„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“ uvedl k výsledkům rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Rozpočtové příjmy za první dva měsíce roku dosáhly 173,1 miliardy korun, proti stejnému období minulého roku vzrostly o 10,7 procenta. Výdaje byly 375,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,5 procenta.
K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména výběr daní a povinného pojistného. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 15,5 procenta na 26,7 miliardy korun.
Podle ministerstva financí se na něm pozitivně projevil růst mezd i dopady některých opatření konsolidačního balíčku. Pojistné přineslo do rozpočtu 118,1 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 7,6 procenta. Ministerstvo upozornilo, že se projevuje znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců i zvýšení minimálního vyměřovacího základu u živnostníků.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 60,8 miliardy korun, meziročně o sedm procent víc. Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o 11,2 procenta na 24,3 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se vybralo 3,2 miliardy korun, o 22,4 procenta víc než loni. Inkaso daně je v prvních měsících roku vždy nízké vzhledem k pozdější platbě záloh.
Dodržet schodek může být výzva
Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně největší položkou sociální dávky, které dosáhly 153,7 miliardy korun, meziročně o 6,8 procenta víc. Z toho 121,4 miliardy korun tvořily důchody, jejichž objem proti loňsku narostl o 7,7 procenta.
O 26,1 procenta se zvýšily transfery příspěvkovým organizacím, které dosáhly 29,8 miliardy korun. K jejich zvýšení podle ministerstva financí nejvíc přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace v objemu šesti miliard, které šly do rozpočtů vysokých škol a veřejných výzkumných organizací.
Výdaje na investice dosáhly částky 20,8 miliardy korun a zůstaly tak na loňské úrovni. V prvních měsících roku jsou tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.
V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Podle analytika Raiffeisenbank Vratislava Zámiše není vůbec jisté, že se tento cíl naplnit podaří. „Trajektorie státního rozpočtu je prozatím podobná jako v loňském roce, kdy ale v polovině roku došlo k významnému navýšení příjmů, mimo jiné díky výnosům z takzvané windfall tax, rekordní dividendě společnosti ČEZ a vyšším než očekávaným příjmům z daně z příjmů právnických osob. Naplnění letošního deficitu tak může být i vzhledem k možnému pomalejšímu ekonomickému růstu další výzvou,“ vysvětlil Zámiš s tím, že na silnější soudy ohledně rozpočtu je po prvních dvou měsících roku ale stále ještě brzo. V březnu jeho analytický tým čeká schodek poblíž 150 miliard.
Rozpočet pro letošní rok vláda sestavovala s předpokladem, že ekonomika za celý rok vzroste o dvě procenta. To se ale podle prognóz trhu nenaplní. „Realita bude nejspíš okolo procenta, možná i méně. Také je otázka, jak se budou vybírat peníze z EU. Loni z Bruselu přiteklo rekordních 174 miliard. Plán na letošek je 131 miliard,“ uvedl Václav Franče, ekonom poradenské společnosti Deloitte.
Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
