„Další nesplnitelná mise splněna. A stejně jako je to v té filmové sérii, i tato poslední výzva byla pravděpodobně nejobtížnější,“ vtipkoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na tiskové konferenci.
Shoda byla téměř jednomyslná, pro strop nakonec zvedlo ruku i Německo, přitom ho dlouhé měsíce odmítalo. Zdržela se rakouská strana a Holanďané. Jediné Maďarsko bylo proti. „Vyjednávání do poslední chvíle se vyplatilo,“ uvedl zdroj z předsednictví.
Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) bude tři dny v řadě nad 180 eury (asi 4 360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí být o nejméně 35 eur výše než průměrná cena zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě, přičemž tento rozdíl se bude brát v potaz neustále. Pokud bude hodnota LNG činit třeba 160 eur, strop se automaticky posune na 195 eur. „Nejde o pevný strop, ale spíše o dynamický,“ komentoval to Síkela. Pokud se strop spustí, bude trvat nejméně 20 dní.
Od velkoobchodních cen zemního plynu se odvíjí i cena elektřiny. Pokud bude začne platit strop plynu 180 eur, bude to zároveň znamenat omezení velkoobchodní ceny elektřiny na 400 eurech (zhruba 9 700 korun) za MWh.
Německo volalo po silných zárukách, že se strop „vypne“ pokud bude způsobovat nežádoucí problémy pro trh. Jak uvedl ministr Síkela na konferenci, tyto pojistky nakonec v dokumentu skutečně jsou. Strop se automaticky zruší, pokud bude způsobovat nárůst spotřeby plynu, pokud bude odrazovat tankery s LNG od dodávek do EU nebo pokud Evropská komise vyhlásí stav nouze.
Výsledek mnohaměsíčních jednání
Když v pondělí ráno přicházel český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na jednání, zřejmě nepředpokládal, že se podaří nalézt téměř jednomyslnou shodu – právě naopak. Dlouhé měsíce byly státy rozdělené na „stropaře“ a odmítače limitu v čele s Německem.
„Byl bych velmi rád, kdybychom našli řešení, na kterém se shodnou všechny státy, ale obávám se, že to nebude úplně možné a že mým úkolem bude dosáhnout rozhodnutí, které schválí kvalifikovaná většina států,“ uvedl Síkela, když ráno přicházel na jednání.
V průběhu dne ale vyplynulo, že navzdory dřívějším patovým situacím se návrh, se kterým by souhlasilo i Německo, stále ještě hledá. „Troufnu si tvrdit, že i pro státy, které jsou velkými zastánci přijetí tohoto opatření, je důležité mít Německo nějakým způsobem na palubě,“ komentovala to ještě před oficiálním potvrzením dohody Helena Truchlá, hlavní analytička projektu České zájmy v EU.
„Počítám s tím, že se budou snažit postupovat tak, aby skončili kompromisem. Ten nejspíš nebude zahrnovat Maďarsko, které už avizovalo, že potřebuje výjimku, jako u ropy,“ uvedla Truchlá. Nakonec to přesně tak dopadlo.
