Během necelých 27 měsíců se počet zaměstnanců pěti evropských bank s největší expozicí v Ruskou zredukoval o pouhá tři procenta, jejich zisky se přitom během stejného období zhruba ztrojnásobily.
Evropské instituce proto začaly na banky tlačit, aby z ruského trhu co nejdříve odešly. K iniciativě se přidala i Evropská centrální banka, která se obává, že pokračující přítomnost v Rusku vystavuje banky riziku amerických sankcí a vysokých pokut
Dohledový orgán Evropské centrální banky požádal všechny banky s významným zastoupením v Rusku, aby své úsilí o odchod maximálně zrychlily a stanovily k tomu jasný plán, píše agentura Bloomberg.
Bankovní domy ale namítají, že odchod z ruského trhu není tak jednoduchý. Opakovaně říkají, že Kreml jejich úsilí ztěžuje a hrozí jim odvetnými opatřeními. Rusko má tendenci zabavovat majetek firem nebo konkrétních jedinců ze zemí, které považuje za nepřátelské.
Příkladem je italská společnost Intesa Sanpaolo. Ta obdržela schválení k prodeji své ruské odnože přímo od prezidenta Putina už loni v září. Firma ale na tamním trhu stále působí a odchod se v posledních měsících značně zkomplikoval kvůli byrokratickým překážkám. „Není snadné prodej dokončit,“ ospravedlňuje generální ředitel banky Carlo Messina.
Z Ruska odešla jen Société Générale
Prozatím jedinou bankou v Evropské unii, které se povedlo z ruského trhu kompletně odejít, je Société Générale, která v Česku stojí za Komerční bankou. Ta se zbavila své ruské divize jen pár týdnů po počátku invaze na Ukrajinu, a to i přesto, že provedená transakce přiměla vedení banky odepsat více než tři miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 75 miliard korun.
S problémy se potýkají také americké banky. Příkladem je Citigroup, která počátkem roku 2023 ukončila na ruském trhu všechny své institucionální služby. Dodnes jí Rusko blokuje zhruba sedm miliard amerických dolarů (asi 165 miliard korun), z nichž většina je uložena u ruské centrální banky. Podobně je to i v případě společnosti JP Morgan Chase, která měla v březnu letošního roku zablokováno asi 350 milionů amerických dolarů, tedy asi osm miliard korun.
Pod palbou kritiky
Ruské aktivity se daří redukovat nizozemské bance ING, která v Rusku působí od roku 1993. Od počátku roku 2022 snížila své ruské aktivity zhruba o tři čtvrtiny. Určitého úspěchu se povedlo dosáhnout také německé společnosti Deutsche Bank, a to zejména z důvodu trvalého uzavření podnikového IT centra na ruském území. I přesto zde však tato banka dosáhla loni vyšších zisků než v roce 2021.
Přispěly k tomu hlavně vysoké úrokové sazby, které ruská centrální banka v posledních měsících udržuje kvůli obavám z vysoké inflace. Vyšší úrokové míry se obecně do hospodaření bankovních domů pozitivně promítají, a právě i evropské banky v Rusku z toho mohou momentálně těžit. Hlavní úroková sazba ruské centrální banky je nyní na patnácti procentech.
Velmi zajímavých zisků v Rusku dosáhla rakouská Raiffeisen Bank International, té se proti situaci před vypuknutím války zhruba zdvojnásobily. Právě ona před pár dny obdržela varování od amerického ministerstva financí, že by kvůli působení v Rusku mohla přijít o přístup k americkému finančnímu systému, a tedy i dolaru. Raiffeisen Bank International je momentálně také největší západní bankou, která v Rusku stále působí. Zisky z ruského trhu stojí za přibližně polovinou profitu celé rakouské skupiny, uzavírá Bloomberg.
