EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
„Takovou katastrofu v České republice nepamatujeme od roku 1929, na většině území Čech přišli ovocnáři o veškerou úrodu a v letošním roce nesklidí žádné ovoce. Stejné mrazy postihly i několik dalších evropských zemí, proto jsem Evropskou komisi vyzval, aby v této krizové situaci pomohla pěstitelům finančními prostředky ze zemědělské rezervy,“ řekl Výborný.
Generali Česká pojišťovna, která pojišťuje 70 procent českých zemědělců, má nyní nahlášeno přes 90 pojistných událostí za předpokládaných 50 milionů korun. „Nejde o definitivní číslo, budeme ho dále zpřesňovat,“ řekl ČTK mluvčí pojišťovny Jan Marek. Jisté je podle něj, že to překoná zatím nejhorší rok 2016, kdy Generali Česká pojišťovna v souvislosti s jarním mrazem vyplatila klientům přes 55 milionů korun. V letech 2017 a 2020 to bylo 40 milionů Kč. Bez škod jarním mrazem naopak byly roky 2013 a 2018.
Škody ze zemědělského pojištění se u Generali týkají jak ovoce, tedy jablek, hrušní, jahod či borůvek, tak vinné révy, ale také polních plodin, zejména řepky, máku, cukrovky. „Pojistné události řešíme rovněž v souvislosti se zeleninou, zde mohu zmínit například chřest nebo brambory,“ řekl Marek.
Agra Pojišťovna, která je dalším významným pojistitelem, odhadla škody na víc než 100 milionů Kč. „Naši lidé v terénu rozhodně nehlásí nic ‚dobrého‘ a téměř s jistotou jde o nejhorší mrazové škody od našeho příchodu na český trh v roce 2006,“ uvedla ředitelka pojišťovny Petra Martinková.
Regionálně má Agra největší kumulaci hlášených poškození z jižní Moravy a středních a východních Čech. Kvantifikovatelný dopad mrazů se podle Martinkové projeví až v období vegetace. Vedle ztrát na množství se objeví i ztráty na kvalitě plodů, u jablek například formou mrazových kroužků či jazýčků. Ohroženy jsou i čerstvě založené porosty jařin, například cukrové řepy či kukuřice, podotkla.
Výborný bude žádat o mimořádnou pomoc EU
Česká republika bude podle ministra zemědělství Marka Výborného žádat o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, konkrétně o balík pomoci určený pro případy mimořádných přírodních katastrof, jako jsou povodně, požáry nebo právě mrazy. Výborný to před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství v Lucemburku řekl novinářům.
„Dnes ráno jsem se mezi čtyřma očima setkal s (eurokomisařem pro zemědělství) Januszem Wojciechowským,“ uvedl ministr. „Česko vypracuje podkladový materiál pro to, abychom mohli o mimořádné pomoci pro české ovocnáře na úrovni Evropské unie jednat,“ dodal.
Letošní jarní mrazy podle Výborného způsobily, že v Čechách nebude žádná sklizeň ovoce. Finanční škody pro dotyčné podnikatele v Čechách se vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína napříč Českem pak na dvě miliardy. „Nejsou to drobné jarní mrazy, kde by se škody pohybovaly kolem deseti až 20 procent,“ podotkl Výborný.
Před letošními výjimečně silnými mrazy nebylo podle pěstitelů možné úrodu ochránit ani ohněm a dýmem. Nebývalé škody utrpěly i velké firmy, které se snaží své podnikání chránit diverzifikací. „(Velké firmy) mají část sadů v nížině 150 metrů nad mořem, část jich mají třeba na Jičínsku a jinde, kde je nadmořská výška o několik stovek metrů výš. A stejně to nepomohlo...prostě v okamžiku, kdy přijde mráz, který má 6 až 7 stupňů a bohužel trvá celou noc, tak tam bohužel zpravidla nezachráníte vůbec nic,“ řekl Výborný minulý týden Českému rozhlasu.
Ministerstvo již avizovalo, že spustí program pomoci v objemu 70 až 100 milionů korun. Jak velká by mohla být eventuální finanční pomoc z fondů EU zatím není jasné.
Škody ohlásily i sousední země, například v Německu bylo zasaženo hlavně Sasko a Braniborsko. Zemědělci v Sasku podle veřejnoprávní televize MDR hovoří až o naprostém zničení úrody peckovin, jako jsou švestky či třešně. Na Slovensku se škody podle odhadů tamní ovocnářské unie týkají zhruba 30 procent úrody.
