Systém stravenek je nyní nastaven tak, že je výhodný pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatelé si mohou poměrnou část stravenek odečíst od základu daně z příjmů, pro zaměstnance jde o příjem od daně zcela osvobozený. Zastánci stravenek argumentují také tím, že poukázky jsou v konečném důsledku výhodné i pro stát, protože podporují rozvoj podnikání v oblasti stravování.
Podle autora knihy Food at Work Christophera Wanjeka stravenky pomáhají při výběru daní tím, že nutí stravovací zařízení k řádnému zaúčtování všech transakcí. Daňový výnos ze zvýšené aktivity v potravinářském sektoru pak může převýšit ztráty vzniklé z úlev za stravenky.
Řada podniků by se určitě snažila najít jiné formy zvýhodnění. Třeba příspěvky na školení, kurzy, dovolené a podobně |
Vláda naopak předpokládá, že zrušením stravenek by si státní rozpočet polepšil o šest set milionů až jednu miliardu korun. V odůvodnění návrhu novely zákona předkladatelé tvrdí, že i přes zrušení daňové uznatelnosti nákladů jídelní poukázky zůstanou zajímavou zaměstnaneckou výhodou, protože na straně zaměstnance jsou stravenky osvobozené od daně z příjmů a nepodléhají zákonnému pojistnému.
Současný systém stravenek umožňuje malým podnikům, které si nemohou dovolit vlastní jídelny, aby zaměstnancům nabízely výhodné stravování. To je důležitý faktor v době, kdy je na trhu nedostatek pracovní síly.
Podle poslance ODS a šéfa Unie malých a středních podniků Davida Šeicha ale menší podniky s rušením stravenek problém nemají. „Naši členové si změnu přejí. Jde jim především o snížení celkové daňové zátěže a zjednodušení daní. Jsou tedy ochotni se smířit se zrušením stravenek výměnou za zlepšení celého systému,“ řekl Šeich.
Zaměstnanci navíc podle něj o své výhody úplně nepřijdou. „Řada podniků by se určitě snažila najít jiné formy zvýhodnění. Třeba příspěvky na školení, kurzy, dovolené a podobně,“ dodal Šeich.
Sami zaměstnanci ale jeho názor nesdílejí. Podle průzkumu Factum Invenio jich více než třetina předpokládá, že by zaměstnavatel případné změny zákona využil k tomu, aby sám ušetřil. Nevynahradil by jim tedy tuto výhodu jinou. Největší část nicméně v průzkumu uvedla, že nedokáže odhadnout, jak by se zaměstnavatel nakonec zachoval.
Restauratérům zase v současnosti nejvíce vadí to, že není jasné, jak se vlastně stravenky mají využívat. Legislativa hovoří o hlavním jídle, ale termín nijak blíže neupřesňuje. Lidé tak stravenky utrácí ve velkém třeba v supermarketech. „Jsme přesvědčeni o tom, že kdyby byl termín definován v zákoně, ubylo by jistě odpůrců stravenek,“ myslí si prezident Asociace hotelů a restaurací Pavel Hlinka.