikaci používat spojení ‚naše domácí produkty‘, přestože z Polska pocházejí a Kaufland je odebírá od lokálních producentů, mi přijde zcela zbytečné,“ popisuje Rostislav Starý, marketingový expert z agentury Konektor Social.
Podle Starého není ani příliš jasné, jaký skutečný užitek z tohoto úředního verdiktu můžou mít polští zákazníci. Čechy zajímá u Kauflandu a dalších prodejců cena a kvalita, kterou silně akcentují hlavně u domácích produktů.
České obchody: zeleninová krize zvyšuje ceny, eidam bude zdražovat až do léta![]() |
Odborník na PR Daniel Kříž ze společnosti Omnimedia si zase všímá, že v poslední době sílí nový fenomén: nárůst národního uvědomění, které podporují i někteří politici. Češi vnímají domácí produkty zpravidla jako kvalitnější, ekologičtější – zkrátka něco, za co by si měli připlatit. A je jedno, jakého původu je obchod, který jim je prodává.
„Není divu, že na to spotřebitelé slyší a že na tuto notu začínají hrát velcí prodejci. Podstatné v celé věci je, zda jsou tato sdělení pravdivá. Pokud bude německý prodejce marketingově pracovat s českými potravinami a skutečně je bude na svých pultech prodávat, je vše v nejlepším pořádku, jak u zákazníka, tak u prodejce a v konečném důsledku i u státu,“ dodává Kříž.
OČIMA PR EXPERTŮRostislav Starý, Konektor Social „Obecně pořád rozhoduje cena. A to ne nutně, že by Češi nakupovali nejlevnější výrobek, ale rádi využívají akční slevy. Podle výzkumů 7 z 10 domácností nakupuje podle letáků a pro 2 z 5 je při výběru řetězce rozhodující množství slev, které nabízí.“ Daniel Kříž, Omnimedia „Pro zákazníka není v dnešní globalizované společnosti rozhodující, kde má prodejce potravin sídlo, ale původ zboží. Po dlouhé roky se zde s velkým přispěním státu buduje veřejné přesvědčení o tom, že potraviny vyrobené v Česku jsou kvalitnější, zdravější, s menším podílem chemie, ekologičtější, že tyto potraviny zaměstnávají naše spoluobčany a že peníze za ně utržené z velké části zůstávají doma. Zažili jsme velký nástup farmářských trhů a prodejů „ze dvora“ a i naši zemědělci prošli imagovým přerodem ze špinavých a zoufale neefektivních jezeďáků po ctihodné rodinné farmáře.“ |