130 let
Vozítko Curiosity pohání radioizotopový termoelektrický generátor využívající rozpadu plutonia 238, má za úkol zjišťovat, zda na Marsu nebyly v minulosti podmínky vhodné pro život.

Vozítko Curiosity pohání radioizotopový termoelektrický generátor využívající rozpadu plutonia 238, má za úkol zjišťovat, zda na Marsu nebyly v minulosti podmínky vhodné pro život. | foto: © NASA, www.nasa.govČeská pozice

Aby z Curiosity na Marsu nebyla jen kuriozita...

USA
  •   5:08

Marsovský projekt Curiosity přišel téměř na 52 miliard korun. Prezident USA Barack Obama hned po přistání vyzval firmy ke spolupráci s NASA.

Svět jásá. Lidstvo, respektive americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), dopravilo na Mars robotické vozítko Curiosity. Šestikolový „marsochod“ dosedl v pondělí ráno v 7:31 hodin středoevropského letního času (SELČ) na planině Aeolis Palus v kráteru Gale. A několik minut poté již robot, jejž dle agentury ČTK pohání „radioizotopový termoelektrický generátor využívající rozpadu plutonia 238“, vyslal na Zemi, kam jde signál čtrnáct minut, první snímky, které jsou ve fotogalerii vesmírné organizace NASA.

Sice jsou trochu „nudné“– jde o nezajímavý povrch Rudé planety –, ale to je vlastně dobře, jak poznamenal odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl v komentáři pro ČT24. Ukazují totiž, že stroj nepřistál na nějakém ostrohu nebo skále. Curiosity má za úkol zjistit, zda na Marsu nebyly podmínky vhodné pro vznik života – zaměří se na klima a geologii.

Pro laiky je nepředstavitelné, že za osm měsíců letu dokázal lidský výtvor uletět více než 0,5 miliardy kilometrů a na padácích bez nehody přistát. Pamětníci a experti si možná vzpomněli na rok 1971, kdy ruské přistávací moduly Mars 2 a Mars 3 ztroskotaly – první dosedl příliš prudce, druhý smetla písečná bouře... Nyní byla radost v řídícím středisku v kalifornské Pasadeně obrovská. A diváci, kteří sledovali na webu přímý přenos, neváhali připojit euforické výkřiky a také doušky, například: „Mám oči zalité slzami.“

Curiosity znamená v českém překladu nejen Zvídavost, ale i Kuriozitu...Vesmírný výzkum takový úspěch, takovou success-story, obrovsky potřeboval. Poslední americké „rovery“ Spirit a Opportunity se po Marsu pohybovaly v roce 2004. Už dříve zde pracoval Viking, další vozítko Sojourner z mise Pathfinder odeslalo 16 tisíc snímků. Kolik jich asi vyšle Curiosity? Slovo, jež v českém překladu znamená Zvídavost, ale i Kuriozitu...

Obama: K novým partnerstvím s firmami

Podle prezidenta USA Baracka Obamy jde o „bezpříkladný technologický úspěch“ a též o „milník americké národní hrdosti“. Co by také měl říkat jiného, když jde o zatraceně drahý milník! Podle oficiálních údajů přišel program Curiosity na 2,5 miliardy dolarů, což je zhruba 51,5 miliardy korun.

V Obamově prohlášení se objevila i věta, že aktuální úspěch by mohl vést k „novým partnerstvím s americkými firmami k vyslání amerických astronautů do vesmíru na palubě americké kosmické lodi“. Takové partnerství by prý ušetřilo dolary daňových poplatníků a NASA by mohla dělat to nejlepší, co umí – posouvat hranice poznání.

V době, kdy americký vesmírný program neprožívá zrovna nejšťastnější období, Curiosity zkrátka uspět musí. Jen tak se může svět dočkat ještě „složitějšího aparátu v meziplanetárním prostoru“ a bude doufat, že se Curiosity nestane pouhou ojedinělou kuriozitou. Jakoby samo si na Twitteru poslalo i přání: „Jsem na orbitu Deimosu. Držte mi palce!“

Autor: Martin Rychlík
  • Vybrali jsme pro Vás