Podrobněji se ovocnáři ke škodám podle Ludvíka vyjádří ve čtvrtek na briefingu s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) v sadech v Daminěvsi u Mělníka. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že briefing bude i k chystané pomoci ovocnářům.
První mrazy začaly úrodu ničit v noci na čtvrtek 18. dubna. Od té doby trvají a mají charakter silných celonočních mrazů. „Mrazová vlna ještě nekončí. Ohrožena je i jižní Morava, kde se mrazy čekají v noci na pátek,“ řekl Ludvík. Zásadní negativní okolností je podle něj to, že vegetace je proti obvyklému stavu téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly všechny ovocné druhy včetně hlavního druhu jabloní.
V Evropě mrazy postihly sadaře v Polsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, na severu Francie a v Beneluxu. „Velký dopad na trh s ovocem bude mít zejména výpadek v Polsku, které je největším pěstitelem jablek, višní či rybízu v Evropě,“ řekl Ludvík.
Jarní mrazy sráží v posledních letech úrodu ovoce v ČR poměrně často. Škody z mrazů ovocnáři utrpěli zejména v letech 2019, 2017, 2016 a 2011. Mimořádně zapůsobily květnové mrazy v roce 2011, kdy bylo poničeno 10.500 hektarů sadů. Sklizeň ovoce tehdy klesla na pouhých 101 249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.
Loni mrazy významně poškodily výsadby meruněk a také broskví, celková sklizeň ovoce loni činila podprůměrných 121 946 tun.
Ovocnáři se mohou pokusit sady před mrazy ochránit ohříváním svícemi, pálením štěpky a slámy, používáním protimrazových zamlžovačů, promícháváním vzduchu ventilátory. Zvládnou to zhruba u pěti až deseti procent sadů.
Pokud však jsou mrazy silné a trvají řadu dní jako letos, je obrana velmi obtížná a tak nákladná, že postrádá ekonomický smysl. Například ohřátí hektarového sadu o dva stupně parafinovými svícemi na celou noc přijde asi na 50 000 korun.
