7. března 2019 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

PŘEHLED: Daně z neobvyklých příjmů. Jak danit Airbnb, kryptoměny nebo sdílení vozu?

Danění Airbnb, sdílení vozu či kryptoměn. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Danění Airbnb, sdílení vozu či kryptoměn. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny

PRAHA Skutečnost, že se do přiznání vyplňují příjmy z podnikání nebo prodeje akcií asi překvapí málokoho. Rozvoj internetu a jiných technologií však dal vzniknout novým typům přivýdělků a souvisejících příjmů, jejichž daňový režim nemusí být na první pohled zřejmý ani zkušenějším daňovým poplatníkům.

Kolem povinnosti nebo nepovinnosti přiznání těchto příjmů koluje řada falešných představ někdy až mýtů. Skutečnost je však taková, že na většinu z nich se hledí jako na běžné příjmy, a tedy je třeba je přiznat a odvést z nich daň.

Termíny pro podání daňového přiznání a přehledů
1.4.2019Termín pro podání přiznání na finanční úřad
1.5.2019Termín pro podání přehledů o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu a ČSSZ 
1.7.2019Prodloužený termín pro podání přiznání (při využití daňového poradce nebo advokáta)
1.8.2019Prodloužený termín pro podání přehledů (při využití daňového poradce nebo advokáta)

Příležitostný nájem nebo ubytovací služby

Airbnb a obdobné služby sloužily původně k příležitostnému (jednorázovému) přivýdělku těm, kteří měli volný pokoj či odjížděli na dovolenou, a byli ochotni dočasně ve svém bytě ubytovat turisty. Tím došlo k maximalizaci využití dané nemovitosti a ke vzniku zajímavých příležitostí pro ubytování jako alternativa k běžným hotelům.

Původní nápad se spíše komunitním charakterem však v řadě případů postupem doby přerostl v regulérní podnikatelskou činnost, a i v ČR existují podnikatelské subjekty, které používají Airbnb a obdobné služby k provozu sítě ubytování, fakticky virtuálních hotelů.

Jestli příležitostně pronajímáte vlastní byt nebo je pro vás sdílené ubytování už víc než jen přivýdělek, je v obou případech nezbytné takové příjmy přiznat a odvést daň z příjmů. Zatímco v prvním případě lze příjem danit jako příjem z nájmu, jestliže jde o pravidelnou a soustavnou činnost vykonávanou za účelem dosažení zisku, jedná se dle Finanční správy o provoz ubytovací služby, a tudíž příjem ze samostatné činnosti (podnikání). Takový příjem podléhá kromě daně také odvodům sociálního a zdravotního pojistného. Soustavný pronajímatel musí navíc disponovat platným živnostenským oprávněním, platit místní poplatky z ubytovací kapacity a vést evidenci hostů. Pozornost je nutné věnovat také překročení obratu 1 mil. Kč pro povinnou registraci k DPH; pokud již podnikáte v jiném oboru, příjem ze sdíleného ubytování je nutné při celkovém výpočtu obratu zohlednit.

Dalších daňových aspektů je celá řada. Přijetím služby od osoby neusazené v tuzemsku (například provozovatel aplikace Airbnb pro Evropu sídlí v Irsku) v rámci ekonomické činnosti může vniknout pronajímateli povinnost registrovat se jako tzv. identifikovaná osoba a odvést DPH. Zapomínat nelze ani EET.

Jestli by se mohlo zdát, že tento typ nových technologií bude pro české daňové orgány oříšek, už to neplatí. Finanční správa v současnosti disponuje pro svou analytickou činnost údaji z Airbnb o pronajímatelích a jejich příjmech. Je proto schopna cílit daňové kontroly na poplatníky, u kterých existuje reálné podezření na nezdaněné příjmy. S plošnými kontrolami daňových povinností začala v srpnu minulého roku. Jestli při tom máte dojem, že jste v moři pronajímatelů sdíleného ubytování jen malá ryba, zkuste si vzpomenout na to, kdy naposledy si vaši sousedé stěžovali na vaše hosty a na existenci možnosti podat podnět k daňové kontrole. V případě doměření daně čeká na pronajímatele také úhrada penále, úroku z prodlení a jiných sankcí.

