19. února 2019 8:00 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Brexit se dotkne i usazených Čechů. Pro některé bude vhodné požádat o britské občanství

Brexit přinese Čechům žijícím ve Spojeném království řadu změn. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Brexit přinese Čechům žijícím ve Spojeném království řadu změn. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny

PRAHA Dotazy Čechů žijících ve Spojeném království zaplavují v posledních týdnech českou ambasádu v Londýně. Ptají se na to, co mají udělat, aby v zemi mohli zůstat a pracovat. Ministerstvo zahraničních věcí spustilo na webu speciální sekci, která odpovídá na tyto základní otázky. V Manchesteru bude navíc v následujících týdnech pro veřejnost otevřen nový generální konzulát, který bude českým občanům asistovat v souvislosti s dopady brexitu.

Odchod Velké Británie z Evropské unie ovlivní třeba i justiční spolupráci v trestních věcech a uznávání či výkon civilních rozsudků.

Debatu o dopadech brexitu komplikuje fakt, že není jasné, zda Británie opustí společenství s dohodou, nebo nastane „tvrdý“ brexit s okamžitým ukončením vazeb. V případě tvrdého brexitu mohou Češi, kteří žili na ostrovech k 29. březnu 2019, zažádat o status usazené osoby, žijí-li v zemi alespoň pět let. Pokud tam pobývají kratší dobu, mohou požádat o status dočasně usazené osoby, který jim umožní v zemi setrvat následujících pět let, ale pro další pobyt pak musí požádat o status osoby usazené.

„Tvrdý brexit bude mít zásadnější dopad na Čechy přicházející do země po 29. březnu 2019. Ti budou muset pro pobyt delší než tři měsíce zažádat o povolení a získat takzvané Evropské dočasné povolení setrvat s platností 36 měsíců. Pokud budou chtít zůstat déle, musejí požádat o imigrační status podle nového imigračního systému, který má nabýt účinnosti v lednu 2021,“ vysvětlil Marian Husár z pražské pobočky advokátní kanceláře Clifford Chance. Pokud nebude žádost ve stanovených termínech podána, bude osoba pobývat v zemi nelegálně.

Jistotou bude jen občanství

Češi žijící v Británii déle než pět let pak mohou zažádat o britské občanství. „Principiální výhodou oproti statusu usazené osoby je nemožnost o občanství přijít ani v případě delšího pobytu mimo Spojené království,“ dodal Husár, který vysvětlil, že to je jediný způsob zaručující dlouhodobé zachování práv po brexitu.

Co se týče daňové zátěže, nedá se podle právních expertů nyní odhadnout, zda bude výhodnější daňová rezidentura v Česku, nebo v Británii. V rámci EU ale není harmonizovaná daň z příjmů fyzických osob. „Místo toho je upravena bilaterálními smlouvami o zamezení dvojího zdanění, které nebudou brexitem nijak dotčeny. S trochou nadsázky lze říci, že se budou aplikovat stejná pravidla jako doteď,“ vysvětluje Bohuslav Lichnovský z advokátní kanceláře Rowan legal.

Obtížnější je ale situace v oblasti sociálního zabezpečení, kde s Velkou Británií žádná taková smlouva uzavřena není. „Mohou tak nastat problémy s čerpáním zdravotních služeb či sociálních podpor včetně důchodů. Zde může být v jistých situacích vhodné o britské občanství požádat,“ upozorňuje Lichnovský.

Status usazené i dočasně usazené osoby umožní svým držitelům v Británii pracovat. Proti jakékoliv přímé i nepřímé diskriminaci ze strany zaměstnavatele budou nejen Češi chráněni antidiskriminačními předpisy

„Rozhodnutí o uznání kvalifikace obdržené ve Velké Británii před brexitem nebudou nijak dotčena a budou i nadále platná. Žádost podaná až po brexitu bude podléhat novému systému uznávání, který nyní schvaluje britský parlament,“ uvedl Phillip Sousta z londýnské centrály Clifford Chance. Odborníci tak výrazně doporučují žádost o uznání vyřídit co nejdříve. „V případě tvrdého brexitu by totiž mohlo být problematické uznání vysokoškolských diplomů a praxí pro specializované profese, třeba pro lékaře či zdravotní sestry, a to za situace, kdy by žádost o uznání byla podána po letošním 29. březnu,“ varuje Lichnovský.

Složitější vydávání

Ať již s dohodou, nebo bez dohody, Británie přestane být po brexitu členem Evropských policejních agentur Europol a Eurojust a současně ztratí možnost uplatňovat evropské zatýkací rozkazy, na jejichž základě jsou dnes vydávány osoby mezi členskými státy EU. „Velká Británie se vrátí zpět do režimu extradice podle dohody Rady Evropy z roku 1957, který je složitější, delší a nákladnější,“ upozorňuje Lichnovský. Evropské zatýkací rozkazy podané před datem vystoupení nebudou nijak dotčeny a budou zpracovány podle nynějšího systému.

Justiční spolupráce obou zemí bude v případě tvrdého brexitu probíhat primárně na základě mnohostranných úmluv v oblastech, kde byly takové úmluvy dříve sjednány – typicky v oblasti rodinného práva, včetně vymáhání výživného či mezinárodních rodičovských únosů dětí. Ministerstvo spravedlnosti však přiznává, že existují oblasti, kde relevantní úmluvy sjednány nebyly nebo jejich závaznost pro Británii zanikne s jejím odchodem z EU.

„V případě tvrdého brexitu to nastane v oblasti uzavírání a výkonu civilních rozhodnutí kromě těch rodinněprávních,“ upozornil Martin Bačkovský z tiskového oddělení ministerstva. Zatímco dnes po EU volně kolují soudní rozhodnutí v civilních věcech, která jsou automaticky uznávána a vykonávána v jiných členských státech, situace se po brexitu ve vztahu k Británii změní. „Británie by se stala takzvanou třetí zemí a případné uznávání a výkon jejich soudních rozhodnutí bude posuzováno na bezsmluvním základě, tedy podle zákona o mezinárodním právu soukromém,“ vysvětluje Bačkovský.

Pokud by došlo k dojednání výstupové dohody, stávající režim by se prodloužil do konce přechodného období, tedy nejméně do konce roku 2020. „To by pochopitelně byla varianta, kterou bychom z pohledu justiční spolupráce v civilních věcech preferovali,“ dodává Bačkovský.

Najdete na Lidovky.cz