Dnes to jsou Kubišová, Vondráčková, Bohdalová.
Novinářští alzáci je pořád dokola omílají, protože sami zapomněli, že o nich už psali nejmíň stokrát.
Na rozdíl od těch druhých dvou babek se o Kubišce může psát pořád, protože má pořád co říct. Ovšem to by čtenář musel rozeznat ten rozdíl...
starejch bab jako máku, když jsem se zmínil o postýlce byly pryč a mladá ne a ne přijít. Pak jsem si přečetl svoji občanku, rok narození 1945 a klepl jsem se do čela. Že voni se mě ty starý báby bojej, nebo mně nechtěj vypravovat pohřeb až mě raní mrtvice. Martičko, lásko, neboj, ještě zahoříš, asi už jenom v Motole, ale stáři je taky prima, jen nesmíš moc na sluníčko.
pravda je v tom,že člověk nemůže"zahořet" na povel.Máte smůlu a takového/ takovou nepotkáte
Pod pojmem "dědek" pí. Kubišová nemá na mysli věk, ale spíš stav mysli... :)