Uber – sdílení vozu nebo taxislužba

Obdobně jako u ubytovacích služeb stojí na počátku ride-sharingových platforem snaha o efektivní využití zdrojů – v tomto případě automobilů. Dnes se jedná většinou o přímou konkurenci pro koncesované taxislužby, což je zdrojem častých zákazů, soudních sporů a stávek nespokojených taxikářů. Řidiči mohou být buď zaměstnanci (potom je za správné zdanění příjmů zodpovědný zaměstnavatel), nebo jezdí „sami na sebe“. Dle Finanční správy v takovém případě pobírají příjmy ze samostatné činnosti, které, jak již bylo uvedeno, podléhají kromě samotné daně také odvodům sociálního a zdravotního pojistného. Stejně jako u sdílení ubytování je samozřejmě potřeba disponovat platným živnostenským oprávněním, a navíc platit silniční daň. I v případě Uberu a Taxify se může přepravce stát identifikovanou osobou z titulu přijatých servisních/zprostředkovatelských služeb od osoby neusazené v tuzemsku. Kdo nepostupuje při danění příjmů z přepravy správně nebo neplatí silniční daň, se může opět se snadno dostat do hledáčku Finanční správy. Ta má k dispozici kompletní data o řidičích Uberu. Data byla na výzvu poskytnuta samotnou společností.

Kryptoměny

Kryptoměny a technologie blockchainu se v posledních letech těší nebývalé popularitě. Pomocí Bitcoinu lze platit za kávu, díky Ripplu se snad stanou skutečností okamžité mezinárodní platby. Využití ale nachází i coby investiční aktivum, byť pro svou značnou volatilitu nelze snadno předvídat budoucí vývoj jejich hodnoty. Z právního pohledu nejsou kryptoměny penězi, elektronickými penězi ani cennými papíry. Je proto nezbytné nahlížet na ně jako na nehmotné movité věci. Existuje zde jisté právní vakuum způsobené pomalou reakcí legislativy na technologický pokrok. V praktickém důsledku poplatníkům vniká zdanitelný příjem při jakémkoliv prodeji kryptoměny za peníze, směně kryptoměny za zboží nebo službu (platba kryptoměnou v obchodě), ale i směně jedné kryptoměny za jinou kryptoměnu, na což se často zapomíná. Na rozdíl od prodeje cenných papírů (např. akcií) nebo hmotných movitých věcí (např. auto, počítač) přitom nelze uplatnit žádná věcná osvobození. Zdanit je nutné celý příjem z převodu kryptoměny, tedy obdržené peníze či hodnotu obdrženého nepeněžního protiplnění.

Naopak, uplatnit jako výdaj lze kromě poplatků také nabývací cenu kryptoměny. Ta může být někdy velmi nízká nebo i nulová, což má za následek poměrně vysoké efektivní daňové zatížení převodů kryptoměn. Seznam veškerých transakcí s danou kryptoměnou je zachycen v tzv. blockchainu, který je sám o sobě zcela anonymní. Není totiž možné spojit jednotlivé peněženky s jejich skutečnými vlastníky. Informace o příjmech z nakládání s kryptoměnami může nicméně Finanční správa získat od bank, které mají povinnost hlásit podezřelé transakce. Těmi mohou být i poměrně vysoké příjmy plynoucí poplatníkům při výplatě prostředků získaných prodejem kryptoměn z exotických zemí, kde kryptoměnové burzy a obdobné subjekty často sídlí.

(Staro)nové nástroje berního úřadu

Jestliže se s postupnou digitalizací ekonomiky objevují nové druhy služeb a z nich plynoucí nové druhy příjmů, je v celku logické, že Finanční správa přichází při digitalizaci procesu výběru daní s novými způsoby, jak si na tyto příjmy posvítit a zajistit jejich správné zdanění. Díky kontrolnímu hlášení, EET a přístupu k analytickým informacím získaným z nejrůznějších digitálních platforem je pro Finanční správu snazší než kdy jindy cílit daňové kontroly na konkrétní poplatníky. A kde ani analytická činnost nepomůže, mohou se kontroloři spolehnout na tipy od závistivých konkurentů či sousedů a nespokojených zákazníků.

Doporučujeme proto neponechávat nic náhodě a připravit daňové přiznání s dostatečnou péčí a časovým předstihem; za opožděné podání mohou koneckonců poplatníci vyfasovat tučné úroky z prodlení a pokutu za opožděné tvrzení daně. Se složitějšími situacemi pomůže daňový poradce nebo advokát. Ti kromě rady s vyplněním přiznání pomohou také při odkladu termínu pro podání přiznání (a splatnosti daně a pojistného) o tři měsíce a na případné chyby jsou ze zákona pojištěni. Usnadnit mohou i následnou komunikaci s finančním úřadem a své klienty zastoupí i v případě sporu.

Autor je spolupracovník LN a advokát Rowan Legal.