V dubnu se uzavřel Doubský most, hlavní spojnice z Karlových Varů na Plzeň a výjezd na dálnici číslo šest. Místní řidiči si naříkali kvůli složitým a dlouhým objížďkám a všichni doufali, že opravy se stihnou udělat do avizované poloviny listopadu. Všechno je jinak. Na Doubský most, který nad Ohří visel od šedesátých let 20. století, už nevkročí ani nevjede vůbec nikdo. Po odkrytí horní vrstvy se ukázalo, že konstrukci prolezla rez, a mohl by se opakovat příběh z Janova, kde se před dvěma týdny most zřítil.
„Doubský most v Karlových Varech je v horším stavu, než se čekalo. Problém byl odhalen při rekonstrukci mostu. Místo opravy tak musí být zbourán a postaven zcela nový,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i Správa železniční dopravní cesty teď mimořádně zkontrolují všechny mosty, které jsou v jejich správě a mají podobnou konstrukci.
Později odhalený problém
Dohromady jde o tisíce mostů, silniční správce jich eviduje skoro pět tisíc, železničáři čtyři stovky. Všechny mají společné to, že vznikly v rozmezí šedesátých až osmdesátých let 20. století a za použití tehdy nové nedokonalé technologie takzvaného předpjatého betonu. To, zjednodušeně řečeno, znamená, že se vezme svazek železných tyčí, z něj se vyklene mostní oblouk a základ se obalí do betonu. Bylo to levnější než celoocelová konstrukce.
S mosty z předpjatého betonu ze začátku užívání nové technologie mají problémy všechny evropské státy. Potíž, na niž se v plné síle přišlo až později, spočívá v tom, že beton neprotekl do všech zákoutí mezi pruty a obalil je spíš jen zvenčí. Kam nenatekl beton, tam vnikne voda, nosníky zreznou a nevydrží zátěž. |
Potíž, na niž se v plné síle přišlo až později, spočívá v tom, že beton tehdy neprotekl do všech zákoutí mezi pruty a obalil je spíš jen zvenčí. Kam nenatekl beton, tam vnikne voda, nosníky zreznou a nevydrží zátěž. Konstruktéři poloviny 20. století se do technologie zamilovali, specializovaly se na ni celé projektantské kanceláře. Nejdřív se začínalo na malých stavbách, ale později se ocelových výztuží v betonové směsi užívalo i na obrovské projekty. A už tehdy část expertů upozorňovala, že to není ideální právě kvůli vysokému riziku koroze.
Jestli a kolik mostů bude třeba strhnout, ukážou až závěry prověrek. Mimoto ŘSD již nyní ví, že šest objektů na silnicích první třídy je v havarijním stavu. Na jejich náhradě či opravě už se pracuje. Nacházejí se v Mostě, Chotěšově u Rakovníka, před Brankou u Opavy, v severomoravských Oldřichovicích, v Petrově nad Desnou a Vlachově na Šumpersku.
„Máme informace, že s těmito typy mostů z předpjatého betonu ze začátku užívání nové technologie mají problémy všechny evropské státy,“ uvedl ministr. Proto se rozhodl, že v důsledku janovské tragédie a doubského překvapení nechá hloubkově prověřit, v jakém stavu jsou doopravdy všechny mosty z předpjatého betonu. Při vizuální kontrole se rozsah problému nepozná, musí se rozebrat povrch. „Dokud se neudělá diagnostika, nevíme, v jakém stavu mosty jsou. Na tom Doubském bylo vidět, že to tehdy byla úplně nová technologie,“ dodal Ťok.
Čtvrtina nevyhovuje
Ne všechny mosty na území republiky, v nichž socialističtí pionýři beton předpínali, patří pod státní správu. Další část jich spadá pod obce a kraje. Ministr proto vyzval k mimořádné kontrole i samosprávy, především kraje, které vládnou nad silnicemi druhých a třetích tříd, a to zejména v místech, kde vzduchem přetínají dálnice nebo železniční koleje. To jsou místa, kde se tehdy nedoladěná technologie používala také.
Kraje potvrdily, že ministrovu výzvu vyslyší, ale že to nebude snadné ani levné. Z celkového počtu všech 17 485 mostů na dálnicích a silnicích je ve vlastnictví krajů 12 594 mostů, což je více než 72 procent. V nevyhovujícím stavu je jich čtvrtina. |
Ředitel ŘSD Jan Kroupa odhaduje, že série kontrol na státních úsecích by mohla být hotová do půl roku. „Nevycházíme ze stavu nula, víme, že největším problémem jsou segmentové mosty, zaměříme se na kanálky, ve kterých jdou jednotlivá lana,“ uvedl s tím, že ŘSD souběžně s diagnostikou mosty i opravuje. Zmíněný segmentový most se dělá z desek z předpjatého betonu, přičemž desky se pomocí lan připevňují k základní konstrukci.
Kraje obratem potvrdily, že ministrovu výzvu vyslyší, ale že to nebude snadné ani levné. „Z celkového počtu všech 17 485 mostů na dálnicích a silnicích je ve vlastnictví krajů 12 594 mostů, což je více než 72 procent,“ uvedla šéfka Asociace krajů Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že v nevyhovujícím stavu je jich čtvrtina.
V Karlových Varech, kde se ve čtvrtek 30. srpna dozvěděli, že na místo listopadového otevření je čeká demolice, by rádi vystopovali zodpovědného viníka. „Připravit rekonstrukci zásadní dopravní spojnice tak, že po čtyřech měsících uzavírky přijdu na to, že je most třeba snést a postavit nový, je z mého pohledu naprosto neomluvitelné a někdo v celém procesu zcela zásadně pochybil,“ řekl tamní primátor Petr Kulhánek.
