Zemanovi jsem nic neslíbil, nemusím být sympatický úplně všem, uvedl nový šéf Nejvyššího soudu Angyalossy |
Jen klišé a chybné představy
Odpovědi, jichž se nám od něj dostalo, tj.
- zrychlit rozhodování NS,
- vydat etický kodex soudce,
- posoudit úspěšnost náhradových žalob,
by však neuspokojily ani komisi vybírající předsedu nejzapadlejšího okresního soudu.
První dvě odpovědi jsou obecné. Za ta léta, co je justiční činitelé vyslovují, se z nich již stala klišé. Udělat vlajkovou loď svého programu právě z nich může leda ten, kdo ve skutečnosti nemá přichystány konkrétní odpovědi, jimiž by prokázal, že toho jako insider ví o justici až až.
Třetí úvaha je pak nesprávná. Podle § 14 odst. 3 zákona o soudech a soudcích nelze po občanskoprávním kolegiu NS požadovat, aby ještě než takové případy pravomocně rozhodly nižší soudy, vydalo stanovisko, „aby soudy nezavalily žaloby bez naděje na úspěch“. Účel stanovisek NS totiž spočívá ve sjednocování roztříštěné rozhodovací praxe nižších soudů. A ta tu ještě není.
A že přitom je, co na NS řešit...
Někdo namítne, že sám předseda NS toho na jeho rozhodování mnoho nezmění. Historie nás však učí, že vahou své autority může na sbor nejvyšších soudců apelovat, aby důsledně aplikoval nálezovou judikaturu Ústavního soudu. Naposledy takto razantně a jednou provždy ukončila nedůstojnou válku trestního kolegia NS s ústavními soudci Eliška Wagnerová, když se nejvyšší trestní soudci odmítali koncem 90. let podřizovat nejprve nálezům Ústavního soudu a pak i jejich odůvodnění.
A tyto rezervy má dnes NS zase. Judikatura Ústavního soudu je bohatá na nálezy, podle nichž NS nedostatečně zkoumá přípustnost i důvody civilních dovolání. Nestálo by tenhle přístup změnit rychlostí harleje?
