Shoda přísudku s podmětem

"Shoda přísudku s podmětem. Jeden muž a sto žen přišli. Sloveso má měkké i podle mužského rodu."

Ne. Ne "podle mužského rodu", nýbrž homografně s mužským rodem. Koncovka množného čísla pro smíšenou skupinu osob je stejná jako pro skupinu mužů. V tom není žádné hodnocení. Měkké i píšeme i ve větě: "Sto žen a jeden sněhulák stáli na mraze." Že by čeština stranila sněhulákům?

"Chybí ženská verze"

Chybí ženská verze některých výrazů: „Můžeme říct, že je někdo odvážný. Když je ale mimořádně odvážný, řekneme, že ,má koule‘.“ To je naprostá kazuistika. Vyvozovat něco z jednoho jediného výrazu? A co třeba "panenská příroda"? Proč ne panická? A "mateřský jazyk"? Atd. atd. Dalo by se najít mnoho protipříkladů, ale ani z jednoho by nevyplývalo, že čeština straní ženám, stejně jako z "koulí" nevyplývá, že straní mužům. Pokud tento konkrétní výraz vadí, nechť není používán. Já jsem ho ještě v životě nevyslovil, je mi odporný a nechápu, jak ho můžou používat ženy.

Re: "Chybí ženská verze"

Mycí žínka ano, mycí mužíček ne?

Namísto semináře budou genderistky absolvovat ovuláře.

V čem prý jazyk nadbíhá mužům

1) "Pravidla o shodě podmětu s přísudkem." Nejde o nadbíhání mužům. V češtině nemáme zvláštní plurálový tvar pro smíšenou skupinu osob, který by neoznačoval zároveň také skupinu osob téhož pohlaví (konkrétně mužů). Aforisticky řečeno, je to spíš znevýhodnění mužů: nemají pro sebe vlastní plurálový tvar. Jinak v jazyce je koncovka jako koncovka: žádná není nabita ideologickou silou a nevyjadřuje hodnocení.

2) "Názvy studijních oborů." Např. sociologie?

3) "Používání názvů profesí jako politik, pracovník, vědec." Používá je i spousta žen. Slyšel jsem mnoho lékařek říct: "Já jako ortoped..." apod.

4) "Výrazy, pro něž chybí ženský ekvivalent." Třeba člověk? Pro slovo "osoba" zase chybí mužský ekvivalent. Není to náhodou tím, že ty výrazy jsou genderově neutrální?

Takovou krávu by měli od rána do večera kopat do.....

Re:

„... Z toho, že tvůj táta omakával kravám koule na jarmarcích, z toho jsi nezbohat!“

L. Pergaud, Knoflíková válka.

Vědkyně?

Jen další do seznamu genderově zběsilých sufražetek!

Kolik vědců a vědkyň se bude zabývat

tímto "kardinálním" problémem ? Kolik to bude stát ? Tvl, kdekdo si hledá a vymýšlí práci, jen aby nemusel dělat nic užitečného...A univerzity budou produkovat další a další zbytečné mamlasy a mamlasky, aby si našli(y) nějaký dobře placený šolich do konce života...

A je to.

A už je to tady!Blbost nade všecko.Jen pár poblázněných ženských se může ztrhat,aby se nějak zviditelnily.Nebo ,,i"?Český jazyk se může zjednodušit,ale ty následky!Pro mne jako Moravana a ještě k tomu z Brna je spisovná čeština stejně trochu ,,cizí" jazyk.Co tak ,,brněnštinu",tedy hantec,povýšit na spisovný jazyk a je to.I sousedé by nám lépe rozuměli.Obzvláště ti dělnických profesí.Viz slova jako majzl,vint,šuplera a podobně.

Re: A je to.

Když jsem jako skalní štatlař z Oltecu skládal v roce 1962 závěrečné učňovské zkoušky v Práglu, měl jsem problém, neb jsem jsem nerozuměl termínům jako "posuvné měřítko", "důlčik", "škrabák", měřič předstihu", "dláto", "závitník" , a pod, z nichž mnohé jsem slyšel po prvé v životě.

Slovník pro nebrňáky: Posuvné měřítko= Šuplera; Důlčik= Lochajzl, Škrabák = Šábr, Měřič předstihu = Fórmetr; Dláto = Majzl, Závitník = Vintovač; Kladivo = Bác-hamr; Šroubovák = Šraubcígr, Montážní pomůcka = Fórichtung

Genderová rovnost

Zakázat chromozóm Y! Bylo by po problémech!

finance

Je neuvěřitelné co všechno se u nás financuje z peněz daňových poplatníků a pak se sbírají víčka od PETek....

i/y

mě by zajímalo jak vydedukovala, že měkké i je nadřazeno tvrdému y?