Minimální mzda se zvyšuje v posledních letech pravidelně vždy od ledna. Naposledy se zvedala před rokem o 1250 korun na 14 600, letos je tedy nárůst proti loňsku poloviční. Tripartita se na částce ani tentokrát nedohodla. Zaměstnavatelé byli proti navyšování. Poukazovali na to, že se firmy potýkají s koronavirovou krizí. Odbory požadovaly 1400 korun navíc. Ministerstvo práce pod vedením ČSSD považovalo za optimální růst 1800 korun, za minimální pak 900 korun. Vládní ANO bylo pro 400 korun.
Zrušení superhrubé mzdy definitivně potvrzeno. Vyšlo ve Sbírce zákonů, platit bude od pátku |
Hodinová částka minimální mzdy při týdenní pracovní době činí 90,50 korun. Loni dosahovala 87,30 korun. Pracovníci s nejvyšší kvalifikací a odpovědností mají letos zaručenou mzdu nejméně 181 korun na hodinu.
Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů může být nyní i nízké navýšení pro menší a střední podniky likvidační, a to zvlášť v epidemií zasažených sektorech. Odbory ale argumentují tím, že by lidé s nejnižší odměnou neměli v Česku vydělávat méně než v Polsku a na Slovensku. To uvádělo i ministerstvo práce.
Kolik peněz navíc do nařízeného zvýšení výdělků letos poputuje, není jasné. Resort propočítával jiné varianty přidání, než jakou nakonec schválila vláda. Podle propočtů by při růstu o 900 korun firmy letos vydaly 2,13 miliardy navíc a na sociálním pojištění by přiteklo 650 milionů a na zdravotním 286 milionů. Při přidání o 400 korun by firmy musely vyplatit o 921 milionů korun víc a stát by na sociálním pojištění vybral o 286 milionů víc a na zdravotním o 130 milionů víc. Skutečné výdaje a příjmy budou mezi těmito částkami.
Od pátku se upravují také platové tarify. Lékařům, sestrám, hygienikům, ostatním zdravotníkům, zaměstnancům sociálních služeb a sociálním pracovníkům se tento základ výdělku zvyšuje o deset procent. Učitelům se pak zvedá o čtyři procenta.
Školské odbory růst platů pedagogů kritizovaly. Původní návrh nařízení totiž počítal s navýšením o devět procent. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se o devět procent ale zvyšuje suma na platy ve školství. Do tarifů z toho putuje asi třetina, dvě třetiny by se měly rozdělit v odměnách a příplatcích. Ostatním zaměstnancům státu a veřejného sektoru vláda nepřidala. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uváděla, že si všichni polepší po zrušení superhrubé mzdy a snížení daní.
Státní rozpočet by měl letos na zvýšení platů vydat 4,63 miliardy korun i s odvody. Z rozpočtů krajů a obcí by mělo do zvýšení výdělků dál putovat 1,43 miliardy a ze zdravotního pojištění 4,63 miliardy.
Důchodci dostanou také přidáno
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvyšují. Všichni důchodci a důchodkyně dostanou 60 korun navíc a k tomu se jim o 7,1 procenta zvedá zásluhová část jejich důchodu. Průměrný starobní důchod tak roste celkem o 839 korun. O nižší částku si přilepší lidé, kteří pobírali dosud měsíčně méně než 14 449 korun. Navýšení penzí upravuje vládní nařízení, které začíná platit. Podle schváleného rozpočtu by do důchodů mělo letos putovat téměř 537 miliard korun. Je to zhruba 30 procent výdajů státu.
Navýšení penzí nařizuje vládě zákon. Podle něj se mají důchody zvyšovat pravidelně vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálných mezd. Kabinet tentokrát upravuje penze přesně podle zákonných pravidel.
Důchod se skládá ze solidární pevné části a ze zásluhové procentní výměry podle odpracovaných let a odvodů z výdělků. Pevná část je pro všechny stejná a má odpovídat desetině průměrné mzdy v zemi. Letos se zvedá právě o 60 korun na 3550 korun. Zbývající část přidání putuje do procentního dílu, který roste o 7,1 procenta. Průměrná starobní penze by tak měla podle ministerstva práce činit 15 336 korun. Vláda tak plní slib, že průměrný důchod do letošních podzimních sněmovních voleb dosáhne 15 000 korun.
Stejně jako procentní výměra se zvyšují i příspěvky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich. Rostou také o 7,1 procenta.
Na letošní valorizaci je potřeba podle dřívějších informací asi 29 miliard korun. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení neuvedlo, kolik peněz bude navýšení penzí v tomto roce stát. Zmínilo pouze, že „ekonomické důsledky jsou zahrnuty do výdajů na důchodové pojištění v návrhu státního rozpočtu na rok 2021“. Podle rozpočtu by se na důchodovém pojištění mělo vybrat zhruba 490,66 miliardy korun a na penzích by se mělo vyplatit 536,78 miliardy.
Podle expertů i některých politiků je nynější rozpočet s celkovým schodkem 320 miliard korun nereálný. Počítá totiž s vyšším ekonomickým růstem a nezahrnuje daňový balíček. V prvním čtvrtletí se očekává novela. Penzí se to ale nedotkne. Patří mezi takzvané mandatorní výdaje, které stát musí vyplatit.
