Podnětný a čtivý článek. Škoda, že autor hodnotí americkou zahraniční politiku aktivitami amerických prezidentů, což určitě nepředstavuje reálný pohled na světové globální dění. Z tohoto ohledu lze tak rozporovat mnohá autorova konstatování o šíření americké svobody a demokracie. Rozhodně však nelze souhlasit s autorovým závěrem k poslednímu prezidentovi: „Je mentálně nestabilní s temperamentem i sebeovládáním dítěte, impulsivní, zbrklý a především tweetováním poškozuje sám sebe“. Toto tvrzení je naivní, zbrklé a spíše vyjadřuje přání autora a ideově spřízněných politologů. Pokud by totiž prezident Trump skutečně byl takovým „dítětem“, nemohl by nikdy vyhrát své volby, a již provést celou řadu rozhodujících poltických změn v USA.